Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Polsko

Polsko je členem Evropské unie od 1. května 2004. V Radě EU má 27 hlasů, do Evropského parlamentu volí 51 poslanců. Polsko je členem Schengenu, není součástí Eurozóny.

Polsko

Polsko v Evropské unii


Polsko vstoupilo do EU v rámci tzv. velkého rozšíření v roce 2004. Oficiální kontakty však začaly v roce 1990, krátce po pádu komunistického režimu. Před vstupem Bulharska a Rumunska do unie patřilo Polsko z hlediska HDP na hlavu k nejchudším členským státům (např. šest ekonomicky nejméně rozvinutých regionů bylo v Polsku).

Referendum o přistoupení k Evropské unii se v Polsku konalo 7. - 8. června 2003. K urnám dorazilo 59 % oprávněných voličů, z nichž se 77 % vyjádřilo pro a 23 % proti vstupu do EU.

Pro Polsko představují důležitý zdroj prostředků strukturální fondy i Společná zemědělská politika (SZP). Polsko si nepřeje zásadní změny komunitárního charakteru SZP. V dubnu 2008 ukončila konference "Výzvy pro Evropskou unii v 21. století" polskou veřejnou debatu na téma rozpočtu EU v Polsku. Výsledkem bylo stanovení polských priorit ohledně rozpočtu EU:

  • upevnění ekonomické a sociální soudržnosti posílením komunitárních institucí
  • posílení základů konkurenceschopnosti (rozšířením jednotného trhu), s ohledem na sousedy Unie (potenciální "znovuznárodnění" SZP je ohrožením vnitřního trhu)
  • vytvoření evropské energetické politiky, která zajistí synergii mezi bezpečností (vnější dimenze energetické bezpečnosti), hospodárností (skutečný vnitřní trh s energií) a ochranou životního prostředí

Polsko podporuje rozšiřování EU na západní Balkán, při splnění Kodaňských kritérií nemá výhrady ani ke členství Turecka.

Důležitou roli hraje Evropská politika sousedství, kde se Polsko snaží ovlivňovat unijní postoj vůči Rusku. Klíčovou prioritou v politice sousedství je pro Polsko Ukrajina. V prosinci 2007 podepsaly Varšava a Kyjev společnou deklaraci "Moderní výzvy - nové dimenze strategického partnerství". Polsko patří k zastáncům členství Ukrajiny v EU i Severoatlantické alianci. Podobně Polsko podporuje Gruzii.

Polsko stálo v květnu 2008  spolu se Švédskem u zrodu Východního partnerství, které bylo oficiálně ustaveno v roce 2009, během českého předsednictví EU.

Při vyjednávání o Lisabonské smlouvě patřilo Polsko spolu s Českou republikou a Spojeným královstvím mezi země, které vystupovaly proti textu ústavní smlouvy zamítnuté v roce 2005 při referendech ve Francii a Nizozemí. Varšava požadovala otevření debaty o klíčových částech smlouvy.

Po složitých jednáních nakonec polský parlament ratifikoval Lisabonskou smlouvu 2. dubna 2008. Mezi výrazné kritiky smlouvy patřila opoziční strana Právo a Spravedlnost Jaroslawa Kaczyńského. Po neúspěšném referendu v Irsku (12. července 2008) odmítl smlouvu podepsat prezident Lech Kaczyński. Lisabonskou smlouvu nakonec ratifikoval 10. října 2009.

Polsko si ještě během vyjednávání o tzv. evropské ústavě zajistilo výjimku z Charty základních práv. Charta by totiž mohla omezit schopnost Polska zachovávat tradiční katolickou rodinnou politiku, která uznává pouze sňatky mezi muži a ženami.

Komisařkou nominovanou za Polsko je Elzbieta Bienkowska, která má na starosti agendu vnitřního trhu, průmyslu, podnikání a malé a střední podniky. Předsednictví Rady Polsko poprvé zastávalo ve druhé polovině roku 2011. V Triu bylo spolu s Dánskem a Kyprem.

Bývalými eurokomisaři nominovanými za Polsko jsou:

  • Jacek Dominik- komisař pro finanční plánování a rozpočet (2014)
  • Janusz Lewandowski- komisař pro finanční plánování a rozpočet (2009-2014)
  • Pawel Samecki- komisař pro regionální politiku (2009)
  • Danuta Hubnerová- komisařka pro obchod (2004) a pro regionální politiku(2004-2009)

 

 

Do Evropského parlamentu se v roce 2014 dostalo 5 politických stran. Volební účast byla 23,83%. Polsko obsazuje 51 křesel.

Další informace o polských členech Evropského parlamentu

 

Politický systém Polska


Polsko je republikou, která v sobě promítá směs parlamentního a prezidentského modelu. Polský prezident je volen přímou volbou na dobu 5 let, s možností jednoho znovuzvolení. Prezident má právo veta při hlasování parlamentu o zákonech. Jeho veto může být zamítnuto třípětinovou většinou v Sejmu, je-li přítomna alespoň polovina zástupců. Prezident může rozpustit parlament, není-li schopen schválit rozpočtový zákon nebo sestavit vládu.

Výkonou moc má vláda v čele s premiérem. Vládu jmenuje prezident, celý kabinet pak potvrzuje hlasování v Sejmu.

Polský parlament je dvoukomorový. Skládá se ze Sejmu (460 poslanců) a Senátu (100 členů). Obě komory jsou voleny na čtyři roky. Liší se ale volební systém - poslanci jsou voleni poměrným systémem, senátoři většinovým. Do parlamentu se dostane strana, která překroří 5 procent, koalice musí získat 8 procent. Nová polská ústava byla přijata v roce 1997.

Polským prezidentem je od roku 2015 Andrzej Duda.

Od listopadu 2015 byla premiérkou Beata Szydłová ze strany Právo a spravedlnost, kterou vystřídal v prosinci 2017 Mateusz Morawiecki ze stejné politické strany. 

Výsledky parlamentních voleb 2015


Moderní historie Polska

 

  • 1772 - 1. dělení Polska
  • 1793 - 2. dělení Polska
  • 1794 - povstání vedené Tadeuszem Kościuszkem pod heslem: „volnost, územní celistvost, samostatnost"
  • 1795 - 3. dělení Polska, zánik Rzeczpospolity
  • 1807 - 1815 - zřídil francouzský císař Napoleon I. na části území předtím zabraným Pruskem a Rakouskem Knížectví varšavské, které se stalo spojencem Napoleona a jehož vévodou byl Friedrich August Saský, vnuk předposledního polského krále
  • 1830 - povstání a sesazení dynastie Romanovců polským Sejmem na území ovládaném Carským Ruskem, zánik autonomie
  • 1815 - 1848 - Republika krakovská, připojena k Rakousku

  • 1918 - vznik Druhé polské republiky
  • 1926 - vojenský puč, který nastolil autoritativní vojenský režim vedený maršálem Józefem Piłsudskim
  • 1938 - okupace Těšínska
  • 1939 - napadeno nacistickým Německem, oficiální začátek 2. světové války
  • 1944 - Varšavské povstání

  • 1945 - Polská lidová republika
  • 1968 - Polsko se zúčastnilo intervence vojsk Varšavské smlouvy v Československu
  • 1979 - papežem zvolen kardinál Karol Wojtyla, který přijímá jméno Jan Pavel II.
  • 1980 - založeno odborové hnutí Solidarita v čele s Lechem Walensou.
  • 1981 - vojenský převrat generála Wojciecha Jaruzelského, zákaz Solidarity a vyhlášení výjimečného stavu, který trval až do roku 1983
  • 1989 - rozhovory u kulatého stolu vedou ke sjednanému konci komunistického režimu. Konají se první svobodné volby. Prvním nekomunistickým premiérem se stává Tadeusz Mazowiecki.

  • 1999 - Polsko členem NATO
  • 2004 - vstup Polska do EU

 

Fakta o Polsku


Oficiální název je Republika Polsko (Rzeczpospolita Polska).

Rozloha Polska je 312 679 km.

Hlavní město je Varšava (1,7 milionu lidí).

Oficiálním jazykem je polština.

Země je administrativně rozdělena na 16 vojvodství.

V zemi žije 37,96 milionu lidí. Poláci tvoří 96,7 %. Největšími menšinami jsou Slezané a Němci.

Většina obyvatel Polska se hlásí k římským katolíkům.
 

 

Odkazy na instituce

Autor: Mgr. Petr Zenkner, Euroskop