Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Evropská hymna

Historie evropské hymny

V roce 1972 přijala Rada Evropy za svou hymnu závěrečnou větu Deváté symfonie (chorální) d moll, op. 125 Ludvíka Van Beethovena z roku 1823, ve které skladatel zhudebnil Schillerovu báseň Ódu na radost (An die Freude). Dirigent Herbert Von Karajan byl požádán, aby zkomponoval tři aranžmá Ódy - pro piano, pro dechové nástroje a pro symfonický orchestr. Karajanem upravenou skladbu přijali v roce 1985 hlavy států a předsedové vlád zemí EU za oficiální hymnu Unie.

Geniálně jednoduchá Beethovenova melodie (v ústředním motivu v řadě padesáti šesti not jsou pouze tři, které nejdou za sebou) souzní s Schillerovou idealistickou vizí o sbratření všeho lidstva. Skladba nemá nahrazovat národní hymny jednotlivých členských států a proto je hrána beze slov - univerzálním jazykem hudby oslavuje hodnoty, které mohou sdílet všichni Evropané bez rozdílu, ideály svobody, míru a solidarity.

Není to poprvé, co byla Beethovenova hudba použita jako strážkyně evropských hodnot. Za druhé světové války zahajovala BBC své vysílání do nacisty okupované Evropy úvodními takty Beethovenovy páté symfonie. O několik desetiletí později se pak jiná Beethovenova skladba stala hymnou poválečné Evropy svobodymilovných a rovnoprávných národů, jak o tom snil i sám skladatel. Beethoven však už Ódu na radost neslyšel. Devátá byla poprvé provedena ve Vídní 7. května 1824. Orchestr sice řídil Beethoven osobně, ale bylo to již v době, kdy byl skladatel postižen hluchotou. Skladatel ztratil nad orchestrem kontrolu a v zápalu dirigoval dál i poté, co už hudba skončila. Až jeden z hráčů otočil Beethovena tváří do hlediště, aby skladatel spatřil ovace publika.

"Přechod do finále se uskutečňuje přiřazením nesouvislého výčtu předcházejících námětů ke dvěma výbuchům slavné kakafonie neboli ‚hluku‛. A to je zase přerušeno dunivou výzvou basového hlasu: ‚O Freunde, nicht diese Tone!‛ (O přátelé, dost těchto zvuků!) Zakrátko ze sekce dechů vtrhne nový motiv. Opakuje se v triumfální tónině D dur, hrané trubkami, jako nejjednodušší a přece nejmocnější ze všech symfonických melodií. V řadě padesáti šest not jsou pouze tři, které nejdou za sebou. Je to nápěv, nesoucí v sobě Beethovenovu úpravu Schillerovy strofy: Oslnivá složitost, jež následuje, vtahuje interprety i posluchače do vzdálených říší úsilí a představivosti. Rozšířený orchestr doplňuje velký sbor a čtyři sólisté. Kvartet zpívá námět ve dvou variacích. Tenor pěje ‚Šťasten, šťasten jako slunce kráčející éterem‛ až k motivu vojenského pochodu s tureckými bubny. Orchestrální mezihra dvou fug směřuje k hromovému sboru ‚Miliony v náruč jednu!‛ Sólisté rozprávějí se sborem nad úvodními Schillerovými řádky, než další fuga přinutí soprány držet hořejší A dvanáct nekonečných taktů. Během kody sólisté přecházejí do jakéhosi druhu ‚všeobecného víření‛, oddílu s barevným vícehlasem, a závěrečného úprku do zkrácené verse hlavního tématu. Na konci jsou slova ‚Dcero Elysiina, radosti, ó radosti, Bůh sestoupil‛ opakována maesto před konečným, rozhodným poklesem z A do D." (G. Grove, Beethoven and His Nine Symphonies, Londýn 1989; podle Normana Daviese, Evropa Dějiny jednoho kontinentu).

Evropská hymna na stránkách Evropské komise

Na stránkách Evropské komise si můžete poslechnout Evropskou hymnu v provedení Dechového orchestru mládeže Evropské unie (the European Union Youth Wind Orchestra) pod vedením André Reichlinga. Nahrávka byla pořízena v roce 1994 v lisabonském Teatro da Trindade. Autorem hudebního aranžmá je Herbert von Karajan. Evropská komise děkuje všem, kdo se zasloužili o pořízení této nahrávky. Veškerá práva výrobce a vlastníka reprodukovaného díla vyhrazena.

Text Ódy na radost

Friedrich Schiller
An die Freude
(verše zhudebněné Beethovenem)

Óda na radost
(překlad Pavel Eisner)

Freude, schöner Götterfunken,
Tochter aus Elysium,
Wir betreten feuertrunken,
Himlische, dein Heiligtum!

Deine Zauber binden wieder,
Was die Mode streng geteilt;
Alle Menschen werden Brüder,
Wo dein sanfter Flügel weilt.

Wem der grosse Wurf gelungen,
Eines Freundes Freund zu sein,
Wer ein holdes Weib errungen,
Mische seinen Jubel ein!

Ja, wer auch nur eine Seele
Sein nennt auf dem Erdenrund!
Und wer's nie gekonnt, der stehle
Weinend sich aus diesem Bund.

Freude trinken alle Wesen
An den Brüsten der Natur;
Alle Guten, alle Bösen
Folgen ihrer Rosenspur.

Küsse gab sie uns und Reben,
Einen Freund, geprüft im Tod;
Wollust ward dem Wurm gegeben,
Und der Cherub steht vor Gott!

Froh, wie seine Sonnen Fliegen
Durch des Himmels prächt'gen Plan,
Laufet, Brüder, eure Bahn,
Freudig, wie ein Held zum Siegen.

Seid umschlungen, Millionen.
Diesen Kuss der ganzen Welt!
Brüder! Über'm Sternenzelt
Muss ein lieber Vater wohnen.

Ihr stürzt nieder, Millionen?
Ahnest du den Schöpfer, Welt?
Such' ihn über'm Sternenzelt!
über Sternen muss er wohnen.

Radosti, ty jiskro boží,
dcero, již nám ráj dal sám!
Srdce vzňaté žárem touží,
nebeská, v tvůj krásy chrám.

Kouzlo tvoje opět víže,
co kdy čas tak dělil rád,
zástup lidstva sbratřen blíže
cítí van tvých křídel vát.

Komu štěstí v žití přálo,
v příteli svůj štít že máš,
komu vnadnou ženu dalo,
mísit pojď se v jásot náš!

Sám byť jenom jednu duši
svoji na tom světě zval!
V díle tom kdo nezdar tuší,
od nás ber se s pláčem dál!

Radost každá bytost sáti,
přírodo, chce z ňader tvých;
zlý a dobrý chce se bráti
v jejích stopách růžových.

Révy žár nám, pocel smavý,
na smrt věrný přítel dán;
vášně plam dán červu žhavý,
světlý cherub dlí, kde Pán.

Dál, jak jeho sluncí roje
nebes modrou nádherou,
spějte, bratři, drahou svou
směle, jak by rek šel v boje.

V náruč spějte, miliony!
Zlíbat svět kéž dáno nám!
Bratři! Hvězd kde žárný stan,
dobrý Otec zří z mlh clony.

Dlíte v prachu, miliony?
V bázni tvůrce tuší svět?
Pátrej, hvězd kde bezpočet!
V záři ční tam božské trůny.

 

Návrh latinského textu hymny EU

Tento text hymny EU je soukromá iniciativa rakouského profesora Petera Rolanda z Europa Academy ve Vídni. 2. 2. 2004 představil předsedovi EK návrh textu hymny EU v latině.

Hymnus Latinus Unionis Europaeae

Est Europa nunc unita
et unita maneat;
una in diversitate
pacem mundi augeat.

Semper regant in Europa
fides et iustitia
et libertas populorum
in maiore patria.

Cives, floreat Europa,
opus magnum vocat vos.
Stellae signa sunt in caelo
aureae, quae iungant nos

Zdroj: EUobserver.com


Autor: Mgr. Petr Placák, Euroskop

Další články v rubrice