Slovensko jede, ale zpomaluje


Pavel Sobíšek, E 15, 5. prosince 2008

Těžko si představit větší kontrast. Na jedné straně stojí velké země eurozóny, jako jsou Německo, Itálie nebo Španělsko, jejichž ekonomiky klesají a z nichž první dvě po zveřejnění makroekonomických údajů za třetí kvartál oficiálně hlásí recesi, stejně jako celá eurozóna. Na druhé straně je pak náš východní soused, jehož ekonomický výkon za poslední kvartál vzrostl o 1,5 procenta a meziročně si udržel více než sedmiprocentní expanzi.

Co stálo za neslavnými výsledky v eurozóně? Jednoduchá odpověď by mohla znít, že globální finanční krize. Pojďme ale odpověď dále strukturovat.

Ještě v prvním letošním čtvrtletí výrazně táhl ekonomiku eurozóny export. Ovšem s tím, jak se projevy globální krize rozšířily do dříve nedotčených oblastí, jako jsou Čína, Indie a Blízký východ, ztratily evropské firmy značnou část svého exportního potenciálu. S tím koresponduje i prudce zpomalující meziroční tempo růstu exportu eurozóny. Po delší době nastává poprvé situace, kdy dynamika importu převyšuje export.

Bez vyhlídky na brzké zlepšení poptávky a při obtížnějším získávání bankovních úvěrů přestávají podniky investovat, což je vidět v údajích o tvorbě fixního kapitálu. Nezaměstnanost zatím nestoupá nijak dramaticky, ale nejisté vyhlídky v důsledku nutí šetřit i zaměstnance, takže soukromá spotřeba stagnuje. Vlády se sice snaží utrácet, seč mohou, jejich poptávka ale stejně nedokáže spasit celou ekonomiku.

Poloviční rychlost

A Slovensko? Země zúročuje pozitivní reformní změny v podnikatelském prostředí, k nimž došlo v posledních osmi letech. Vrcholící příliv přímých investic a donedávna trvající globální boom v oborech, v nichž je slovenská ekonomika silná, tedy ve výrobě kovů a automobilovém průmyslu, umožnil koncem loňského roku dosáhnout neuvěřitelného meziročního růstu HDP přes 14 procent. Dynamika ve třetím kvartálu, ač stále jedna z nejvyšších mezi zeměmi Evropské unie, poklesla tedy proti tehdejšímu výkonu na polovinu.

Co bylo v minulosti výhodou, se do budoucna může ukázat jako nevýhoda. Orientace na zpracovatelský průmysl je na Slovensku, podobně jako v Česku, značná, a to při jeho nižší diversifikaci. Propad dynamiky ve slovenské ekonomice bude tedy nepochybně pokračovat s tím, jak slábne setrvačnost růstu a jak světová krize disproporcionálně doléhá právě na odvětví, která jsou pro Slovensko stěžejní.

Sporná fixace kurzu

Horší ekonomické vyhlídky Slovenska evokují otázku, zda bylo optimální zafixovat silný kurz slovenské koruny vůči euru. V polovině roku, kdy k zafixování kurzu došlo, vypadala ovšem situace diametrálně odlišně. O globální recesi či deflaci se nemluvilo, nosným tématem byly naopak inflační tlaky plynoucí z rekordně vysokých cen ropy.

Silná měna měla přispět ke stabilizaci cenové úrovně po přijetí eura, přičemž potenciální ztráta ekonomického výkonu v rozsahu několika desetin procentního bodu vypadala ve světle tehdejší expanze zanedbatelně. Za stávajících okolností by se možná chybějící desetiny procenta hodily.

Vše špatné je ale k něčemu dobré. Mírnější tempo konvergence umlčí otázky, zda nejsou úrokové sazby Evropské centrální banky pro Slovensko příliš nízké. Možná nadlouho.

Autor: Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality