Summit EU-Rusko v Nice: analýza vztahů EU a Ruska


Lukáš Tichý, Euroskop, 25. listopadu 2008

Právní rámec vztahů mezi EU a Ruskem: Dohoda o partnerství a spolupráci, Čtyři společné prostory. Stav vztahů mezi EU a Ruskem před summitem v Nice: Spory Evropské unie a Ruska, Summit EU-Rusko v Chanty-Mansijsk v červnu 2008, Rusko-gruzínský konflikt v srpnu 2008, Cesta EU k summitu v Nice. Summit EU-Rusko v Nice 14. listopadu 2008: Účastníci summitu, Důvody proti a pro obnovení jednání s Ruskem, Hlavní témata a výsledky jednání summitu EU-Rusko v Nice 14. listopadu 2008. Jednání o novém smluvním partnerství a doporučení pro vztahy EU a Rusko: Jednání a předmět budoucí Dohody o partnerství a spolupráci , Doporučení pro EU ve vztazích k Rusku.

1. Právní rámec vztahů mezi EU a Ruskem

Dohoda o partnerství a spolupráci

Základním právním rámcem pro spolupráci mezi Evropskou unií a Ruskem je Dohoda o partnerství a spolupráci (Partnership and Co-operation Agreement – PCA), podepsána mezi zástupci EU a Ruské federace v roce 1994 a ratifikována Parlamenty 15členských států EU a Ruskem v roce 1997. Trvání dohody bylo stanoveno na deset let tj. do roku 2007 s tím, že po uběhnutí této doby bude její platnost každoročně automaticky prodloužena, pokud ji jedna ze stran nevypoví.

Dohoda o partnerství a spolupráci stanovila základní rámec pro vztahy Evropské unie s Ruskem a vymezila bohatou institucionální základnu a systém konzultací mezi oběma stranami. Hlavním orgánem je Stálá rada partnerství (Pernament Co-opertion Council), kde se smluvní partneři podle potřeby scházejí na úrovni ministrů jednotlivých resortů. Dvakrát do roka se koná summit EU-Rusko na nejvyšší politické úrovni. Dohoda zahrnuje politický dialog, spolupráci v ekonomických oblastech, v oblasti justice a vnitra a kultury, a také finančně-technickou spolupráci.

Čtyři společné prostory

V roce 2003 na summitu v Petrohradu byl schválený členskými státy EU a Ruskem nový koncept, který se přihlásil k budování čtyř společných prostor spolupráce (Four Common Spaces) :

a) Společný ekonomický prostor

b) Společný prostor svobody, bezpečnosti a soudnictví,

c) Společný prostor vnější bezpečnosti a

d) Společný prostor pro vědu a výzkum, vzdělávání a kulturu.

Tato rámcová dohoda byla podepsána oběma stranami na summitu EU-Rusko v Moskvě v květnu 2005. Čtyři společné prostory jsou implementovány prostřednictvím institucionálního rámce PCA.

Zatímco PCA ustavuje společné instituce, mechanismy jednání a je pro obě strany právně závazná, v případě čtyř společných prostor se obě strany dohodly na oblastech spolupráce a vytyčených cílů, nejsou však stanovena závazná pravidla pro jejich provádění.

2. Stav vztahů mezi EU a Ruskem před summitem v Nice

Vztahy s EU mají pro Rusko nesmírný význam a platí to do jisté míry i obráceně. Zatímco pro Rusko představuje Evropská unie nejdůležitější destinaci pro ruský export, pro EU je Rusko třetím nejvýznamnějším obchodním partnerem. Na politické úrovni pak má EU zájem o získání podpory Ruska při řešení některých otázek mezinárodního dění.

Spory Evropské unie a Ruska

Na druhou stranu jsou vztahy mezi Ruskem a EU v poslední době zatíženy řadou problémů, které přispívají k prohlubování krize ve vzájemných vztazích. Mezi hlavní problémy, které dlouhodobě zhoršují vzájemné vztahy zejména patří :

  • a) Energetika – Moskvu pobouřil návrh na liberalizaci vnitřního energetického trhu EU, Rusové tvrdí, že unie jen staví bariéry, které diskriminují jeho firmy. Naopak EU vadí ruské využívání energie jako politického nástroje a nerovný přístup evropských firem na ruský energetický trh.
  • b) Základna USA ve střední Evropě – ruská strana se staví zásadně proti rozmístění americké protiraketové základny vČeské republice a vPolsku. Jako odvetou vyhrožuje Moskva rozmístěním svých raket kKaliningradu u hranic sPolskem a Litvou.
  • c) Otázka Kosova – Rusko zásadně odmítá jednostranné vyhlášení nezávisti Kosova, podpořené USA a řadou členských států EU.
  • d) Víza Moskva si stěžuje, že několik zemí EU nedodržuje dohodu o snadnějším udělování víz ruským občanům. Zrušení víz je pro Rusko jednou zpriorit ve vztazích sEU, která úplné zrušení víz zatím odmítá.

Summit EU-Rusko v Chanty-Mansijsk červen 2008

Po summitu v Mafře v říjnu 2007, kdy vztahy mezi EU a Ruskem dosáhly patu, byla velká pozornost upírána na summit v Chanty-Mansijsku v červnu 2008. Důvodů k optimismu bylo několik, za prvé v březnu 2008 byl zvolen novým ruským prezidentem Dmitrij Medvěděv a zadruhé Polsko po 18měsících odvolalo své veto kvůli zákazu dovozu hovězího masa do Ruska, a dalo zelenou vyjednávaní o novém smluvním partnerství mezi EU a Ruskem. Souhlas k jednání o nové smlouvě dala také Litva, která předtím blokovala další postup. Výsledkem summitu byla rozhodnutí obou stran obnovit jednání o nové Dohodě o partnerství a spolupráci.

Rusko-gruzínský konflikt v srpnu 2008

První kolo jednání mezi EU a Ruskem o novém partnerství proběhlo 4. července a bylo dojednáno, že se v jednáních bude pokračovat. Další jednání však zastavil srpnový rusko-gruzínský konflikt, jehož výsledkem bylo ruské obsazení dvou gruzínských autonomních oblastí Jižní Ossetie a Abcházie a následně jejich jednostranné uznání nezávislosti ze strany Ruské federace. Tento postup a jednání Ruska členské státy EU jednomyslně odsoudily a 1. září zastavily další jednání o novém strategickém partnerství s Ruskem, dokud se ruské vojenské jednotky nestáhnou do svých pozic před srpnovým konfliktem.

Cesta EU k summitu v Nice

V průběhu října probíhala na půdě orgánů EU živá diskuse o obnovení jednání o nové Dohodě o partnerství s Ruskem. K této diskusi přispěl také v půlce října skupinou evropských diplomatů vydaný dokument s názvem „Nevyřešené klíčové otázky pro EU ve vztazích s Ruskem (Key Outstandig Issues for the EU in its Relations with Russia). Tento 33stránkový dokument na jednu stranu upozorňuje na některá nebezpečí ze strany Ruska, např. ruské přerušování dodávek energie na Ukrajinu, které se mohou opakovat, obavy z nedostatku zásob plynu pro EU, která je z 25% závislá na Rusku nebo nerovné podmínky evropských firem na ruském trhu atd. Na druhou stranu dokument vítá a pozitivně hodnotí pokrok Moskvy v přijetí mírových dohod z 18. srpna a 8. září. Dokument na závěr nevylučuje další spolupráci EU s Ruskem.

Evropská komise 5. listopadu vydala zprávu s názvem „Revize vztahů EU-Rusko, podle které by rozhovory mezi Evropskou unií a Ruskem o strategickém partnerství měly pokračovat. Zpráva Komise mj. uvádí, že Rusko Evropskou unii potřebuje, především hospodářsky, protože EU je pro Rusko přirozeným partnerem a hlavním zdrojem zahraničních investic a důležitým exportním trhem pro nerostné suroviny, zejména plyn. Na druhou stranu podle Komise zůstává pro Unii ruský zásah v Gruzii a jednostranné uznání nezávislosti Jižní Ossetie a Abcházie nadále nepřijatelný.

Tato zpráva sloužila jako podklad pro jednání ministru zahraničí v rámci Rady pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy, které se uskutečnilo 10. a 11. listopadu v Bruselu. Nakonec se většina ministrů zahraničí vyslovila pro obnovení jednání o nové Dohodě o partnerství a spolupráci s Ruskem Proti se postavila jenom Litva, ale pro schválení mandátu o jednání nebyla nutná jednomyslnost všech ministrů.

3. Summit EU-Rusko v Nice 14. listopadu 2008

V pořadí 22. summit EU-Rusko se uskutečnil v pátek 14. listopadu v jihofrancouzském městě Nice. Zajímavostí toho summitu mezi představiteli EU a ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem bylo jeho poměrně krátké trvání, protože většina aktérů se následně přesunula do USA, kde se ve Washingtonu 15. listopadu konal summit G20.

Aktéři summitu

Od počátku jednání o obnovení rozhovorů s Ruskem byly členské státy EU rozděleny na dvě skupiny.

První skupina, v čele s Německem, Itálií a dalšími členskými státy EU, zdůrazňoval splnění ruského slibu o stažení svých vojsk z Gruzie a poukazoval na důležitost a nutnost stabilizovat vztahy s Kremlem a co nejrychlejší obnovení jednání s Ruskem o nové smlouvě. Francouzský prezident Nikolas Sarkozy, jehož země drží předsednictví v EU, se postupně stal zastáncem obnovení jednání s Ruskem.

Na druhou stranu, evropské státy v čele s Velkou Británií, Pobaltskými státy, Polskem, Švédskem a Dánskem, poukazovaly na fakt, že Rusko nesplnilo mírové podmínky a nesnížilo počet svých vojáků v Abcházii a Jižní Ossetii. Tyto státy pak navrhovaly vyčkat a pozorovat, jak se bude situace v Gruzii vyvíjet a následně poté zahájit nová jednání. Nakonec jediným státem, který odmítl obnovit jednání s Ruskem, byla Litva., kvůli ruskému přerušení dodávek ropy v roce 2006.

Moskva uvítala obnovení rozhovorů s EU o strategickém partnerství, s tím že Kreml je připraven jednat, ale ze svého rozhodnutí o uznání nezávisti Jižní Ossetie a Abcházie nehodlá ustoupit.

Důvody proti a pro obnovení jednání s Ruskem

Proti obnovení jednání, jehož hlavním zastáncem byla Litva, byla skutečnost, že Rusko nesplnilo všechny podmínky z předchozích mírových dohod s EU po konfliktu s Gruzií a např. nevpustilo do Jižní Ossetie a Abcházie mírové pozorovatele EU.

Naopak jedním z hlavních důvodů, proč členských států EU žádala pokračování v jednání s Ruskem je energetická závislost zemí EU na Rusku a zajištění energetické bezpečnosti. Rusko představuje jednoho z nevětších a nejdůležitějších exportérů energetických surovin do EU. Členské státy EU dováží z Ruska celkem 30% svých dovozů ropy a 50% svých dovozů zemního plynu. Celkově se podílí ruský plyn z 25% na spotřebě plynu v zemích EU a ruská ropa přibližně z 20% na spotřebě ropy.

Hlavní témata a výsledky jednání summitu EU-Rusko v Nice :

  • a) Pan-evropská bezpečnost – hlavní problematikou projednávanou na summitu byla otázka umístění amerického radaru vČeské republice a amerických raket vPolsku. Ruská strana na tento americký krok hodlá reagovat rozhodnutím o rozmístění ruských raket Iskander vKaliningradu na hranicích sPolskem a Litvou. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy tak na summitu působil vroli „zprostředkovatele míru. Na jednu stranu totiž vyzvalMoskvu, abyzvrátila své rozhodnutí rozmístit rakety v kaliningradské enklávě, na stranu druhou vzkázalpo jednání s ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem Spojeným státům, že jejich protiraketový systém by nijaknepomohl evropskébezpečnosti. Sarkozy svému protějšku během jednání navrhl, aby Rusko se svým konečným rozhodnutím o raketách vyčkalo do uspořádání konference Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě vpolovině roku 2009.
  • b) Současná mezinárodní finanční krize – byla dalším významným tématem jednání obou stran, které podpořily změny vmezinárodním finančním systému a v jeho významných institucích, jako je Mezinárodní měnový fond (MMF) a Světová banka. Medveděv na schůzce se Sarkozym vyjádřil plnou podporu francouzskému návrhu uspořádat po sobotním summitu zemí skupiny G20ve Washingtonu do 100dní další podobný summit, na němž by se řešily následné kroky.
  • c) Řešení rusko-gruzínského konfliktu – bylo třetím horkým tématem summitu. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy, v souvislosti sřešením postkonfliktní situace vGruzii, vyzval ruskou hlavu státu Dmitrije Medveděva, aby učinil pokrok ve stahování ruských sil z Gruzie. Další kolo jednání o řešení konfliktu se uskuteční 18. listopadu vŽenevě.
  • d) Energie – otázka zabezpečení plynulých dodávek energetických surovin do členských zemí EU byla diskutována hlavně sohledem na nadcházející zimu 2008 – 2009.
  • e) Jednání o nové dohodě o Partnerství a spolupráci mezi EU a Ruskem – jednání o dohodě o strategickém partnerství mezi Bruselem a Moskvou budou obnovena 2. prosince letošního roku vBruselu na úrovni šéfů delegace.

4. Jednání o novém smluvním partnerství a doporučení pro EU ve vztazích k Rusku

Stávající Dohoda o partnerství a spolupráci vypršela v roce 2007 s tím, že po uběhnutí této doby bude její platnost každoročně automaticky prodloužena, pokud ji jedna ze stran nevypoví. V současné době je Dohoda předmětem renegociace.

Za hlavní nedostatek platné Dohody o partnerství a spolupráci je obecně považován fakt, že dnešní situace se značně liší od té v období 1992 – 1994, kdy byl smlouva podepsána. Rusko bylo ekonomicky slabé a EU, která nebyla rozšířena o státy ze střední a východní Evropy, měla pouze 15 členských států.

Jednání a předmět budoucí Dohody o partnerství a spolupráci

V současné době na obsah a podobu nové Dohody o partnerství a spolupráci existují z obou stran rozdílné názory. Zatímco EU chce právně závaznou smlouvu s přesně stanovenými okruhy spolupráce, Rusko navrhuje uzavřít stručnou Dohodu, která by byla rozšiřována o oblasti spolupráce podle potřeb. S tím také souvisejí otázky, jestli nová smlouva bude mít právní rámec a jestli bude právně závazná a jaký stanoví obsah a které oblasti bude upravovat.

Nová Dohoda by měla poskytnout právně závazný rámec pro budoucí spolupráci mezi EU a Ruskou federací a měla by být uzavřena na dobu neurčitou. Dohoda by měla být podepřena strategickým partnerství, které připraví základ pro pevnou politickou spolupráci, hlubší ekonomickou integraci, užší vztahy v oblasti svobody, bezpečnosti a spravedlnosti a vzájemně otevřený vzdělávací a vědecký systém.

Nová dohoda by měl zahrnovat celou šíři vzájemných vztahů – zejména pak provádění čtyř společných prostorů. Nedílnou součástí smlouvy by měla být energetická spolupráce, včetně pasáže o zajištění energetické bezpečnosti. Dohoda by měla obsahovat požadavek na dodržování demokratických principů a lidských práv, jakožto základnu celého smluvního vztahu.

Kromě výše zmíněných témat by se dohoda měla dále věnovat spolupráci v oblasti justice a vnitra (vízová politika, imigrace, boj proti organizovanému zločinu), obrany investic, ochrany životního prostředí, spolupráci v oblasti kultury atd.

Pokud jde o institucionální rámce, i nadále by se měly konat summity na nejvyšší úrovni. Evropský dokument „Nevyřešené klíčové otázky pro EU ve vztazích s Ruskem doporučuje snížit počet setkávání mezi EU a Ruskem ze dvou na jedenkrát do roka.

Doporučení pro EU ve vztazích k Rusku

Evropská unie by se měla při vyjednávání o nové smlouvě o partnerství s Ruskem držet těchto zásad:

  1. Evropská unie musí vůči Rusku prosazovat svoje zájmy jako jednotný blok, protože, „když EU mluví jedním hlasem a jedná jako jeden celek, Rusko jí naslouchá.
  2. EU by při rozhovorech s Ruskem měla vzít v úvahu současnou ekonomickou, politickou a sociální situaci Ruska a neohlížet se do minulosti. Budoucí partnerství s Ruskem musí být postavené na stejných hodnotách obou stran a musí být budované na rovnostranném vztahu.
  3. Objektem formálních vztahů mezi EU a Ruskem musí být vytvoření uceleného společného ekonomického prostoru, stimulující otevřený nediskriminační režim pro vzájemné investice.
  4. EU by měla svého největšího souseda a významného obchodního partnera zapojit do co nejvíce společných akcí a programů
  5. EU by měla podmínit jednání o novém strategickém partnerství vstupem Ruské federace do WTO.

Autor: Lukáš Tichý, autor je externí analytik Euroskopu

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality