Jeremy Corbyn: změní se postoj labouristů k EU?


Lucie Priknerová, Euroskop, 26.8. 2015

Opoziční britští labouristé si volí svého lídra. Podle průzkumů zatím vede Jeremy Corbyn, který patří k nejlevicovějšímu křídlu strany a prezentuje se jako nositel radikální změny. Za pozornost stojí také jeho názory na Evropskou unii a Rusko.

EU kritizuje, ale odejít nechce

Referendum o případném odchodu Británie z EU je slabým místem Corbynovy kampaně. Jasnému názoru se spíše vyhýbal. Neustále opakoval, že je třeba o EU diskutovat a že evropská integrace nutně potřebuje reformy.

Ve svém komentáři pro list Independent v červnu 2015 napsal, že se obává, aby labouristé neuvolnili místo v debatě výraznému UKIPu euroskeptika Nigela Farage. Corbyn také zastává názor, že Brusel vyjednává o Transatlantické obchodní dohodě (TTIP) „za zavřenými dveřmi“ a je „zavázán korporátním zájmům“. Kritizoval rovněž Společnou zemědělskou politiku, která prý nutně potřebuje reformu.

Na druhou stranu Corbyn uznává, že EU pomohla Velké Británii vyplnit mezery na pracovním trhu. Postupně se také přidává ke svým soupeřům v boji o stranické vůdcovství (Andy Burnham, Liz Kendallová, Yvette Cooperová), kteří již dříve hájili setrvání Británie v Evropské unii.

Náklonnost k Rusku znepokojuje

Mnohem „zajímavější“ jsou jeho některé výroky k mezinárodní politice. Corbyn se netají svými sympatiemi k ruskému režimu Vladimira Putina. Podle Fjodora Lukyanova, analytika, který má blízko k ruskému ministerstvu zahraničí, by ho Kreml určitě rád jako lídra labouristů viděl, píše list Telegraph.

„NATO chce expandovat od konce Studené války. Navýšilo svoji vojenskou kapacitu a výdaje. Operuje za svůj původní prostor z roku 1948 a jeho snaha obklopit Rusko je jedna z největších hrozeb současnosti“, napsal Corbyn v článku pro web Stop the War Coalition.

Oč přátelštější k Rusku, o to více je samozřejmě kritický ke Spojeným státům. Pro Russia Today prohlásil, že vražedné akce hnutí Islámský stát jsou podobné tomu, co provádí americká armáda. V případě vítězství se rovněž hodlá omluvit za invazi do Iráku v roce 2003. „Pojďme říct, že už nikdy nepošleme armádu bezdůvodně do boje a že už nikdy nevydáme renomé naší země ve světě všanc,“ uvedl. Mimo to chce, aby se Británie vzdala jaderných zbraní, rád by zestátnil dopravní a energetické firmy.

Lídr strany. Ale co dál?

Jméno nového šéfa Labouristické strany bude známo 12. září. Poslední předseda labouristů Ed Milliband odstoupil po drtivé porážce v květnových volbách.

Corbyn zatím ve stranickém boji přesvědčivě vede. U řady labouristů to však nadšení nebudí. Vymezili se vůči němu například poslední dva labourističtí premiéři a představitelé „New labour“ Gordon Brown a Tony Blair, kteří stranu v roce 1997 dovedli po osmnácti letech v opozičních lavicích k moci.

„Je to muž, jehož názory jsou mnohem levicovější než u minulého lídra labouristů Eda Milibanda, muže, kterého voliči hlasitě odmítli jako příliš levicového“, prohlásil o Corbynovi starosta Londýna Boris Johnson z nyní vládnoucích konzervativců.

Corbyn také nemá podporu u řady labouristických poslanců v Dolní sněmovně, protože revoltuje proti stranickému vedení od té doby, co byl v roce 1983 zvolen do Sněmovny.

„Málokdo z těch, co volí příštího labouristického předsedu, si uvědomuje nebo se stará o to, že Británie je parlamentní demokracie, kde potencionální lídr musí spoléhat na podporu ostatních kolegů v parlamentní straně“, píše Nick Cohen pro server Spectator.

„Buď se bude muset změnit parlamentní Labouristická strana, nebo bude Corbyn muset odejít… Nejsem si jistý, že to bude Corbyn, koho tato čistka smete“, předpovídá.

Autor: Lucie Priknerová, Euroskop

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality