Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Rumunsko

Rumunsko je členem EU od 1. ledna 2007. Do Evropského parlamentu volí 32 poslanců. Rumunsko není členem Schengenu ani eurozóny.

Rumunsko

Rumunsko v Evropské unii


Rumunsko mělo oficiální styky s Evropským společenstvím jako první země tehdejšího východního bloku. V roce 1974 uzavřela Bukurešť dvoustranou smlouvu, která zemi zahrnovala do Všeobecného systému preferencí, o šest let později byla podepsána dohoda o průmyslových výrobcích.

V roce 1990 navázala Bukurešť s Evropským společenstvím oficiální diplomatické styky. Oficiální žádost o vstup do Evropské unie podalo Rumunsko 22. června 1995. Přístupová vyjednávání začala až o pět let později. Na summitu v Kodani v prosinci 2002 bylo rozhodnuto, že se Rumunsko může stát členem EU od roku 2007. Přístupovou smlouvu podepsalo Rumunsko, spolu s Bulharskem, 25. dubna 2005.

Vůči Rumunsku s Bulharskem mohou ostatní členské státy EU uplatňovat přechodná období v oblasti volného pohybu osob (systém2+3+2), maximálně však do roku 2014. Česká republika od počátku žádné omezení na pracovním trhu neaplikovala.

Rumunský parlament ratifikoval Lisabonskou smlouvu jako jeden z prvních již 4. února 2008. Rumunsko souhlasilo také s původní Smlouvou o Ústavě pro Evropu, kterou potvrdilo společně se Smlouvou o přistoupení 17. května 2005. Při vyjednávání o novém dokumentu patřila Bukurešť mezi tzv. přátele ústavy a chtěla zachovat původní text.

Rumunsko deklarovalo (ještě před krizí v eurozóně) zájem na přijetí eura v roce 2014. Podobně země usiluje také o vstup do Schengenského prostoru.

Rumunsko podporuje rozšíření Evropské unie o země západního Balkánu. Země podporuje i členství Turecka, pokud splní kritéria vstupu a bude plnit své závazky. V rámci Evropské politiky sousedství je pro Rumunsko prioritní sousední Moldávie. Ze strany Moldávie však panuje podezření, že se Rumunsko snaží podrýt její státnost, protože dosud odmítalo podepsat vyjednávanou dohodu o hranicích, "podporuje" moldavské občany, aby požádali o rumunské občanství, a neuznalo existenci "moldavského jazyka".

Rumunsko patří k tzv. čistým příjemcům z fondů EU, což se týká kohezní politiky i Společné zemědělské politiky.

Komisařkou novinovaným za Rumunsko je Corina Cretuová, který má na starosti portfólio regionální politiky. Předsednictví Rady se Rumunsko ujalo poprvé v první polovině roku 2019. V Triu bylo spolu s Finskem a Chorvatskem.

Bývalými eurokomisaři nominovanými za Rumunsko jsou:

  • Dacian Ciolos- komisař pro zemědělství a rozvoj venkova (2009-2014)
  • Leonard Orban- komisař pro vícejazyčnost (2007-2009)

V Evropském parlamentu Rumunsko obsazuje celkem 32 křesel.

Další informace o rumunských členech Evropského parlamentu

 

Politický systém Rumunska


Rumunsko je republikou se silnou pozicí prezidenta. Ten je volen na 5 let v přímé volbě. Prezident může vykonávat pouze dva mandáty po sobě. Prezident může být odvolán většinovým hlasováním parlamentu. Do 30 dnů však musí proběhnout referendum, které rozhodnutí poslanců potvrdí nebo ponechá hlavu státu ve funkci. K této situaci došlo v roce 2007. Prezident Traian Basescu v následném referendu svůj mandát obhájil. 

Rumunský parlament se skládá ze dvou komor, které mají v ústavním systému stejnou váhu. Poslanecká sněmovna má 332 členů a Senát 137 členů. Volební období je 4 roky.

Ústavu schválili v roce 1991 voliči v referendu. Rumuni schválili v roce 2003 v referendu také celkem 77 změn ústavy, které souvisely se členstvím Rumunska v NATO a EU.

Od prosince 2014 je prezidentem Klaus Iohannis.

Od ledna 2018 zastává post premiérky Viorica Dancila.

 

Moderní historie Rumunska

  • 1829 - autonomie Moldavského a Valašského knížectví v rámci Osmanské říše na základě Drinopolského míru.

  • 1856 - prohloubení autonomie po skončení Krymské války

  • 1858 - panovník A. I. Cuza personálně propojil vládu v knížectví Moldavsko i Valašsko

  • 1861 - vznik Rumunského knížectví

  • 1866 - nástup nové dynastie Hohenzollern-Sigmaringen, která vládla Rumunsku až do zrušení monarchie. Král Karel I. panoval až do roku 1914.

  • 1877 - Rumunsko vyhlásilo nezávislost na Osmanské říši

  • 1881 - vyhlášení království

  • 1916 - vstup Rumunska do 1. světové války na straně Dohody

  • 1918/1919 - na základě mírových smluv získalo Rumunsko rozsáhlé části Uherska (Sedmihradsko), součástí království se stala také Besarábie (dnešní Moldavsko), Bukovina, východní Banát a na jihu původně Bulharsku patřící Dobrudža.

  • 1919 - zásah rumunské armády proti tzv. Maďarské republice rad

  • 1921 - Rumunsko se stalo členem tzv. Malé dohody (s Československem a Jugoslávií)

  • 1938 - král Karel II. zavedl v zemi autoritativní režim. Zakázal také fašistickou organizaci Železná garda, kterou dříve podporoval a využíval.

  • 1940 - po tzv. 2. vídeňské arbitráži přišlo Rumunsko o většinu Sedmihradska, které získalo na Maďarsku po 1. světové válce. Ve stejném roce Sovětský svaz okupoval Bessarábii (na základě tajného dodatku paktu Molotov - Ribbentrop). Oblast jižní Dobrudži zase získalo Bulharsko.

  • 1940 - po územních ztrátách byl král Karel II. donucen k abdikaci. Předal trůn svému synovi Michalovi a odešel do exilu. Faktickým vládcem Rumunska (conducător) se stal maršál Ion Antonescu, který zavedl zemi do spojenectví s Německem.

  • 1941 - rumunská armáda se podílela na německém útoku proti Sovětskému svazu.

  • 1944 - pád režimu maršála Antonesca. Rumunsko vyhlásilo válku Německu a bojovalo na straně Sovětského svazu. Rumunská armáda se například podílela na osvobozování Československa.

  • 1947 - zrušení monarchie, král Michal I. donucen podepsat abdikaci. Vznikla Rumunská socialistická republika. Prvním komunistickým vládcem byl v letech 1948-1965 Gheorghe Gheorghiu-Dej.

  • 1965 - generálním tajemníkem Rumunské komunistické strany se stává Nicolai Ceaucescu.

  • 1989 - pád Ceucescova režimu, diktátor je se svojí ženou Elenou popraven  

  • 2004 - Rumunsko členem NATO

  • 2007 - Rumunsko členem Evropské unie

 

Fakta o Rumunsku


Oficiální název země je Rumunsko (România).

Rozloha Rumunska je 238 391 km, země je největším státem v jihovýchodní Evropě.

Hlavní město je Bukurešť (asi 2 miliony obyvatel)

Oficiálním jazykem je rumunština.

Země je rozdělena na 41 žup a hlavní město město Bukurešť (6 obvodů).

V zemi žije 19,76 milionů lidí. Rumuni tvoří 89,5 %, největší národnostní menšinou jsou Maďaři (6,6 %) a Romové (2,5 %). Dříve velmi významnou menšinou byli Němci. Ještě za komunistické vlády emigrovalo v roce 1988 téměř 120 tisíc příslušníků této národnostní menšiny.

Většina obyvatel Rumunska se hlásí k pravoslaví (86,8 %), dále je v zemi 7,5% protestantů a 4,7% římských katolíků.
 

 

Odkazy

Autor: Petr Zenkner, Euroskop