Barack Obama nebo Adam Smith?


Euroskop, 11. prosince 2008

Po vícero desetiletí americké podpory volnému pohybu zboží, služeb a kapitálu po celém světě se zdá, že se situace změnila. Nikde na celém světě nedošlo k tak rychlému poklesu podpory volnému obchodu u veřejnosti jako ve Spojených státech. Spojenci Američanů se obávají, že mezinárodní obchod by mohl být příští obětí finanční krize, píše Newsweek z pondělí 8. prosince.

Podle letošního průzkumu provedeného organizací Pew Global pouze 53 % Američanů souhlasí, že volný obchod je prospěšný pro jejich zemi, což ostře kontrastuje s výsledky z roku 2002, kdy stejný názor zastávalo 78 % Američanů. Stejně ostře stojí toto číslo v protikladu také k údajům z Evropy – obchod podporuje 87 % Němců, 82 % Francouzů a 77 % Britů. Prezident Světové banky Robert Zoellick varuje, že v příštím roce poprvé od roku 1982 dojde k poklesu mezinárodního obchodu. V současnosti jsou podle Newsweek světoví politici nervózní především z návrhů, které přinesl při volební kampani nastupující americký prezident. Obama navrhoval znovu projít Severoamerickou dohodu o volném obchodu a vrátit ostatní obchodní dohody zpátky k jednacímu stolu.

Může se to zdát překvapující, že Evropa se svojí dlouhou socialistickou a merkantilistickou tradicí nyní bojuje za volný obchod, zatímco Amerika zastávající volný trh nyní usiluje o nové obchodní bariéry. Jedním z důvodů je skutečnost, že Evropa může poklesem vývozů ztratit mnohem více než Amerika. Zahraniční obchod tvoří v Evropě v průměru 51 % HDP, zatímco v USA pouze 13 %. Proto je pro evropské odbory a politiky obtížnější vést kampaně proti mezinárodnímu obchodu, když živobytí většiny pracovníků na něm závisí. Američtí zaměstnanci se mezinárodního obchodu a z něj vyplývající konkurence více obávají také z toho důvodu, že Amerika je méně chráněna před zahraničními dovozy a nezaměstnaní nedostanou stejně velkou podporu jako v Evropě.

Nicméně na obou kontinentech není pravděpodobné, že v době hospodářských problémů naroste podpora volnému obchodu. Přesto Merkelová a Brown spolu s brazilským prezidentem Lulou de Silvou a indickým premiérem Manmohanem Singlem tlačí na dokončení multilaterálních obchodních jednání rozvojového kola z Dohá, která ztroskotala letos v červenci v Ženevě.

Většina zemí v současnosti používá mnohem nižší cla, než jaká by mohla použít na základě mezinárodních dohod. Průměrná cla by mohla vzrůst trojnásobně, aniž by byla porušena dohodnutá mezinárodní pravidla. Pokud by se tak stalo, znamenalo by to podle odhadů Food Policy Research Institute pokles mezinárodního obchodu o 1,8 trilionů dolarů a světový HDP by klesl o 448 bilionů dolarů, což představuje 0,8 % světového HDP. Ačkoliv se stále zdá globální tvrdý zákrok proti mezinárodnímu obchodu nepravděpodobný, jeho riziko narůstá. V tomto roce více jak 30 zemí uvalilo cla na vývozy potravin nebo je zakázala v reakci na rostoucí ceny potravin. Také brazilský prezident Lula spolu s Argentinou v rozporu se svými deklaracemi o dokončení jednání z Dohá připravoval plány na zvýšení cel na průmyslové výrobky.

Tento vývoj pravděpodobně přispěl k tomu že se představitelé států skupiny G20 na listopadovém summitu ve Washingtonu rozhodly neuvalovat v příštích 12 měsících žádné nové překážky obchodu. Přesto však není jisté, zda nastupující americký prezident se bude považovat za vázaný touto dohodou. Přes ohrožení, které by tím přinesl světovému hospodářství, může se rozhodnout dát přednost naslouchání obavám amerických pracovníků před obavami amerických spojenců, uzavírá Newsweek.

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality