Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Panika v Bruselu: Češi za branami

Johanna Grohová, Týden, 3. listopadu 2008

Ať se to komu líbí či ne, české předsednictví v EU začne 1. ledna 2009. Neexistuje síla, která by ho mohla Čechům uzmout. Otázkou je, kdo ho ve skutečnosti povede. Bude to premiér Topolánek? Prezident Klaus? Anebo snad Francouz Nicolas Sarkozy? Je to jako lavina gólů, na kterou Češi, chystající se na historicky první eurozápas, nebyli připraveni. Pochyby se jen valí: je česká vláda v tak těžké době schopna vést Evropskou unii, těžko ukočírovatelnou i v klidných časech? Pochybovačů je paradoxně někdy více na české straně, která přebírá titulky bulvárních listů typu rakouského Kurieru.

Jednoduše řečeno: po francouzském prezidentu Nicolasu Sarkozym je pro euroskeptiky z Česka, v němž navíc hrozí pád vlády, velice složité převzít veslo. Už na jaře se vicepremiér Alexandr Vondra netajil tím, že po Francouzích to bude těžké. Nemýlil se - a důvod je prostý. Čechům se prostě v Unii nevěří.

V Bruselu se jindy přehlíživí novináři ze Západu začali zajímat o jindy nepříliš vlivnou a navíc euroskeptickou Českou republiku. Kolosální prohry současné české vládní koalice si prostě nebylo možné nevšimnout. Hrozba bezvládí vnesla do diskuse moderované především francouzským tiskem novou vlnu až panické naléhavosti.

Češi jako hrozba

Česko o titul předsedy Evropské rady, jak se role předsednické země oficiálně nazývá, nepřijde. Navzdory mnoha spekulacím nikdo z relevantních politiků doposud oficiálně nepřišel s návrhem, že bychom se měli kralování nad EU vzdát. Tak radikální změnu plánů by musela jednomyslně podpořit celá Evropská unie, Českou republiku nevyjímaje. „Někdo tu má bujnou fantazii, české předsednictví začne podle plánu 1. ledna 2009," říká jasně mluvčí Evropské komise Mark Gray.

Přesto dosud nikdy nebyla cítit tak silná skepse vůči zemi, která měla stanout čele Unie. Významnou roli hraje naše pověst a dosavadní nekonzistentní chování. Češi nepatří k v bruselských kuloárech k nejpopulárnějším.

„Bohužel dojem z vás je takový rozporuplný, zejména kvůli názorům pana prezidenta Klause. Prostě není jasné, co lze od vás čekat, a to je dnes příliš velké riziko," říká Hans Martens z Evropského politického centra v Bruselu. Snad žádný ze zahraničních článků o nacházejícím českém předsednictví pak neopomene zmínit, že prezident Klaus za žádnou cenu na střechu Pražského hradu nevyvěsí evropskou vlajku.

Sarkozyho ambice

A co více - Evropa vězí v těžké finanční krizi. Sílí potřeba pevného vedení: to velice rád nabízí francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Vzal to oklikou, nabídl jakousi hospodářskou vládu nad eurozónou, zeměmi používajícími euro. To by znamenalo odsunutí nečlenů včetně Británie či Švédska na druhou kolej, o českém předsednictví ani nemluvě.

„Nesmíme se nechat mýlit, Sarkozy nutně nejde proti Čechům. Mluví o tom, že je potřeba mít silné vedení. A to Česko, které není členem eurozóny, nemůže zajistit," říká Piotr Maciej Kaczynski z Centra pro evropská politická studia. Sám Sarkozy ovšem v pátek při obědě s Topolánkem výrazně ubral plyn.

Přitom se říká, že malé země odvedou obvykle úspěšnější předsednictví než ty velké, protože se dokážou lépe s ostatními domluvit. Úspěšnost předsednictví se určuje podle dosažených dohod a výsledků. A také až poté, co skončilo. Češi navzdory velké skepsi mohou prokázat, že dokážou být inspirativní silou, která spojuje, nikoli rozděluje. A zdá se, že současné vedení zejména v osobě vicepremiéra Alexandra Vondry si tuto příležitost zapsat se do dějin uvědomuje. Ty tam jsou řeči o nepotřebnosti lisabonské smlouvy, nástupkyni evropské ústavy, kterou Topolánek před časem označil za „shit".

Nyní tato vláda slibuje, že ji Česko do konce roku schválí. Koaliční kabinet včetně ODS navzdory postojům prezidenta Klause bere vážně cíl snížit množství emisí CO2. Ambiciózní „tahač za nitky" Vondra chce mít vliv na výběr budoucího předsedy Evropské komise a také na dohodu o zeštíhlení Evropské komise. I zarytí euroskeptici se asi nechali unést představou, že samostatní Češi poprvé od konce první světové války stanou v čele Evropy.

Autor: Johanna Grohová

Další články v rubrice

5 důvodů, proč Brusel čeká horký podzim

Marie Bydžovská, Euroskop, 31.8. 2015

Příběh francouzských Mistralů. Koupí je Egypt?

Ladislav Havelka, Euroskop, 27.8. 2015

Jeremy Corbyn: změní se postoj labouristů k EU?

Lucie Priknerová, Euroskop, 26.8. 2015