Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Estonsko

Estonsko je členem Evropské unie od 1. května 2004. V Radě EU má 4 hlasy, do Evropského parlamentu volí 6 poslanců. Estonsko je členem Schengenu a od 1. ledna 2011 také součástí eurozóny.

Estonsko

 

Fakta o Estonsku

  • Oficiální název státu je Republika Estonsko (Eesti Vabariik).
  • Rozloha Estonska je 45 227 km.
  • Hlavní město je Tallin (391 tisíc lidí).
  • Oficiálním jazykem je estonština. V zemi se mluví rovněž rusky.
  • Země je administrativně rozdělena na 15 krajů.
  • V Estonsku žije 1,25 milionu lidí. Estonci tvoří 68,7 %, největší menšinou jsou Rusové, kterých v zemi žíje 24,8 % (odhad z roku 2011).
  • HDP na hlavu je v Estonsku 29 500 dolarů (64. místo na světě podle MMF za rok 2016).

Estonsko a EU


Estonsko podalo žádost o přistoupení k Evropské unii 24. listopadu 1995. Země byla jediným z pobaltských států, který byl zařazen na Lucemburském summitu v roce 1997 do první skupiny kandidátů na členství. Významným zastáncem estonského členství v EU bylo Finsko.

V Estonsku bylo hlasování o vstupu do EU spojeno se změnou ústavy z roku 1992, která nedovolovala přímou účast země v jakékoli unii omezující estonskou suverenitu. Důvodem byly historické zkušenosti s nuceným začleněním do Sovětského svazu.

Estonsko uspořádalo v souvislosti se vstupem do unie referendum, které bylo nezávazné. Konečné slovo si ponechal parlament. Pro vstup do EU a změnu ústavy se 14. září 2003 vyslovilo 66,83 % lidí.

Předsednictví Rady převezme Estonsko poprvé v druhé polovině roku 2017. V Triu bude s Bulharskem a Rakouskem.


Estonský eurokomisař


Eurokomisařem nominovaným za Estonsko je Andrus Ansip, který zastává post místopředsedy pro jednotný digitální trh.

Bývalým eurokomisařem je Siim Kallas, který byl v čele rezortu dopravy. Byl rovněž místopředsedou Evropské komise. Kallas působil v Komisi od roku 2004.

 

Estonští europoslanci


Estonsko má 6 křesel v Evropském parlamentu.

 

volby 2014

volby 2009

volby 2004

Název strany % MEP % MEP % MEP
Reformní strana 24,3 2 15,3 1 12,2 1
Strana středu 22,4 1 26 2 17,5 1
Pro vlast a republiku 13,9 1 12,2 1 10,5 1
Sociální demokracie 13,6 1 8,7 1 36,8 3
Indrek Tarand (nezávislý) 13,2 1 25,8 1    
Volební účast / počet MEP 36,5 % 6 48,3 % 6 26,8 % 6

Zdroj: Evropský parlament

Politický systém Estonska


Estonsko je parlamentní republika. Hlavou státu je prezident, kterého volí parlament na 5 let, s možností jednoho znovuzvolení. Estonský parlament (Riigikog) má 101 poslanců volených na 4 roky poměrným volebním systémem. Politické strany musí překročit 5 procent.

Nová estonská ústava byla přijata 28. června 1992. Mimo jiné odkazuje na kontinuitu mezi současným Estonskem a předválečným obdobím.

Od roku 2016 je estonskou prezidentkou Kersti Kaljulaidová. 

Předsedou vlády je od listopadu 2016 Jüri Ratas.

 

Moderní historie Estonska

  • území Estonska bylo od začátku 18. století součástí Ruska, které je získalo na Švédsku v Severní válce (1721).

  • 1918-1920 - Estonsko vyhlašuje 24. února 1918 nezávislost; v období dvou let muselo Estonsko svoji nezávislost obhájit pro bolševikům i pokusům o vytvoření německého státu v Pobaltí; Estonskou válku za nezávislost ukončila 2. února 1920 mírová smlouva se sovětským Ruskem, kterým Moskva uznala nezávislost Estonska.

  • 1933 - smlouva o neútočení mezi SSSR a Estonskem (platila do roku 1945).
  • 1934 - podpis Baltského paktu mezi Estonskem, Lotyšskem a Litvou.

  • 1934 - éru nestabilních vlád (21 kabinetů v letech 1920-34) a hrozbu fašistického puče (hnutí vaspů) ukončil 12. března převrat provedený prezidentem Konstantinem Pätsem, který byl jedním z hlavních aktérů boje Estonska za nezávislost. Nový režim zrušil politické strany a vytvořil sjednocující Vlasteneckou ligu (Isamaaliit).

  • 1940-1941 - okupace Estonska Sovětským svazem (důsledek paktu Molotov-Ribbentrop). 21. července 1940 byla vyhlášena Estonská sovětská socialistická republika.
  • 1941-1944 - po vpádu německých vojsk se území Estonska stalo součástí říšského komisariátu Ostland. Během roku 1944 území opět dobyla Rudá armáda. Řada Estonců uprchla ze země, až do začátku 50. let v zemi existovaly partyzánské jednotky, které se ukrývaly v lesích a bojovaly se sovětskou mocí (tzv. lesní bratrstva).

  • 1988 - Estonská deklarace svrchovanosti
  • 1991 - Estonsko vyhlašuje nezávislost na Sovětském svazu
  • 1992 - prvním premiérem vzešlým ze svobodných voleb byl Mart Laar (1992-1994), prezidentem byl zvolen Lennart Meri (1992-2001) 
  • 1994 - zemi opouštějí poslední ruské jednotky

  • 2004 - Estonsko vstoupilo do NATO (23. března) a EU (1. května)
  • 2007 - Estonsko členem Schengenu
  • 2011 - Estonsko vstoupilo do Eurozóny

Odkazy na instituce


Kontakty na ambasády


České velvyslanectví v Estonsku
Lahe 4, 101 50 Tallinn
Tel: +372/6274400, sekretariát-6274401, KO-6274404
Fax: +372/6314716, KO-6274409
Mail: tallinn@embassy.mzv.cz
Web: www.mzv.cz/tallinn

Estonské velvyslanectví v České republice
Na Kampě 1, 118 00 Praha 1
Tel: 257 011 180, Fax: 257 011 181
Mail: embassy.prague@estemb.cz
Web: www.estemb.cz/


Tallin
Historické centrum Talinnu je od roku 1997 zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO. Důležitý hanzovní přístav v Baltském moři postupně ovládali Dánové, Řád německých rytířů, Švédové a Rusové. Od roku 1991 je opět hlavním městem nezávislého Estonska (foto: Talinn Tourism)


Studium v Estonsku


Devítiletá školní docházka je povinná ve věku od 7 do 15-16 let. Školní rok trvá od 1. září do konce června.

Největší estonská universita, která existuje od roku 1632, je ve městě Tartu. Nejlépe hodnocená univerzita má kolem 17 tisíc studentů a přes program Erasmus spolupracuje s více než 200 univerzitami v 26 zemích. Výměnné dohody s vysokými školami z celé EU udržuje také Talinská univerzita a Tallinský technologický institut, které doplňují trojici hlavních universit v Estonsku.

Práce v Estonsku


Povolení k pobytu
- pokud chcete pobývat v Estonsku méně než  3 měsíce, nepotřebujete povolení k pobytu. Při registraci na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání není potřeba povolení k pobytu až po dobu 6 měsíců.

Pracovní povolení - Estonsko neuplatňuje žádná omezení vůči občanům členských států Evropské unie.


Cestování v Estonsku


Povolená rychlost
- 50 km/h v obci, 90 km/h mimo obec, 110 km/h na dálnici.

Dálniční poplatky - Za použití silnic se neplatí, platí se poplatek při vjezdu do historického centra Tallinu.

Stopování a chodci - Stopování v Estonsku není zakázáno.

Alkohol - Není povolena žádná přítomnost alkoholu v krvi.

Povinné vybavení - řidič i spolujezdec na předním sedadle a na každém, jež je vybaveno bezpečnostním pásem musí být připoután, hasicí přístroj a lékárnička jsou povinné.


Otevírací doba

Banky - pondělí až pátek od 9 do 15h (16h)

Obchody s potravinami - pondělí až pátek od 9 do 18h, v sobotu od 9 do 15h.

První sobotu v měsíci zůstávají obchody a obchodní domy otevřeny do 16h (17h). V turistických oblastech jsou v sezóně obchodní domy otevřeny i v neděli.


Praktická telefonní čísla

110 (Policie), 112 (hasiči, zdravotnická pomoc, ambulance), 188 (Technická pomoc vozidlům na silnici), 1182 (Všeobecné informace)

 

Státní svátky

  • 1. leden - Nový rok
  • 24. únor - Den samostatnosti Estonska (odkazuje na vyhlášení republiky v roce 1918)
  • březen/duben - Velký pátek (pohyblivý svátek).
  • 1. květen - Svátek jara
  • květen/červen - Svatodušní svátky (pohyblivý svátek)
  • 23. červen - Svátek vítězství (oslava vítězství estonské a lotyšské armády v roce 1918 v bitvě u Cesis v Lotyšsku)
  • 24. červen - Janův den (Letní slunovrat)
  • 20. srpen - Den obnovy samostatnosti Estonska (vyhlášena v roce 1991)
  • 16. listopad - Den obrody Estonska (v roce 1988 schválil estonský Nejvyšší sovět zákon o nadřazenosti estonských zákonů zákonům SSSR); není pracovní volno
  • 25. prosinec - První svátek vánoční
  • 26. prosinec - Druhý svátek vánoční
Autor: Petr Zenkner, Euroskop