Euroskop, čtk, 13.7. 2015
Summit zemí eurozóny o řešení řecké dluhové krize, který začal v neděli v 16h, dospěl k rozhodnutí až v pondělí ráno. Dohodu oznámil předseda Evropské rady Donald Tusk na svém twitteru.
Především Německo na Řeky naléhalo, aby přijali a hlavně splnili velmi tvrdé podmínky předtím, než budou moci vůbec začít vlastní jednání o třetím záchranném programu pro zadlužené Řecko.
Vrcholná schůzka byla několikrát přerušena, aby se v užším formátu mohli s Tuskem sejít řecký premiér Alexis Tsipras, německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Francois Hollande. Naposledy se po několikahodinovém přerušení všichni lídři vrátili k debatě ve čtyři hodiny ráno.
Spor o 4 stránky textu
Základem diskuse jsou čtyři stránky textu, jediný výsledek dvou dlouhých víkendových jednacích dnů ministrů financí 19 zemí eurozóny. Nešlo ale o společníé stanovisko všech ministrů. „Některé velké otázky zůstaly otevřené. Tak je předložíme šéfům vlád,“ poznamenal v neděli krátce začátkem summitu šéf euroskupiny Jeroen Disselbloem z Nizozemska. Ti je pak řešili až do pondělního rána.
Ministerské jednání ukázalo, jak hluboce je poškozena důvěra ostatních zemí eurozóny v řecké partnery. Čtyřstránkový podklad pro summit, jehož verze unikla k bruselským novinářům, proto žádal velmi přísné kroky, které by měly důvěru obnovit.
Už do středy by Atény měly reálně začít schvalovat reformní zákony týkající se daní či penzí. Teprve poté by mělo být možné vůbec diskutovat o případném třetím balíku pomoci. Dlouhý seznam zmiňuje i další reformní kroky, včetně rozsáhlého programu privatizací či návrhu, aby Řecko vyvedlo do svěřeneckého fondu v zahraničí jako záruky až 50 miliard eur.
Diplomatické zdroje ale v noci novinářům řekly, že v této tvrdé podobě se návrh do konečného textu nedostane, nanejvýš bude zmíněna možnost vyvést do fondu v příštích několika letech „až“ tuto částku.
Lídři eurozóny podle diplomatů zkoumali různé způsoby, jak vyřešit okamžité řecké finanční potřeby, tedy asi sedm miliard eur. Kromě přímých dvoustranných dohod Atén například s Francií nebo jinou zemí by se mohlo jednat například o peníze stále „zaparkované“ v Evropském finančním stabilizačním mechanismu (EFSM) či o uvolnění zisků z prodeje řeckých dluhopisů, které nyní drží Evropská centrální banka.
Tsipras souhlasil se zapojením MMF
Řecký premiér Tsipras podle diplomatů souhlasil se zapojením Mezinárodního měnového fondu do třetího programu pomoci Řecku. A Nizozemsko nejspíš získalo žádané ujištění, že už přijaté řecké reformy nebudou novými opatřeními zrušeny či bude negativní dopad takových změn kompenzován.
Při příchodu na nedělní jednání mluvil Tsipras o ochotě domluvit se okamžitě, pokud budou mít stejné přání i jeho partneři. Německá kancléřka zdůrazňovala ztrátu důvěry a poznamenala, že si nepřeje dohodu za každou cenu. Naopak pro Hollanda byl před summitem řecký odchod z eurozóny nepřijatelnou variantou.
Materiál z dílny ministrů financí eurozóny kromě jiného uvádí, že Řecko bude ve tříletém programu potřebovat 82 až 86 miliard eur (přes 2,3 bilionu korun). Kromě 72 miliard z Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) se má jednat také až o 16 miliard z prostředků MMF.
Autor: Euroskop, čtk