Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Příběh francouzských Mistralů. Koupí je Egypt?

Ladislav Havelka, Euroskop, 27.8. 2015
Mistral

V minulosti nemyslitelný fakt – Rusko, zbrojní velmoc, nakupuje zbraně u členského státu NATO. Ruská federace však při masivní modernizaci svých ozbrojených sil narazila na limity domácího zbrojního průmyslu, který nedokáže dodat všechny poptávané systémy. Kontrakt na výsadkové lodě Mistral francouzské zbrojovky DNCS měl být přelomovým. Zajedno z důvodu, že došlo ke spolupráci dvou potenciálních soupeřů. Zadruhé proto, že Rusko mělo získat cenné technologie pro modernizaci svého zbrojního průmyslu.


V prosinci 2010 francouzský prezident Nicolas Sarkozy oznámil, že se s ruskou stranou dohodli na výrobě výsadkových lodí. Předmětem smlouvy bylo dodání dvou plavidel třídy Mistral upravených pro ruské podmínky včetně počáteční logistické podpory, výcviku a transferu technologií. Následovat měla stavba dvou lodí v Rusku.

Celý kontrakt měl v době podpisu smlouvy hodnotu 1,2 miliardy eur a pro francouzský zbrojní průmysl znamenal po letech útlumu důležitou vzpruhu. Práce na plavidlech byly započaty ve francouzských docích Saint-Nazaire v průběhu roku 2012. Celý obchod měl být po instalaci ruských zbrojních systémů završen mezi lety 2015 a 2016, kdy měly být Mistraly zařazeny do ruského námořnictva.

Mistral
Výsadkové plavidlo třídy Mistral. Zdroj: Wikimedia Commons



Kontrat plný pochybností


Od počátku ale celý obchod provázely pochyby. Již během jednání o podmínkách smlouvy například řada amerických politiků otevřeně hlásala, že Francie ani další členské státy Evropské unie a NATO by neměly prodávat významné zbraňové systémy Ruské federaci. Proti zamýšlenému dodání Mistralů do Ruska významně protestovaly sousedící Litva, Lotyšsko a Estonsko, které mají s Ruskem dlouhodobě napjaté vztahy.

Akvizice Mistralů měla své odpůrce i na ruské straně. Hlavními důvody byla nelibost s nákupy zbraní v zahraničí značící nedůvěru v domácí zbrojovky a kritika parametrů objednaných plavidel. Ukázalo se totiž, že Rusko pro Mistraly nemá k dispozici vhodné palivo a navíc že je problematické jejich nasazení v oblastech, kde je méně než minus 7 stupňů. Po výměně ve vedení rezortu obrany v roce 2013 se vážně uvažovalo o zrušení kontraktu, ovšem z důvodu možných finančních dopadů byl nakonec ponechán v platnosti.

Skutečný zvrat nastal v roce 2014 v důsledku vojenských aktivit Ruska na Krymu a posléze i na východě Ukrajiny. V souvislosti s uvalenými sankcemi vůči Ruské federaci ze strany Spojených států a Evropské unie se začalo uvažovat o pozdržení dodávky a následně o nedodání objednaných lodí. Přitom ve Francii již bylo přítomno 550 ruských námořníků, kteří se školili v ovládání plavidel. První loď s názvem Vladivostok byla připravena k předání koncem roku.

Místo Mistralů připlula eura


Po měsících vyčkávání a vzájemného vyhrožování mezi francouzskými a ruskými politiky nakonec došlo k dohodě. Rusko souhlasilo se zrušením smlouvy a odškodněním 1,16 miliard eur. Dříve přitom ruští představitelé vyhrožovali odškodným ve výši 1,5 až 2 miliardy eur.

Částka na odškodění obsahuje vrácení zálohy 840 milionů eur a refundaci nákladů na provedený výcvik ruských námořníků, úpravu infrastruktury, demontáž ruského vybavení a vývoj čtyř prototypů vrtulníků Ka-52K.

Podle Moskvy došlo k zaplacení celé částky začátkem srpna. Podrobnosti o vypořádání a přesná výše vracených prostředků bude zveřejněna po projednání francouzským parlamentem v září.

Po zaplacení odškodnění zůstanou Mistraly Francii a ta s nimi může libovolně disponovat. S ohledem na spory a pochybnosti o uzavřeném kontraktu z obou stran lze považovat výsledek celé kauzy za pozitivní. Francie ale nyní musí vyřešit, co se dvěma nadbytečnými loděmi.

Z Tichomoří a Arktidy do Středomoří a Rudého moře? 


Francouzské námořnictvo disponuje třemi plavidly stejné třídy, ale vzhledem k napjatému rozpočtu je vyloučeno, aby vyrobené lodě zařadila do služby. Francouzští političtí i vojenští představitelé tak mají nelehký úkol najít pro ně jiné kupce.

Předběžný zájem o téměř hotové Mistraly postupně projevily Kanada, Indie, Singapur, Čína, Malajsie či Saúdská Arábie s Egyptem. Uvažovalo se i možnosti odkoupit je od Francie jako společná plavidla členských států EU nebo NATO. Případný prodej ale komplikuje fakt, že plavidla jsou upravena pro provoz ruských vrtulníků a obsahují několik úprav pro provoz v ruských podmínkách. Nový zákazník tak bude muset Mistraly nechat dovybavit zbraňovými a komunikačními systémy a upravit je pro provoz vlastní techniky.

Prozatím nejreálněji se jeví odprodej „ruských“ Mistralů Egyptu. „Francie se rozhodla uvažovat o Egyptu, který je významným subjektem na Blízkém východě. Jeho stabilita je nezbytná a Egypt očekává od Francie podporu,“ prohlásil o zamýšleném prodeji francouzský prezident François Hollande.

Perspektivní spojení Francie-Egypt-Saúdská Arábie


Pro Francii by se letos jednalo o druhý významný prodej zbrojního materiálu této arabské zemi a další prohloubení vojenské spolupráce. Na jaře Egypt oznámil nákup francouzských 24 víceúčelových stíhacích letounů Rafale. V rámci širší dohody Egypt dále od Francie získá námořní fregatu FREEM a výkonné střely vzduch-vzduch. Pokud by vyšel prodej Mistralů, francouzští zbrojaři by jenom v Egyptě za letošní rok získali kontrakty za více než 7 miliard eur.

Káhira se snaží posílit svou vojenskou sílu v době, kdy doma i v zahraničí čelí islámským vzbouřencům. Na západě leží rozvrácená Libye, na východě, na Sinajském poloostrově, útočí Islámský stát. Před časem dokonce Islámský stát, kromě pozemních útoků, provedl raketový útok na egyptské plavidlo v Rudém moři.

Egypt ovšem není na nákladné zbrojení a vojenské operace sám. Koncem července podepsal se Saúdskou Arábií tzv. Káhirskou deklaraci, na jejímž základě má dojít k prohloubení vojenské a ekonomické spolupráce mezi oběma zeměmi.

Káhira i Rijád chtějí mimo jiného vytvořit společné Arabské síly, které by čelily bezpečnostním hrozbám v regionu. Nedávno Egypt oznámil, že je společně se Saúdskou Arábií členem mezinárodní vojenské koalice, která bojuje proti rebelům v Jemenu. Pro podobný typ operací se právě hodí i nabízená plavidla Mistral.

 

Výsadkové lodě třídy Mistral

Plavidla třídy Mistral patří do kategorie velitelských a výsadkových vrtulníkových plavidel. Na délku měří 199 metrů, na šířku 32 metrů s výtlakem 22 000 tun. Operační dosah je až 10 700 námořních mil (19 800 km).

Mistraly jsou určené pro provádění lokálních i globálních operací. V podstatě po celém světě mohou dopravovat vojáky, vrtulníky, obrněnou techniku, vyloďovací plavidla a další materiál. Loď může fungovat i jako zdravotnické a technické zázemí při různých katastrofách.

Kromě posádky je schopna přepravit 450 vojáků (či 900 vojáků pro krátkodobé mise), 16 těžkých nebo 32 lehkých vrtulníků, až 70 obrněných vozidel či 40 tanků. Z doku mohou operovat 4 výsadkové čluny nebo 2 vyloďovací katamarány. Na palubě se dále nachází nemocnice s 69 lůžky, kterou je možné předělat na další hangár. Vlastní výzbroj lodi tvoří odpalovací zařízení pro protiletadlové řízené střely, dva 30 mm kanony a dva 12,7 mm kulomety. Výzbroj lze přizpůsobit přání zákazníka.

Zatím jediným uživatelem je Francie.

Ruská verze byla uzpůsobena pro přistávání dvourotorových vrtulníků Kamov Ka-27 a Ka-52 a vybavena ochranou proti namrzání letové paluby. Další odlišnosti představovala instalovaná výzbroj nebo elektronické systémy.

Autor: Ladislav Havelka, Euroskop

Další články v rubrice

5 důvodů, proč Brusel čeká horký podzim

Marie Bydžovská, Euroskop, 31.8. 2015

Jeremy Corbyn: změní se postoj labouristů k EU?

Lucie Priknerová, Euroskop, 26.8. 2015

Tsipras v článcích Euroskopu

Euroskop, 21.8. 2015