Maďarsko
Maďarsko vstoupilo do Evropské unie 1. května 2004. Do Evropského parlamentu volí 21 poslanců. Maďarsko je členem Schengenu a není součástí eurozóny.
Fakta o Maďarsku
- Oficiální název země je Maďarsko (Magyarország)
- Rozloha Maďarska je 93 030 km2.
- Hlavní město je Budapešť (2,45 milionu lidí).
- Oficiálním jazykem je maďarština.
- Země je administrativně rozdělena na 19 žup a hlavní město Budapešť.
- V zemi žije 9,8 milionu lidí. Maďaři tvoří 92,3 procent.
- Většina obyvatel Maďarska se hlásí k římskokatolické církvi (51,9 %), kalvinisté 15,5 %, luteráni 3 %, řeckokatolická církev 2,6 %, ostatní křesťané 1 %, ostatní 25,6 %.
- HDP na hlavu je v Maďarsku 27 200 dolarů (70. místo na světě podle MMF za rok 2016).
Maďarsko a EU
Maďarsko se nachází v bezprostředním sousedství západního Balkánu a podporuje budoucí členství těchto zemí v EU. Pokud jde o rozpočet EU je pro Maďarsko velice důležitá kohezní politika a Společná zemědělská politika. Na příjmové straně rozpočtu se Maďarsko - jako čistý příjemce - staví proti korekčním mechanismům.
Maďarsko před krizí mělo zájem na vstupu do eurozóny. Mělo však problémy s některými požadovanými kritérii, například s inflací, rozpočtovým schodkem i veřejným dluhem. Maďarský forint zatím není v systému ERM II. a vůči euru vykazuje značnou volatilitu.
Smlouvu o Ústavě pro Evropu ratifikovalo Maďarsko v parlamentu 20.12.2004 (jako druhé v pořadí, po Litvě). Při vyjednávání smlouvy nové patřilo pak mezi tzv. přátele ústavy a chtělo zachovat původní text. Lisabonskou smlouvu ratifikoval maďarský parlament jako první z členských zemí EU 17. prosince 2007.
Maďarsko poprvé předsedalo EU v první polovině 2011. Uzavíralo Trio se Španělskem a Belgií. Příště převezme předsednictví v druhé polovině roku 2024.
Maďarský eurokomisař
Maďarským komisařem je Olivér Várhelyi, který má na starost oblast sousedství a rozšíření.
Předchozími eurokomisaři byli:
- Tibor Navracsics (2014-2019), portfolio vzdělávání, kultura, mládež a sport
- László Andor (2009-2014), portfolio zaměstnanost, sociální věci a sociálního začlenění
- Lázsló Kovácz (2004-2009), portfolio daně a celní unie
- Péter Balácz (2004), portfolio regionální politika
Maďarští europoslanci
Maďarsko má 21 křesel v Evropském parlamentu.
Politický systém Maďarska
Maďarsko je parlamentní republikou. Hlavou státu je prezident, který je volen maďarským parlamentem na dobu pěti let s možností jednoho znovuzvolení. Výkonou moc má vláda v čele s premiérem.
Maďarský parlament (Národní shromáždění) je jednokomorový a má od voleb 2014 celkem 199 poslanců volených na 4 roky.
Nová maďarská ústava byla přijata v roce 2011.
Maďarským prezidentem je od května 2012 János Áder. Od roku 2010 vládne kabinet premiéra Viktora Orbána. Absolutní většinu v parlamentu má strana Fidesz-Maďarská občanská unie.
Moderní historie Maďarska
- 1848-49 - revolucev Uhersku
- 1867 - vydání nové ústavy, která reflektovala požadavky Uherska na větší autonomii, prosazení dualistické koncepce státu, Rakousko-Uhersko má jednotnou osobu panovníka, zahraniční politiku, armádu a finance
- 16. listopadu 1918 - vyhlášena 1. maďarská republika
- 1919 - vznik Maďarské republiky rad pod vedením komunisty Bély Kuna. Diktaturu a revoluční teror ukončila intervence Rumunska.
- 1920 - parlament vyhlásil Maďarské království. Jeho regentem se stal Miklós Horthy. Maďarsko také muselo podepsat Trianonskou smlouvu, která stanovila jeho nové hranice. Maďarsko ztratilo celých 71,5 % svého území.
- 1938 - Po Mnichovské dohodě získalo Maďarsko v listopadu 1938 jižní část Slovenska, obydlenou zčásti Maďary, a část Podkarpatské Rusi, kterou v březnu 1939 zabralo celou.
- 1940 - Maďarsko získalo zpátky území Sedmihradska (Transylvánie)
- 1941 - země se podílí na útoku vůči Jugoslávii
- 1945 - Sovětská armáda obsazuje Maďarsko
- 1946 - vyhlášení 2. maďarské republiky
- 1949 - komunisté vyhlašují Maďarskou lidovou republiku
- 1956 - vypuknutí povstání, které potlačuje sovětská armáda
- 1989 - 3. maďarská republika
- 1999 - vstup Maďarska do NATO
- 2004 - Maďarsko členem EU