Maďarsko
Maďarsko vstoupilo do Evropské unie 1. května 2004. V Radě EU má 12 hlasů, do Evropského parlamentu volí 21 poslanců. Maďarsko je členem Schengenu a není součástí eurozóny.
Fakta o Maďarsku
- Oficiální název země je Maďarsko (Magyarország)
- Rozloha Maďarska je 93 030 km2.
- Hlavní město je Budapešť (2,45 milionu lidí).
- Oficiálním jazykem je maďarština.
- Země je administrativně rozdělena na 19 žup a hlavní město Budapešť.
- V zemi žije 9,8 milionu lidí. Maďaři tvoří 92,3 procent.
- Většina obyvatel Maďarska se hlásí k římskokatolické církvi (51,9 %), kalvinisté 15,5 %, luteráni 3 %, řeckokatolická církev 2,6 %, ostatní křesťané 1 %, ostatní 25,6 %.
- HDP na hlavu je v Maďarsku 27 200 dolarů (70. místo na světě podle MMF za rok 2016).
Maďarsko a EU
Vstup Maďarska do Evropské unie měl od 90. let podporu více než dvou třetin Maďarů. Země byla v přijímaní jednotlivých kapitol aquis jedním z nejrychlejších kandidátů. Maďaři hlasovali o vstupu do Evropské unie v referendu 12. dubna 2003. Členství podpořilo 84 procent lidí, kteří hlasovali. Účast ale byla pouze 45 procent.
Maďarsko se nachází v bezprostředním sousedství západního Balkánu a podporuje budoucí členství těchto zemí v EU. Pokud jde o rozpočet EU je pro Maďarsko velice důležitá kohezní politika a Společná zemědělská politika. Na příjmové straně rozpočtu se Maďarsko - jako čistý příjemce - staví proti korekčním mechanismům.
Maďarsko před krizí mělo zájem na vstupu do eurozóny. Mělo však problémy s některými požadovanými kritérii, například s inflací, rozpočtovým schodkem i veřejným dluhem. Maďarský forint zatím není v systému ERM II. a vůči euru vykazuje značnou volatilitu.
Smlouvu o Ústavě pro Evropu ratifikovalo Maďarsko v parlamentu 20.12.2004 (jako druhé v pořadí, po Litvě). Při vyjednávání smlouvy nové patřilo pak mezi tzv. přátele ústavy a chtělo zachovat původní text. Lisabonskou smlouvu ratifikoval maďarský parlament jako první z členských zemí EU 17. prosince 2007.
Maďarsko poprvé předsedalo EU v první polovině 2011. Uzavíralo Trio se Španělskem a Belgií.
Maďarský eurokomisař
Maďarským komisařem je Tibor Navracsics, který má na starost oblast vzdělávání, kultury, mládeže a sportu.
Předchozími eurokomisaři byli:
- László Andor (2009-2014), portfólio zaměstnanost, sociální věci a sociálního začlenění
- Lázsló Kovácz (2004-2009), portfolio daně a celní unie
- Péter Balácz (2004), portfolio regionální politika
Maďarští europoslanci
Maďarsko má 21 křesel v Evropském parlamentu.
Evropské volby |
2014 |
2009 |
2004 |
|||
| Název strany | % | MEP | % | MEP | % | MEP |
| Maďarská občanská unie (Fidezs) | 51,48 | 12 | 56,36 | 14 | 47,4 | 12 |
| Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik) | 14,67 | 3 | 14,77 | 3 | 34,3 | 9 |
| Maďarská socialistická strana | 10,9 | 2 | 17,37 | 4 | ||
| Demokratická koalice | 9,75 | 2 | ||||
| Politika může být jiná | 7,25 | 1 | ||||
| Společně 2014 | 5 | 1 | ||||
| Maďarské demokratické fórum | 5,31 | 1 | 5,33 | 1 | ||
| Aliance svobodných demokratů | 7,74 | 2 | ||||
| volební účast / počet europoslanců | 28,9 | 21 | 36,31 | 22 | 38,5 | 24 |
Zdroj: valasztas.hu
Politický systém Maďarska
Maďarsko je parlamentní republikou. Hlavou státu je prezident, který je volen maďarským parlamentem na dobu pěti let s možností jednoho znovuzvolení. Výkonou moc má vláda v čele s premiérem.
Maďarský parlament (Národní shromáždění) je jednokomorový a má od voleb 2014 celkem 199 poslanců volených na 4 roky.
Nová maďarská ústava byla přijata v roce 2011.
Maďarským prezidentem je od května 2012 János Áder. V současné době vládne kabinet premiéra Viktora Orbána. Absolutní většinu v parlamentu má strana Fidesz-Maďarská občanská unie.
Parlamentní volby |
2014 |
2010 |
2006 |
|||
| Název strany | % | MP | % | MP | % | MP |
| Maďarská občanská unie (FIDEZS) | 45 | 117 | 52,7 | 227 | 42 | 141 |
| Křesťansko-demokratická lidová strana (KDNP) | 16 | 36 | 23 | |||
| Hnutí za lepší Maďarsko (JOBBIK) | 20,3 | 23 | 16,7 | 47 | 2,2 | |
| Politika může být jiná (LMP) | 5,4 | 5 | 7,5 | 16 | ||
| Maďarská socialistická strana (MSZP) | 25,7 | 29 | 19,3 | 59 | 43,2 | 190 |
| Demokratická koalice | 4 | |||||
| Společně 2014 | 3 | |||||
| Dialog pro Maďarsko | 1 | |||||
| Maďarská liberální strana | 1 | |||||
| Maďarské demokratické fórum | 5 | 11 | ||||
| Svaz svobodných demokratů | 6,5 | 20 | ||||
| Nezávislí | 1 | |||||
| volební účast / počet poslanců | 61,7 | 199 | 64,4 | 386 | 67,8 | 386 |
Zdroj: Parties nad Elections in Europe
Moderní historie Maďarska
- 1848-49 - revolucev Uhersku
- 1867 - vydání nové ústavy, která reflektovala požadavky Uherska na větší autonomii, prosazení dualistické koncepce státu, Rakousko-Uhersko má jednotnou osobu panovníka, zahraniční politiku, armádu a finance
- 16. listopadu 1918 - vyhlášena 1. maďarská republika
- 1919 - vznik Maďarské republiky rad pod vedením komunisty Bély Kuna. Diktaturu a revoluční teror ukončila intervence Rumunska.
- 1920 - parlament vyhlásil Maďarské království. Jeho regentem se stal Miklós Horthy. Maďarsko také muselo podepsat Trianonskou smlouvu, která stanovila jeho nové hranice. Maďarsko ztratilo celých 71,5 % svého území.
- 1938 - Po Mnichovské dohodě získalo Maďarsko v listopadu 1938 jižní část Slovenska, obydlenou zčásti Maďary, a část Podkarpatské Rusi, kterou v březnu 1939 zabralo celou.
- 1940 - Maďarsko získalo zpátky území Sedmihradska (Transylvánie)
- 1941 - země se podílí na útoku vůči Jugoslávii
- 1945 - Sovětská armáda obsazuje Maďarsko
- 1946 - vyhlášení 2. maďarské republiky
- 1949 - komunisté vyhlašují Maďarskou lidovou republiku
- 1956 - vypuknutí povstání, které potlačuje sovětská armáda
- 1989 - 3. maďarská republika
- 1999 - vstup Maďarska do NATO
- 2004 - Maďarsko členem EU
