Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Finsko

Finsko vstoupilo do Evropské unie 1. května 1995. V Radě EU má 7 hlasů, do Evropského parlamentu volí 13 poslanců. Finsko je členem Schengenu i eurozóny.

Finsko


Fakta o Finsku

  • Oficiální název země je Republika Finsko (Suomen Tasavalta).
  • Rozloha Finska je 338 145 km.
  • Hlavní město jsou Helsinki (1,18 milionu lidí).
  • Oficiálními jazyky jsou finština a švédština.
  • Země je po reformě z roku 1997 administrativně rozdělena na 6 provincií.
  • V zemi žije 5,49 milionu lidí. Finové tvoří 93,4 %, největší a historicky nejvýznamnější menšinou jsou Švédové (5,7 %).
  • Většina obyvatel se ve Finsku hlásí luteránům (72 %).
  • HDP na hlavu je ve Finsku 40 600 dolarů (41. místo na světě podle MMF za rok 2015).

 

Finsko v Evropské unii


Finsko nepatřilo mezi zakládající členy Evropského hospodářského společenství. Jeho zahraniční politiku  po celou poválečnou éru ovlivňoval princip neutrality a nutnost zvláštních vztahů se Sovětským svazem (finlandizace). Úzká kooperace se západem a účast v GATT a OECD byla vyvážena dohodou o volném obchodu se SSSR a kontakty s RVHP. Finsko se však podílelo na vzniku Evropského sdružení volného obchodu, což byl jiný integrační projekt zaměřený pouze na ekonomickou spolupráci. Po pádu komunismu a zhroucení pro Finsko důležitého ruského trhu začalo docházet k většímu sbližování s Evropskými společenstvími.

Žádost o členství Finsko podalo v roce 1992. V konzultativním referendu v říjnu 1994 se Finové rozhodli pro vstup do EU. Vstup podpořilo 57 procent lidí, proti byli hlavně farmáři, starší lidé, levicově zaměřená inteligence a voliči Strany zelených. V listopadu 1994 odhlasoval parlament rozhodnutí o vstupu do EU k 1. lednu 1995.

Od okamžiku vstupu Finsko rozvinulo užší vztahy se zeměmi Pobaltí a Ruskem. V roce 1997 přišlo Finsko s návrhem iniciativy pro severské země, tzv. Northern Dimension Initiative, která byla přijata o rok později jako iniciativa EU.

Ačkoli Smlouva o ústavě pro Evropu byla roku 2005 odmítnuta v referendech ve Francii a v Nizozemí, finský parlament ji v prosinci ratifikoval. Finsko podporuje rozšiřování EU na základě kodaňských kritérií. Je zastáncem přístupových vyjednávání s Tureckem a bližší spolupráce se státy Západního Balkánu.

První předsednictví v Radě EU mělo Finsko v roce 1999. Během něho došlo k důležitému pokroku v přípravě na rozšíření Unie na východ. Finsko bylo velkým zastáncem východního rozšíření, především kvůli vstupu pobaltských států. Další předsednictví v Radě EU převzalo Finsko ve 2. polovině roku 2006. Další předsednictví čeká Finsko v druhé polovině roku 2019.


Finský eurokomisař

Eurokomisařem nominovaným Finskem je Jyrki Katainen, který je místopředsedou pro pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost a v roce 2014 byl také místopředsedou pro ekonomické a měnové záležitosti a euro.

 

Předchozími členy Evropské komise byli:

  • Olli Rehn- komisař pro podnikaní a informatiku (1999-2004), pro rozšiřování (2004-2009) a pro hospodářské a měnové záležitosti (2009-2014)
  • Erkki Liikanen - komisař pro podnikání a informační společnost (1999-2004), komisař rozpočet a administrativní záležitosti (1995-1999)


Finští europoslanci

Finsko má 13 křesel v Evropském parlamentu.

Evropské volby

2014

2009

2004

Název strany % MEP % MEP % MEP
Národní koaliční strana 22,6 3 23,2 3 23,7 4
Strana středu 19,7 3 19 3 23,4 4
Praví Finové 12,9 2 9,8 1    
Sociální demokracie 12,3 2 17,5 2 21,2 3
Zelená aliance 9,3 1 12,4 2 10,4 1
Levicová aliance 9,3 1 5,9 0 9,1 1
Švédská lidová strana 6,8 1 6 1 5,7 1
Křesťanští demokraté 5,2 0 4,1 1 4,3 0
volební účast / počet MEP
41 13 38,6 13 39,4 14

Zdroj: Evropský parlament


Politický systém Finska


Finsko je parlamentní republikou. V čele země stojí prezident, který je volený v přímé volbě na 6 let, maximálně dvakrát po sobě. Přímá volba byla zavedena v roce 1994. Postavení prezidenta vůči vládě je však paradoxně slabší, než v minulosti, kdy byl volen kolegiem volitelů. Již v roce 1991 přišel prezident o ústavní pravomoc rozpustit parlament a vyhlásit nové volby. V čele výkonné moci stojí premiér.

Finsko má jednokomorový parlament (Eduskunta), který tvoří 200 poslanců volených na 4 roky. Volební práh není stanoven, což zvýhodňuje lokálně silné strany.

Od roku 2012 je prezidentem Sauli Niinistö.

Premiérem Finska je od června 2019 Antti Rinne.

 

Parlamentní volby

2011

2007

2003

Název strany % MP % MP % MP
Národní koaliční strana 20,4 44 22,3 50 18,6 40
Sociální demokracie 19,2 42 21,4 45 24,5 53
Praví Finové 19 39 4,1 5 1,6 3
Strana středu 15,8 35 23,1 51 24,7 55
Levicová aliance 8,1 14 8,8 17 9,9 19
Zelená aliance 7,2 10 8,5 15 8 14
Švédská lidová strana 4,3 9 4,6 9 4,6 8
Křesťanští demokraté 4 6 4,9 7 5,3 7
Alandská koalice   1   1   1
volební účast / počet MP
70,4 200 67,9 200 66,7 200

Zdroj: Parties and Elections in Europe

 

Moderní historie Finska

  • 1809 - po skončení rusko-švédské války se Finsko se stává součástí Ruska, vzniká finské velkoknížectví v personální unii s Ruskem
  • 1917 - Finsko vyhlašuje samostatnost
  • 1920 - hranice s Ruskem stvrzuje Tartská dohoda
  • 1939-40 - Finsko napadeno Sovětským svazem, tzv. zimní válka
  • 1940-44 - účast Finska ve 2. světové válce na straně Německa; Finsko se neúspěšně snažilo získat území, které ztratilo v Zimní válce
  • 1947/1948 - podepsány mírové dohody se Sovětským svazem, po dobu studené války se Finsko nachází v šedé zóně mezi západem a východem (tzv. finlandizace)
  • 1991 - rozpad Sovětského svazu působí ekonomickou krizi
  • 1995 - Finsko členem EU
  • 1996 - vstup do Schengenu
  • 1999 - vstup Finska do eurozóny

 

Odkazy na instituce


Kontakty na ambasády


České velvyslanectví ve Finsku
Armfeltintie 14, 00 150 Helsinki
Tel: +3589/6120880, informátorka-61208811, KO-61208817
Fax: +3589/630655
Mail: helsinki@embassy.mzv.cz
Web: http://www.mzv.cz/helsinki

Finské velvyslaneství v České republice
Hellichova 1, 118 00 Praha 1
Tel: 251 177 251, Fax: 251 177 241
Mail: sanomat.pra@formin.fi
Web: http://www.finland.cz/Public/Default.aspx


Námořní pevnost Suomenlinna
Námořní pevnost Suomenlinna ("Finský hrad") leží na osmi ostrovech před vjezdem do Helsinek. Pevnost z 18. století se někdy označovala za Gibraltar severu. Byla protiváhou ruské pevnosti Kronštadt založené carem Petrem I. Velikým. Roku 1991 byl komplex staveb zařazen na listinu světového kulturního dědiství UNESCO. (foto: Wikipedia)  



Studium ve Finsku


Školní docházka je ve Finsku povinná od 7 do 16 let. Školní rok začíná v polovině srpna a končí koncem května či začátkem června. Na vysokých školách se neplatí školné. Studenti ale platí poplatek za členství ve Studentské unii (většinou se jedná o 40 až 85 eur ročně). Na oplátku získají slevy na stravování, zdravotní péči a další sociálních výhody.

Nejstarší a největší univerzita ve Finsku je v Helsinkách. Výuka probíhá ve finštině i švédštině. Na magisterských a doktorských oborech také v angličtině. Univerzita se řadí mezi nejlepší multidisciplinární výzkumné vysoké školy na světě a pro zahraniční studenty každým rokem otevírá více než 30 studijních programů. Druhá největší finská univerzita sídlí ve městě Jyväskylä. Uiverity jsou také v Tampere nebo Turku.
 
Stipendia ve Finsku jsou k dispozici pouze v rámci doktorského studia a výzkumu. Z důvodu bezplatného vzdělávání na magisterských a bakalářských programech žádná stipendia nejsou.

ERASMUS - Aktivity tohoto programu jsou určeny pro vysokoškolské studenty, kteří si přejí studovat a pracovat v zahraničí, vysokoškolské pedagogy a školitele z podniků, kteří chtějí vyučovat v zahraničí a vysokoškolské pracovníky, kteří mají zájem o vzdělávání v zahraničí. Výše stipendií na studijní pobyty ve Finsku v roce 2010/2011 činila 488 eur/měsíc, u pracovní stáže 671 eur/měsíc.

CIMO (Centre for International Mobility) - programy na finských univerzitách udělují a administrují stipendia pro studenty, výzkumné pracovníky, učitele a administrativní pracovníky vysokých škol. Tato stipendia nejsou určena pro studium na bakalářské nebo magisterské úrovni, ale především pro postgraduální studenty. Stipendia jsou k dispozici pro žadatele ze všech zemí.
 


Práce ve Finsku

Povolení k pobytu - Pokud budete ve Finsku pobývat méně než 3 měsíce, nepotřebujete žádné zvláštní povolení k pobytu. Pro delší období je nutná registrace na místní policii. Na základě předložené žádosti obdržíte písemný certifikát o registraci. Registrační poplatek je 47 euro, platí se na oddělení policie. K žádosti je potřeba základní informační formulář (k dostání na odděleních místní policie), informace od zaměstnavatele o délce pracovního kontraktu, informace o finančních prostředcích k pobytu, fotografii, pas nebo OP, ostatní dokumenty požadované finskými úřady.

Studenti, kteří ve Finsku navštěvují školu a au-pair z členských zemí EU povolení k pobytu ve Finsku nepotřebují. Pokud jejich pobyt přesáhne 90 dnů, jsou povinni registrovat u místně příslušného oddělení finské policie.

Pracovní povolení - Finsko od 1. května 2006 neuplatňuje přechodná období pro volný pohyb pracovníků. Pracovní povolení tedy není potřeba.



Cestování po Finsku

Povolená rychlost - 50 km/h v obci, 100 km/h mimo obec, 120 km/h na dálnici.

Dálniční poplatky - Ve Finsku se na dálnicích ani na ostatních silnicích nevybírají žádné poplatky.

Stopování a chodci - Stopování je ve Finsku povoleno. Na stopaře se vztahuje zákonné pojištění majitele vozidla. Chodci jsou povinni po setmění používat odrazky nebo retroreflexivní prvky na oblečení, a to i tam, kde je veřejné osvětlení.

Alkohol - Povolené množství alkoholu při řízení: 0,5 ‰.

Povinné vybavení - V  automobilu je povinné používat bezpečnostní pásy tam, kde je jimi vůz vybaven. Děti mladší než 12 let nebo menší než 1,5 m musí sedět v autosedačce. Výstražný trojúhelník je povinný. Hasicí přístroj a autolékárnička nejsou pro osobní vozidla v povinné výbavě. Celoročně musí mít všechna motorová vozidla při jízdě mimo obec zapnutá světla. Mlhovky nejsou povinné, pokud jsou ale použity, musí být v páru. Jejich použití je povoleno pouze za mlhy, hustého deště nebo sněžení. Mohou být použity jen současně s potkávacími světly.


Otevírací doba


banky - pondělí až pátek od 9.15h do 16.15h

úřady - pondělí až pátek 8h do 16h

obchody - pondělí až pátek od 9h do 18h, sobota od 9-14h

Obchody bývají otevřeny od 9:15, menší obchody zavírají v 18h, větší a obchodní domy v 21h. V neděli jsou obchody uzavřené. Výjimku tvoří obchody s potravinami, které mají otevřeno i v neděli odpoledne. Obchodní domy a některé obchody zavádějí nedělní prodej v létě a v předvánočním období.


Praktická telefonní čísla


112 (Policie, záchranná služba, hasiči), 10022 (Policie), 0204 1000 (Nouze na moři)


Státní svátky

  • 1. leden - Nový rok
  • 6. leden - Tři Králové
  • březen/duben - Velikonoce (pohyblivý svátek)
  • 1. květen - První Máj (Vappu)
  • duben/květen - Nanebevstoupení Páně (40 dní po Velikonocích)
  • květen - Svatodušní neděle (50 dní po Velikonocích)
  • 20.-26. červen - Předvečer Slunovratu (pátek) a Slunovrat (sobota), pohyblivý svátek (neoficiální)
  • 31. říjen - 6. listopad - Svátek Všech Svatých (sobota), pohyblivý svátek
  • 6. prosinec - Den Nezávislosti
  • 24. prosinec - Štědrý den
  • 25.-26. prosinec - Vánoce
Autor: Petr Zenkner, Euroskop