Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Francouzské předsednictví EU

Mezinárodní politika, 29. 4. 2008, 20.05.2008

Pro Francii je její nadcházející předsednictví možná mnohem důležitější než kdykoli předtím. Francie si je totiž vědoma částečné odpovědnosti za to, že její odmítnutí návrhu evropské ústavy na jaře roku 2005 přivedlo EU do krize. O to více se proto nyní snaží dokázat, že je zpátky v Evropě a že jí velice záleží na tom, aby během svého předsednictví přispěla zásadním dílem k rozvoji Evropské unie. Více v analýze Kateřiny Bociánové, převzaté z časopisu Mezinárodní politika.

Pro Francii je její nadcházející předsednictví velice důležité, možná mnohem důležitější než kdykoli předtím. Francie si je totiž vědoma částečné odpovědnosti za to, že její odmítnutí návrhu evropské ústavy na jaře roku 2005 přivedlo Evropskou unii do krize. O to více se proto nyní snaží dokázat, že je zpátky v Evropě a že jí velice záleží na tom, aby během svého předsednictví přispěla zásadním dílem k rozvoji Evropské unie.

Jaké by mělo být francouzské předsednictví?

Podle slov státního sekretáře pro evropské záležitosti Jean-Pierra Jouyeta, která pronesl v lednu v Bruselu při setkání s francouzskými úředníky, by předsednictví mělo být skromné co do stylu, ambiciózní co do cílů a realistické co do očekávání. Bude to též předsednictví, během kterého se podle jeho vyjádření bude hovořit hodně francouzsky...

Výchozím bodem pro přípravu předsednictví je pro Francii navázání na velmi úspěšná předsednictví Německa a Portugalska, během nichž se podařilo uzavřít jednání o osudu zkrachovalé ústavní smlouvy, dojednat Reformní smlouvu a nakonec ji schválit a slavnostně podepsat 13. prosince v Lisabonu. A dále bude předsednictví vycházet z nynější úzké spolupráce s předsedajícím Slovinskem.

Přípravy na předsednictví jsou v této chvíli již v plném proudu. Nejdůležitější úkoly, které byly stanoveny kromě technicko-organizačních, jsou následující: práce na konečném, oficiálním znění priorit francouzského předsednictví, současně průběžné představování těchto priorit u všech evropských partnerů, což konkrétně znamená, že cílem prezidenta Sarkozyho, premiéra Fillona, ministra zahraničí Kouchnera a státního sekretáře Jouyeta je navštívit do začátku předsednictví, tedy do 1. července, hlavní města všech 26 členských států, aby byli evropští partneři informováni o cílech, představách a programu francouzského předsednictví.

Vedle toho probíhá práce na osmnáctiměsíčním programu s Českou republikou a Švédskem, jejichž předsednictví následují po francouzském. A na národní úrovni je cílem učinit francouzské předsednictví předsednictvím všech francouzských občanů, což podle slov ministra zahraničí Bernarda Kouchnera znamená vyvolat jakési nadšení mezi obyvateli pro aktivní zapojení do příprav a samotného předsednictví Evropské unie, aby se zacelil již zmíněný šrám z referenda roku 2005 jak ve vztahu k vnímání Evropské unie francouzskými občany, tak i opačně - vnímání francouzských občanů ostatními v Evropské unii.

Pět nejdůležitějších priorit předsednictví

Podle vyjádření prezidenta Sarkozyho na tiskové konferenci začátkem ledna tohoto roku je cílem francouzského předsednictví to, aby na jeho závěru Evropa měla společnou obrannou politiku, společnou imigrační politiku, společnou energetickou politiku a politiku životního prostředí, jejíž hlavní součástí bude boj proti klimatickým změnám, a aby Lisabonská smlouva byla uvedena do praxe.

V oblasti vnějších vztahů Evropské unie byl představen jako prioritní projekt vznik Středomořské unie. Na základě vyjádření dalších představitelů lze tyto hlavní priority ještě doplnit - stejně důležité bude sledování aktuální ekonomické a finanční situace, zvyšování konkurenceschopnosti Evropské unie a snaha o zahájení debaty o budoucnosti evropských politik a jejich financování po roce 2013, zvláště pokud jde o společnou zemědělskou politiku. Je zřejmé, že se jedná o velmi nabitý program.

V srpnu minulého roku Nicolas Sarkozy ve svém prvním projevu k zahraniční politice ve funkci prezidenta prohlásil: „Budování Evropy bude absolutní prioritou naší zahraniční politiky. Francie není silná bez Evropy a Evropa není silná bez Francie." Když navážu na jeho slova, Evropa by měla být silná, a to díky Lisabonské smlouvě, která by měla být nyní ratifikována ve všech členských státech a poté uvedena do praxe.

Proto bude nejdůležitějším úkolem francouzského předsednictví převzít tento úkol od předsednictví slovinského a zajistit pokračování ratifikací v jednotlivých členských státech a uvádět postupně tuto smlouvu v život. Konkrétně to znamená upřesnit nynější nejasnosti ve smlouvě tak, aby mohla ihned vstoupit v platnost, jakmile bude ratifikována. Francouzské předsednictví v tomto bodě čeká nelehký úkol, neboť nejenže se ve smlouvě vyskytuje podle expertů přibližně 40 nejasných míst, ale bude nutné nově ustavit a přesně definovat pravomoci nejvyšších představitelů Evropské unie.

Francie se již nechala slyšet, že bude v rámci tohoto úkolu velmi aktivní. Pokud se toto vše podaří, Evropa musí podle názoru prezidenta Sarkozyho sama sebe potvrdit jako hráče prvního formátu v otázkách míru a bezpečnosti. Proto bude podle něho druhým nejdůležitějším úkolem francouzského předsednictví nově vybudovat společnou obrannou politiku, která by zlepšila řízení společných vojenských operací, zefektivnila zbrojní politiky členských států a přiměla členské státy, aby zvýšily své finanční příspěvky do evropského obranného rozpočtu.

Vedle toho Evropa musí vypracovat společnou vizi, jak čelit současným výzvám a jak na ně nejlépe odpovídat. To znamená, že cílem francouzského předsednictví bude nově vypracovat evropskou bezpečnostní strategii, neboť ta současná, vypracovaná v roce 2003 Vysokým představitelem pro Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Javierem Solanou, již podle jeho názoru plně neodpovídá aktuálním hrozbám. Tak by se z Evropské unie měla stát globální síla s hlavním slovem při prosazování spravedlivějšího a efektivnějšího pořádku ve světě.

S bezpečností, a to na území samotné Evropské unie, souvisí další priorita předsednictví - vytvoření společné imigrační politiky. Přistěhovalectví a migrace obecně nyní představuje oblast, kde Evropská unie musí začít velmi intenzivně pracovat. Na prosincovém summitu Evropské rady v Bruselu byl stanoven úkol postupovat dále ke vzniku společné imigrační politiky a Francie hodlá, jako země, která se potýká s problémem přistěhovalectví, pokračovat v plnění těchto úkolů, a to velmi intenzivně. Chce se věnovat problematice integrace přistěhovalců, regulaci migračních vln, kontrole ilegálního přistěhovalectví, kontrole vnějších hranic a vést dialog se zeměmi, z nichž přistěhovalci přicházejí.

Francouzští představitelé si uvědomují, že otázka přistěhovalectví není stejně aktuální ve všech členských státech Unie, a proto mají v plánu vypracovat jakousi Společnou chartu o imigraci, aby se dosáhlo společného vnímání tohoto problému. Společná energetická politika představuje další prioritu francouzského předsednictví, a i zde Francie naváže na již stanovené úkoly vyplývající hlavně ze závěrů summitu Evropské rady na jaře loňského roku. Jedná se jak o zajištění bezpečných a udržitelných energetických dodávek, tak i o liberalizaci energetického trhu Evropské unie. Pro francouzské předsednictví bude důležité vypracovat určitou společnou vizi energetických dodávek do Evropy a zajištění bezpečnosti a diverzifikace těchto dodávek.

Energetická politika je úzce svázána s politikou životního prostředí a bojem proti klimatickým změnám. I v tomto bude Francie pokračovat v již stanovené agendě a ještě více se bude snažit, aby Evropská unie hrála roli lídra a představovala vzor pro zbytek světa v boji s globálním oteplováním, zvláště když se v prosinci 2008 bude jednat o podobě nové smlouvy po vypršení Kjótského protokolu. Francie tak bude muset zajistit silnou vyjednávací pozici celé Evropské unie.

Středomořská unie: priorita s mnoha otazníky

Poprvé se o této iniciativě zmínil Nicolas Sarkozy během své prezidentské kampaně a po svém zvolení tento projekt označil za důležitou součást francouzské zahraniční politiky. Přímo prohlásil, že Středomoří je klíčem k vlivu ve světě a zde se rozhodne, zda dojde ke střetu různých civilizací a různých náboženství. Proto je třeba v tomto regionu vybudovat unii středomořských států a členy by měly být všechny země ležící na pobřeží Středozemního moře. Měla by se vytvořit společná Rada a konaly by se pravidelné summity v rámci rotujícího předsednictví. Dokonce je již stanoveno datum a místo konání prvního summitu - 13. července v Paříži, kde by měla být podepsána Charta Středomořské unie.

Odhlédneme-li od ideologických důvodů vzniku, je Středomoří skutečně regionem, na kterém závisí bezpečnost Evropy. Nacházejí se zde trasy, po nichž proudí velké množství ilegálních přistěhovalců do Evropy. Je to oblast vyznačující se vysokým stupněm nebezpečí islámského terorismu, Středozemní moře bojuje se značnými ekologickými problémy a na druhé straně je tento region bohatý na nerostné suroviny, zvláště na plyn a ropu.

Proto má Francie v plánu prostřednictvím Středomořské unie pracovat konkrétně na této agendě: zajištění bezpečnosti a boj proti terorismu, boj s ilegálním přistěhovalectvím a řízení legální migrace, podpora ekonomickému rozvoji a regionální spolupráci (měla by být založena Středomořská investiční banka podle vzoru Evropské investiční banky), úzká spolupráce v oblasti energetiky, ochrana životního prostředí a spolupráce v oblasti vzdělávání a kultury, v rámci které by měly probíhat studentské výměnné pobyty po vzoru evropského programu Erasmus pro zajištění vzájemného kulturního porozumění.

V této chvíli se o tomto projektu v evropských kruzích živě diskutuje. A není se čemu divit, neboť životaschopnost tohoto projektu je do určité míry nejistá. Na jedné straně tento projekt získal souhlas Španělska a Itálie, na druhé straně se ozývá mnoho hlasů proti jak ze samotných členských států (hlavně Německo), tak i ze států jižního Středomoří. Jedno je ale v této chvíli jisté - Francie se snaží o těchto otázkách vést diskusi se svými partnery, aby projekt mohl být spuštěn a nevzbudil žádné negativní reakce. A Středomoří je skutečně oblastí, která je pro Evropskou unii životně důležitá.

Francie si je velmi dobře vědoma, že úkolem předsednictví není tvrdě prosazovat své národní zájmy, ale předsedat Evropské radě, nacházet konsenzus, kompromisy a společně postupovat vpřed. Ale na druhou stranu se předsedající zemi nabízí skvělá příležitost, jak zanechat v evropské agendě svou stopu v podobě svých priorit. Uvidíme tedy, s příchodem našeho předsednictví, jak hluboká tato stopa bude.

Zdroje * www.premier-ministre.gouv.fr * www.diplomatie.gouv.fr/fr/europe-828/presidence-francaiseunioneuropeenne-2eme-semestre-2008-17864/index.html

O autorovi: Kateřina Bocianová je externí doktorandkou na Institutu politologických studií FSV UK. Katerina. Bocianova@seznam.cz

nahoru

Autor: Kateřina Bociánová

Další články v rubrice

5 důvodů, proč Brusel čeká horký podzim

Marie Bydžovská, Euroskop, 31.8. 2015

Příběh francouzských Mistralů. Koupí je Egypt?

Ladislav Havelka, Euroskop, 27.8. 2015

Jeremy Corbyn: změní se postoj labouristů k EU?

Lucie Priknerová, Euroskop, 26.8. 2015