Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Jak léčit neopodstatněný euroskepticismus

Dominik Gřešák z PEF MENDELU, 13.12.2021
Dominik Gřešák

Modernizaci vzdělávacího systému považuji jako „lék“ na neopodstatněný euroskepticismus. V mém policy paperu, který jsem sepsal v rámci projektu Visegrad Group Cooperation within the EU: Challenging the Rise of Europscepticism, popisuji faktory, které jsou spojeny s euroskepticismem ve státech V4.

Specifická doporučení, která jsou obsahem tohoto dokumentu, podporují posílení vzdělávacího systému tak, aby veřejnost nabyla více informací o EU a dokázala si sama v současnosti i v budoucnu objektivně vyhodnotit ekonomické a politické výhody či nevýhody ze samotného členství v EU. Má doporučení, která jsou uvedená níže, pamatují i na posílení odolnosti vůči dezinformacím a populismu.

 

Doporučení pro vedení univerzitních fakult, vzdělávacích center, ministerstva školství a pro krajské a městské úřady:

  • Doporučuji podporovat činnosti neziskových organizací a think-tanků, které se zaměřují na oblast mezinárodních vztahů. Zvláštní pozornost by měla být věnována nevládním organizacím, které se podílejí na informování občanů ohledně jejich práv v rámci členství v EU a ohledně aktivit EU, které se zabývají integrací imigrantů z cizích zemí, anebo které pomáhají domácím občanům při hledání zaměstnání v členských státech EU. Ministerstva školství, univerzitní fakulty, vzdělávací centra, ale i městské či krajské úřady by měly pomoci neziskovým organizacím se zviditelněním jejich činností a například s poskytnutím prostorů pro konání vzdělávacích událostí. Tímto se u neziskových organizací zvyšují šance k navázání kontaktu s potenciálními sponzory, což by mělo pozitivní dopad pro jejich samotný chod. Tato stejná podpora by měla být nabízena i think-tankům, které se podílejí na informování společnosti ohledně problematiky mezinárodních vztahů.

 

Doporučení pro vedení neziskových organizací a think-tanků (kooperující v oblastí mezinárodních vztahů), základních a středních škol a univerzitních fakult:

  • Nabízená řešení, která jsou think-tanky adresována vládě, by neměla být teoretická, ale prakticky uchopitelná. Ovšem také záleží na tom, jak jsou jim vlády ochotny naslouchat, notabene když v nich zasedají populisté a euroskeptici. Je tedy velmi důležité, aby si think-tanky vybudovaly své renomé a důležitost u občanů podle sebe, a to např. efektivnějším public relations, otevřenou prezentací jejich výsledků skrze média anebo konáním vzdělávacích události pro širší veřejnost. Think-tanky by se měly snažit, aby široká veřejnost měla přístup k jejich výsledkům práce (měly by mít např. dostupnou online knihovnu či vydávat svůj časopis, který by byl snadno dostupný). Konkrétně u think-tanků je důležité, aby spolupracovaly s vědeckou obcí a s učiteli ze škol. Nabízí se, aby při sepisování konkrétních doporučení, která jsou směřována vládě, naslouchaly i poznatkům akademiků.

  • Think-tanky a neziskové organizace by měly společně s akademiky za podpory místních samospráv či soukromých podnikatelských subjektů pořádat vzdělávací happeningy pro širší veřejnost, které by byly koncentrovány zejména na tato témata: mediální gramotnost EU, práva občanů v rámci členství v EU, činnosti a politiky EU. I samotní univerzitní studenti by měli být motivováni k tvorbě vlastních studentských think-tanků, aby tak přispěli k informovanosti veřejné společnosti.

  • Ředitelé základních a středních škol by měli spolupracovat s akademiky, think-tanky a neziskovými organizacemi ohledně školení učitelů, jež jsou přidruženi k jejich školám. Tato školení (např. letní výukové kempy) by měla naučit učitele základních a středních škol, jak učit modernizovanou formou předměty dějepis, právo a občanská výchova. Učitelé by měli být srozuměni s tím, že styl výuky by neměl být primárně založen na pouhém mluveném výkladu dat, ale na simulacích (např. konkrétních historických událostí, či právních kroků vládních institucí), hrách (možnost využívaní aplikací jako je např. Kahoot nebo konání únikových her). Učitelé by měli používat autentické videozáznamy a dělat své hodiny poutavější. Například porovnávat hodnoty totalitního a demokratického režimu je užitečné pomocí video rozhovorů s občany, kteří zažili oba režimy anebo s politickými vězni, kteří byli vězněni v uranových dolech za doby totalitního režimu). V rámci výuky by měli také žáci vytvářet studijní projekty a pracovat i s jinými zdroji, než jsou jejich učebnice (např. odborné články, historické a životopisné knihy a filmy, návštěva muzeí). Učitelé dějepisu, práva a občanské výchovy by měli umět své žáky vtáhnout do děje samotného učiva. Například žáci by si měli vyzkoušet, jak vypadá přijímací proces legislativy v institucích EU nebo by měli být schopni si představit životní úroveň občanů a politické a právní podmínky na daném území v dané době, a to za pomocí správné interpretce autentických fotografií či videozáběrů ze strany učitele.

 

Doporučení, pro ministerstva školství, vedení základních a středních škol a národní pedagogické instituty:

  • Doporučuji zavedení předmětu mediální gramotnost, který by podporoval konstruktivní kritické myšlení. Na základních školách by měli mít žáci přehled o tom, kde si můžou vyhledat objektivní informace a jak identifikovat dezinformace. Žákům by měla být předána schopnost si vyhledávat důležité informace k předmětům, které se na dané škole učí (práce s internetovými zdroji). Rovněž by měli být žáci poučení o nebezpečných a dezinformačních webech a měla by jim být představena kybernetická bezpečnost. Studenti na středních školách by měli být seznámeni do hloubky o jednotlivých typech medií a také i tom, jak si mohou dané informace ověřovat. Obsahem tohoto předmětu na středních školách by měla být i práce se sociálními sítěmi (poučení o bezpečnosti).

  • Doporučuji modernizaci výuky dějepisu, která by se více soustředila na moderní dějiny. Struktura výuky dějin by se měla změnit tak, že studenti, si nebudou pouze osvojovat odkaz národnostních bojů v Evropě, ale také i společné úsilí národů o zavedení lidských práv a demokracie, jak o tom píše v knize Euro Joseph. E. Stiglitz. Pokud jde o výuku související s EU, tak je zapotřebí nastavit jasně specifické jednotné osnovy, poněvadž Evropský parlament zmiňuje, že tato náplň výuky je napříč členskými státy nekonzistentní. Výuka dějepisu by navíc neměla být koncentrována pouze na periody jako jsou pravěk, starověk, středověk a novověk po konec druhé světové války, ale měla by zahrnovat i učivo spojené s druhou polovinou dvacátého století a počátkem 21. století. Obsah předmětu by tak měl být zejména doplněn o období po druhé světové válce a o vývojové etapy EU (od 50. let 20. století až do současnosti). Modernizace by se měla týkat základních a středních škol (na středních školách by mělo být dané učivo rozebráno více podrobněji).

  • Doporučuji modernizaci občanské výchovy. Předmět by měl představit základní hodnoty, které jsou upraveny v článku 2 Smlouvy o EU (úcta k lidské důstojnosti, svoboda, demokracie, rovnost, právní stát a dodržování lidských práv, včetně práv menšin). Učitelé by měli žákům rovněž pro srovnaní představit prvky, které jsou charakteristické pro totalitarismus (např. cenzura tisku, autokratická vláda, státní nevolnictví). Modernizace občanské výchovy by se měla týkat základních škol.

  • Doporučuji modernizaci předmětu právo na středních školách. Tento bod plynule navazuje na předešlý bod. Předmět právo, vyučovaný na středních školách, by měl být obohacen o výklad, týkající se základních práv EU (fungování institucí EU). Studentům by tak měla být představena práva, která má občan členského státu, pravomoce členských států a institucí EU (Komise, Evropský parlament, Evropská rada, Rada EU a Evropský soudní dvůr) a také to jak se daný občan členského státu může podílet na tvorbě politik EU. Více do hloubky by se této tématice měli studenti věnovat až v rámci studia na vysokých školách (např. studijní obory jako jsou mezinárodní vztahy či mezinárodní právo).

  • Na středních školách by měly vznikat specificky zaměřené předměty v angličtině (např. migrace v angličtině). Touto aktivitou se docílí zvýšené kvality a větší atraktivity výuky v angličtině, poněvadž v osnovách by nefiguroval pouze samostatný předmět angličtina. Zároveň by žáci byli více motivování se integrovat v rámci evropské komunity – zájem o cizí jazyky a mezinárodní témata.

 

Doporučení, pro vedení základních a středních škol, které mají zájem využít financování rozvojových aktivit z programu Erasmus+:

  • Na středních a základních školách by měli být žáci a vyučující zapojování do přeshraniční mobility – Erasmus+ a po návratu do tuzemska by měli sdílet své poznatky ze zahraničí. Nabízí se tak např. organizace vzdělávacích událostí, jejichž účastnici jsou žáci, představující kultury a zvyky s cizích zemí veřejnosti – pozitivní dopad na erudovanost žáků a veřejnosti. Přeshraniční mobilita zlepšuje i kompetence vyučujících, a to např. ve výuce cizích jazyků a také dochází k výměně know-how a pedagogických zkušeností, čímž se zvyšují jejich schopnosti a dovednosti.

 

Doporučení, pro vedení středních škol a univerzitních fakult:

  • Střední školy by měly souběžně spolupracovat s univerzitami. Ředitelé středních škol by měli být otevřeni ohledně nabídek vysokoškolských profesorů ale i studentů, co se týče organizace přednášek, jež by se vázaly k základním tématům jako jsou: moderní dějiny, práva v EU, mediální gramotnost anebo aktuální globální problémy. Vysokoškolským studentům by měla být tato aktivita prezentována jako uznatelná praxe v rámci jejich vysokoškolského studia. Nejen, že studenti přispějí k informovanosti na středních školách, ale také si upevní své nasbírané informace během studia, prezentační schopnosti a sebevědomí.

 

Doporučení pro vedení krajských a městských úřadů.

  • Doporučuji výstavbu interaktivních muzeí. Prostřednictví multimediálních prvků lze návštěvníka muzea lépe zaujmout než organizovanou prohlídkou, kterou vede vyškolený průvodce. Trendem 21. století je audiovizuální řešení ve spojitosti s haptikou. Tímto technologickým řešením lze prezentovat informace ohledně moderních dějin tak, aby u návštěvníka vzbudily emoce a dokonale ho vtáhly do děje. Každopádně je zapotřebí pravidelné aktualizovat obsah (informace), který by byl návštěvníkům prezentován – zde se nabízí spolupráce s think-tanky, neziskovými organizacemi a univerzitami. Pro realizaci tohoto doporučení je možné požádat o spolufinancování z Evropského fondu pro regionální rozvoj.


Autor: Dominik Gřešák

Další články v rubrice

Vše o evropské demografii nově najdete na jednom místě!

Evropská komise, Euroskop, 07.05.2021

5 důvodů, proč Brusel čeká horký podzim

Marie Bydžovská, Euroskop, 31.8. 2015

Příběh francouzských Mistralů. Koupí je Egypt?

Ladislav Havelka, Euroskop, 27.8. 2015

Jeremy Corbyn: změní se postoj labouristů k EU?

Lucie Priknerová, Euroskop, 26.8. 2015