Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Finsko

Finsko vstoupilo do Evropské unie 1. května 1995. Do Evropského parlamentu volí 13 poslanců. Finsko je členem Schengenu i eurozóny.

Finsko


Fakta o Finsku

  • Oficiální název země je Republika Finsko (Suomen Tasavalta).
  • Rozloha Finska je 338 145 km.
  • Hlavní město jsou Helsinki (1,18 milionu lidí).
  • Oficiálními jazyky jsou finština a švédština.
  • Země je po reformě z roku 1997 administrativně rozdělena na 6 provincií.
  • V zemi žije 5,49 milionu lidí. Finové tvoří 93,4 %, největší a historicky nejvýznamnější menšinou jsou Švédové (5,7 %).
  • Většina obyvatel se ve Finsku hlásí luteránům (72 %).
  • HDP na hlavu je ve Finsku 40 600 dolarů (41. místo na světě podle MMF za rok 2015).

 

Finsko v Evropské unii


Finsko nepatřilo mezi zakládající členy Evropského hospodářského společenství. Jeho zahraniční politiku  po celou poválečnou éru ovlivňoval princip neutrality a nutnost zvláštních vztahů se Sovětským svazem (finlandizace). Úzká kooperace se západem a účast v GATT a OECD byla vyvážena dohodou o volném obchodu se SSSR a kontakty s RVHP. Finsko se však podílelo na vzniku Evropského sdružení volného obchodu, což byl jiný integrační projekt zaměřený pouze na ekonomickou spolupráci. Po pádu komunismu a zhroucení pro Finsko důležitého ruského trhu začalo docházet k většímu sbližování s Evropskými společenstvími.

Žádost o členství Finsko podalo v roce 1992. V konzultativním referendu v říjnu 1994 se Finové rozhodli pro vstup do EU. Vstup podpořilo 57 procent lidí, proti byli hlavně farmáři, starší lidé, levicově zaměřená inteligence a voliči Strany zelených. V listopadu 1994 odhlasoval parlament rozhodnutí o vstupu do EU k 1. lednu 1995.

Od okamžiku vstupu Finsko rozvinulo užší vztahy se zeměmi Pobaltí a Ruskem. V roce 1997 přišlo Finsko s návrhem iniciativy pro severské země, tzv. Northern Dimension Initiative, která byla přijata o rok později jako iniciativa EU.

Ačkoli Smlouva o ústavě pro Evropu byla roku 2005 odmítnuta v referendech ve Francii a v Nizozemí, finský parlament ji v prosinci ratifikoval. Finsko podporuje rozšiřování EU na základě kodaňských kritérií. Je zastáncem přístupových vyjednávání s Tureckem a bližší spolupráce se státy Západního Balkánu.

První předsednictví v Radě EU mělo Finsko v roce 1999. Během něho došlo k důležitému pokroku v přípravě na rozšíření Unie na východ. Finsko bylo velkým zastáncem východního rozšíření, především kvůli vstupu pobaltských států. Druhé předsednictví v Radě EU vykonávalo Finsko ve 2. polovině roku 2006. Další předsednictví Finsko převzalo v druhé polovině roku 2019.


Finský eurokomisař

Eurokomisařem nominovaným Finskem je Jyrki Katainen, který je místopředsedou pro pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost a v roce 2014 byl také místopředsedou pro ekonomické a měnové záležitosti a euro.

 

Předchozími členy Evropské komise byli:

  • Olli Rehn- komisař pro podnikaní a informatiku (1999-2004), pro rozšiřování (2004-2009) a pro hospodářské a měnové záležitosti (2009-2014)
  • Erkki Liikanen - komisař pro podnikání a informační společnost (1999-2004), komisař rozpočet a administrativní záležitosti (1995-1999)


Finští europoslanci

Finsko má 13 křesel v Evropském parlamentu.

 

Politický systém Finska


Finsko je parlamentní republikou. V čele země stojí prezident, který je volený v přímé volbě na 6 let, maximálně dvakrát po sobě. Přímá volba byla zavedena v roce 1994. Postavení prezidenta vůči vládě je však paradoxně slabší, než v minulosti, kdy byl volen kolegiem volitelů. Již v roce 1991 přišel prezident o ústavní pravomoc rozpustit parlament a vyhlásit nové volby. V čele výkonné moci stojí premiér.

Finsko má jednokomorový parlament (Eduskunta), který tvoří 200 poslanců volených na 4 roky. Volební práh není stanoven, což zvýhodňuje lokálně silné strany.

Od roku 2012 je prezidentem Sauli Niinistö.

Premiérem Finska je od června 2019 Antti Rinne.

 

Moderní historie Finska

  • 1809 - po skončení rusko-švédské války se Finsko se stává součástí Ruska, vzniká finské velkoknížectví v personální unii s Ruskem
  • 1917 - Finsko vyhlašuje samostatnost
  • 1920 - hranice s Ruskem stvrzuje Tartská dohoda
  • 1939-40 - Finsko napadeno Sovětským svazem, tzv. zimní válka
  • 1940-44 - účast Finska ve 2. světové válce na straně Německa; Finsko se neúspěšně snažilo získat území, které ztratilo v Zimní válce
  • 1947/1948 - podepsány mírové dohody se Sovětským svazem, po dobu studené války se Finsko nachází v šedé zóně mezi západem a východem (tzv. finlandizace)
  • 1991 - rozpad Sovětského svazu působí ekonomickou krizi
  • 1995 - Finsko členem EU
  • 1996 - vstup do Schengenu
  • 1999 - vstup Finska do eurozóny

 

Odkazy na instituce


Kontakty na ambasády


České velvyslanectví ve Finsku
Armfeltintie 14, 00 150 Helsinki
Tel: +3589/6120880, informátorka-61208811, KO-61208817
Fax: +3589/630655
Mail: helsinki@embassy.mzv.cz
Web: http://www.mzv.cz/helsinki

Finské velvyslaneství v České republice
Hellichova 1, 118 00 Praha 1
Tel: 251 177 251, Fax: 251 177 241
Mail: sanomat.pra@formin.fi
Web: http://www.finland.cz/Public/Default.aspx


Námořní pevnost Suomenlinna
Námořní pevnost Suomenlinna ("Finský hrad") leží na osmi ostrovech před vjezdem do Helsinek. Pevnost z 18. století se někdy označovala za Gibraltar severu. Byla protiváhou ruské pevnosti Kronštadt založené carem Petrem I. Velikým. Roku 1991 byl komplex staveb zařazen na listinu světového kulturního dědiství UNESCO. (foto: Wikipedia)  



Studium ve Finsku


Školní docházka je ve Finsku povinná od 7 do 16 let. Školní rok začíná v polovině srpna a končí koncem května či začátkem června. Na vysokých školách se neplatí školné. Studenti ale platí poplatek za členství ve Studentské unii (většinou se jedná o 40 až 85 eur ročně). Na oplátku získají slevy na stravování, zdravotní péči a další sociálních výhody.

Nejstarší a největší univerzita ve Finsku je v Helsinkách. Výuka probíhá ve finštině i švédštině. Na magisterských a doktorských oborech také v angličtině. Univerzita se řadí mezi nejlepší multidisciplinární výzkumné vysoké školy na světě a pro zahraniční studenty každým rokem otevírá více než 30 studijních programů. Druhá největší finská univerzita sídlí ve městě Jyväskylä. Uiverity jsou také v Tampere nebo Turku.
 
Stipendia ve Finsku jsou k dispozici pouze v rámci doktorského studia a výzkumu. Z důvodu bezplatného vzdělávání na magisterských a bakalářských programech žádná stipendia nejsou.

ERASMUS - Aktivity tohoto programu jsou určeny pro vysokoškolské studenty, kteří si přejí studovat a pracovat v zahraničí, vysokoškolské pedagogy a školitele z podniků, kteří chtějí vyučovat v zahraničí a vysokoškolské pracovníky, kteří mají zájem o vzdělávání v zahraničí. Výše stipendií na studijní pobyty ve Finsku v roce 2010/2011 činila 488 eur/měsíc, u pracovní stáže 671 eur/měsíc.

CIMO (Centre for International Mobility) - programy na finských univerzitách udělují a administrují stipendia pro studenty, výzkumné pracovníky, učitele a administrativní pracovníky vysokých škol. Tato stipendia nejsou určena pro studium na bakalářské nebo magisterské úrovni, ale především pro postgraduální studenty. Stipendia jsou k dispozici pro žadatele ze všech zemí.
 


Práce ve Finsku

Povolení k pobytu - Pokud budete ve Finsku pobývat méně než 3 měsíce, nepotřebujete žádné zvláštní povolení k pobytu. Pro delší období je nutná registrace na místní policii. Na základě předložené žádosti obdržíte písemný certifikát o registraci. Registrační poplatek je 47 euro, platí se na oddělení policie. K žádosti je potřeba základní informační formulář (k dostání na odděleních místní policie), informace od zaměstnavatele o délce pracovního kontraktu, informace o finančních prostředcích k pobytu, fotografii, pas nebo OP, ostatní dokumenty požadované finskými úřady.

Studenti, kteří ve Finsku navštěvují školu a au-pair z členských zemí EU povolení k pobytu ve Finsku nepotřebují. Pokud jejich pobyt přesáhne 90 dnů, jsou povinni registrovat u místně příslušného oddělení finské policie.

Pracovní povolení - Finsko od 1. května 2006 neuplatňuje přechodná období pro volný pohyb pracovníků. Pracovní povolení tedy není potřeba.



Cestování po Finsku

Povolená rychlost - 50 km/h v obci, 100 km/h mimo obec, 120 km/h na dálnici.

Dálniční poplatky - Ve Finsku se na dálnicích ani na ostatních silnicích nevybírají žádné poplatky.

Stopování a chodci - Stopování je ve Finsku povoleno. Na stopaře se vztahuje zákonné pojištění majitele vozidla. Chodci jsou povinni po setmění používat odrazky nebo retroreflexivní prvky na oblečení, a to i tam, kde je veřejné osvětlení.

Alkohol - Povolené množství alkoholu při řízení: 0,5 ‰.

Povinné vybavení - V  automobilu je povinné používat bezpečnostní pásy tam, kde je jimi vůz vybaven. Děti mladší než 12 let nebo menší než 1,5 m musí sedět v autosedačce. Výstražný trojúhelník je povinný. Hasicí přístroj a autolékárnička nejsou pro osobní vozidla v povinné výbavě. Celoročně musí mít všechna motorová vozidla při jízdě mimo obec zapnutá světla. Mlhovky nejsou povinné, pokud jsou ale použity, musí být v páru. Jejich použití je povoleno pouze za mlhy, hustého deště nebo sněžení. Mohou být použity jen současně s potkávacími světly.


Otevírací doba


banky - pondělí až pátek od 9.15h do 16.15h

úřady - pondělí až pátek 8h do 16h

obchody - pondělí až pátek od 9h do 18h, sobota od 9-14h

Obchody bývají otevřeny od 9:15, menší obchody zavírají v 18h, větší a obchodní domy v 21h. V neděli jsou obchody uzavřené. Výjimku tvoří obchody s potravinami, které mají otevřeno i v neděli odpoledne. Obchodní domy a některé obchody zavádějí nedělní prodej v létě a v předvánočním období.


Praktická telefonní čísla


112 (Policie, záchranná služba, hasiči), 10022 (Policie), 0204 1000 (Nouze na moři)


Státní svátky

  • 1. leden - Nový rok
  • 6. leden - Tři Králové
  • březen/duben - Velikonoce (pohyblivý svátek)
  • 1. květen - První Máj (Vappu)
  • duben/květen - Nanebevstoupení Páně (40 dní po Velikonocích)
  • květen - Svatodušní neděle (50 dní po Velikonocích)
  • 20.-26. červen - Předvečer Slunovratu (pátek) a Slunovrat (sobota), pohyblivý svátek (neoficiální)
  • 31. říjen - 6. listopad - Svátek Všech Svatých (sobota), pohyblivý svátek
  • 6. prosinec - Den Nezávislosti
  • 24. prosinec - Štědrý den
  • 25.-26. prosinec - Vánoce
Autor: Petr Zenkner, Euroskop