Proč Angela Merkelová neměla v Bruselu na výběr


Marie Bydžovská, Euroskop, 14.7. 2015

Německá kancléřka Angela Merkelová dovedla 17hodinový maraton bruselských vyjednávání opět k vítěznému konci. Ač se jí podařilo prosadit proti vůli jižní Evropy své požadavky, může její triumf již brzy dostat hořkou příchuť.

„Mohu tento program s plnou jistotou doporučit. Pozitiva převažují nad negativy,“ řekla v pondělí ráno Angela Merkelová novinářům. Také německý tisk interpretoval dohodu jako její vítězství.

„Oficiálně jsou všichni s výsledky spokojeni. Pokud se podíváte na uzavřené body podrobněji, je Německo jasným vítězem jednání. Atény si mohou připsat jen jeden opravdový úspěch,“ napsal německý deník Die Welt. A to, že řecký premiér Alexis Tsipras odvrátil odchod své země z měnového klubu.

Oproti němu se Merkelové podařilo prosadit zapojení Mezinárodního měnového fondu a založení fondu, do něhož budou převedena cenná řecká aktiva. Ta budou zpeněžena v privatizaci, a část příjmů půjde na splácení řeckých úvěrů.

Do středy také musí řeckým parlamentem projít reforma daňového a penzijního systému a zavedení dluhové brzdy – opatření, jež nezapřou německou inspiraci.

Každý Němec má v řeckém dluhu 37 tisíc

Die Welt současně vysvětluje, proč Merkelová neměla v rozhodování, jakou strategii v Bruselu zvolí, příliš variant na výběr. Německo drží největší díl řeckého dluhu, a pokud třetí záchranný balíček projde a bude celý proplacen, zvýší se tato zátěž na 113 miliard eur. Na každého Němce tak připadne 1395 eur (37 800 Kč) řeckého dluhu. Poslední dohodou vzrostla částka o 210 eur (5691 Kč).

Německý Svaz daňových plátců proto kritizoval pondělní dohodu jako „nezodpovědnou“. Zvýší riziko, které ponesou daňoví poplatníci a které je vysoké již nyní. Řecko podle něj dluhy nikdy plně nesplatí.

Německá kancléřka tak stěží mohla Řecku ustupovat, protože by draze zaplatila ztrátou podpory u svých voličů. Podle bleskového průzkumu ARD z pondělí bylo s její strategií v Bruselu spokojeno 62 procent Němců. Ministra financí Wolfganga Schäubleho, který šokoval návrhem na pětileté řecké prázdniny od společné měny, by pochválilo dokonce 64 procent.

Slovní palba na Německo ze západu i z jihu

Přesto musela Merkelová za dosažení dohody draze zaplatit. Tradiční spojenectví Berlína s Paříží se po probdělé nedělní noci zdá již po několikáté zase o něco méně pevné. Francie spolu s Itálií zabránila prosazení plánu na dočasné vystoupení Řecka z eurozóny. Již ale neuspěly s dalším bodem, který šel přímo proti německé linii. Přály si, aby byl řecký dluh „reprofilovaný“, tedy snížený prostřednictvím prodloužení splatnosti a snížení úroků.

„Existuje dost silný tlak na odchod Řecka od eura. Já jej odmítám,“ vyjádřil se francouzský prezident François Hollande během summitu. „Evropa musí být především evropská“ a ne „ve službách jednoho veřejného mínění či jednoho parlamentu,“ rýpnul si do německé veřejné debaty.

Ještě drsnější byl italský premiér Matteo Renzi, jenž donedávna stál na straně Merkelové. „Itálie si nepřeje řecký odchod z eurozóny. A Německu říkám: Čeho je moc, toho je příliš,“ řekl pro italský deník Il Messaggero. „Ponížit evropského partnera poté, co Řecko přistoupilo téměř na vše, je nemyslitelné,“ dodal.

Dosud spíše nevýrazný francouzský prezident se v řecké krizi vůbec výrazně zviditelnil. Byla to Paříž, kdo v nejnapjatějších okamžicích poslala do Atén své experty. Jejich úkolem bylo pomoci Řekům formulovat plány reforem a úspor.

Francouzský prezident je nicméně v naprosto jiné situaci než Merkelová. Na své straně má veřejné mínění, které je pomoci Řekům mnohem více nakloněné než to německé. Zatímco většina Němců si přála odchod Řecka z eurozóny, ve Francii se před rozhodujícím summitem 36 procent Francouzů postavilo za jeho setrvání v měnovém klubu. Vystoupení preferovalo 33 procent. Ani ve francouzském parlamentu, který se kvůli třetímu záchrannému balíčku pro Řecko sejde ve středu, se neočekávají problémy při schvalování.

Revolta ve vlastní straně

Protlačit dohodu o Řecku Bundestagem bude tvrdší oříšek. Na mimořádné schůzi se sejde v pátek a již nyní se ozývá tvrdá opozice vůči plánu. Merkelová bude muset bojovat především s opozicí v řadách svých křesťanských demokratů.

Již při hlasování o prodloužení řeckého záchranného plánu v únoru podalo 118 ze 311 poslanců Merkelové CDU a sesterské CSU osobní prohlášení, že odmítají jakékoliv další půjčky Athénám. A tato skupina se vzrůstajícím napětím podle magazínu Der Spiegel patrně narostla.

Měli bychom být alespoň upřímní a nemluvit o úvěrech, které Řecko v budoucnosti splatí, domnívá se poslanec CDU Wolfgang Bosbach. „Ty peníze jsou ztracené, před tím bychom neměli kličkovat,“ říká zastupitel, který bude jako v únoru hlasovat proti.

„Eurozóna došla do bodu, kdy musí poctivě přiznat, že Řecko nebude schopné plnit ani nové požadavky,“ říká další zástupce křesťanských demokratů Carsten Linnemann. „Pomoc z fondu ESM by nebyla nic jiného, než další porušení práva,“ domnívá se.

Socialisté, koaliční partneři Merkelové, jsou zase nespokojeni s vystupováním ministra financí, kterému kancléřka podle nich ponechává příliš mnoho prostoru. Schäubleho návrh na pětileté řecké prázdniny od eura vzbudil v jejich řadách vlnu pobouření. Také proto, že jej ministr s nimi nekonzultoval.

Vzhledem k tomu, že se nicméně s podporou socialistů a také opozičních Zelených počítá, záchranný plán v Německu patrně projde. Horší to může být v parlamentech dalších států, v kterých se bude o řeckém plánu taktéž hlasovat – ve Finsku, Nizozemí, Estonsku a Rakousku.

Autor: Marie Bydžovská, Euroskop

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality