Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Irsko

Irsko vstoupilo do Evropské unie 1. ledna 1973. V Radě EU má 7 hlasů, do Evropského parlamentu volí 11 poslanců. Irsko je členem Schengenu i eurozóny.

Irsko

Fakta o Irsku

 

  • Oficiální název země je Republika Irsko (Poblacht na h´Éireann, Republic of Ireland)
  • Rozloha Irska je 70 282 km.
  • Hlavní město je Dublin (1,16 milionu lidí).
  • Oficiálním jazykem je irština (gaelština) a angličtina.
  • Země je administrativně rozdělena na 26 hrabství.
  • V zemi žije 4,95 milionu lidí. V zemi žije asi 10 procent imigrantů - jde hlavně o občany Velké Británie a Polska.
  • Většina obyvatel Irska jsou římští katolíci (84,7 %).
  • HDP na hlavu je v Irsku 69 400 dolarů (12. místo na světě podle MMF za rok 2016).

 

Irsko v Evropské unii

 

Irský vstup do tehdy Evropských společenství (ES) měl velkou podporu. Irsko bylo v roce 1973 pod 60 procenty průměru společenství. Referendum o vstupu se konalo 10. května 1972 - svůj hlas "pro" odevzdalo 83 procent voličů.

Zapojení do vnitřního trhu přineslo Irsku konec omezení přístupu na britský trh. Země dokázala dobře využít i strukturální fondy, hlavně v investicích do vzdělání a infrastruktury. Irsko, které řadu let trpělo problémem emigrace, se postupně stalo zemí, kam lidé naopak přicházeli práci hledat. Irský hospodářský růst však výrazně narušila hospodářská krize.

Referenda v Irsku 

Irsko pravidelně dává svým občanům možnost vyjádřit se v referendech o evropských otázkách. V květnu 1987 odsouhlasili Irové připojení k Jednotnému evropskému aktu, referendem prošla v červnu 1992 i Smlouva o EU a Amsterodamská smlouva v roce 1998.

Irští voliči naopak v červnu 2001 většinou 53,9 procent odmítli Smlouvu z Nice. Opakované hlasování v říjnu 2002 již dokument podpořilo. Referendum o Smlouvě o ústavě pro Evropu bylo po jejím odmítnutí v Nizozemí a Francii odloženo na neurčito.

Lisabonská smlouva

Při vyjednávání Lisabonské smlouvy Irsko podporovalo zachování ústavního textu. V určitých oblastech však prosazovalo přidání dodatečných ustanovení. Pro irskou vládu bylo důležité zachovat jednomyslnost v daňových otázkách a ochránit irskou neutralitu ve vojenských otázkách. Irsko si vymínilo také uchování výjimečného postavení při soudní spolupráci trestních věcech a policejní spolupráci (může se rozhodovat případ od případu, zda se zapojí nebo ne).

Lisabonskou smlouvu ratifikovalo Irsko referendem jako jediná země. K hlasování 12. června 2008 přišlo 53,1 % oprávněných voličů, kteří většinou 53,4 % smlouvu odmítli.

Záruky pro Irsko 

Irská vláda byla ochotna referendum opakovat pouze v případě dalších záruk, které odsouhlasili představitelé EU na summitu 11. prosince 2008. Irsko získalo přislíb zachovat  vlastního  komisaře, byla zaručena neutralita Irska, daňová autonomie a nezpochybňování ustanovení irské ústavy, které se týkali práva na život, vzdělání a rodiny.

Záruky byly schváleny na Evropské radě 18. až 19. června 2009 formou mezivládní dohody, která nepodléhala další ratifikaci v členských státech. Na základě jednání s českým předsednictvím stanovilo Irsko 24. června 2009 termín konání  druhého referenda na 2. října. V opakovaném referendu schválili Irové Lisabonskou smlouvu poměrem 67,1 ku 32,9 procenta hlasů za účasti 58 procent voličů.

Irsko již předsedalo EU sedmkrát, naposledy v první polovině roku 2013. Příští předsednictví Irsko čeká až v druhé polovině roku 2026.

1. 1. 2007 se irština stala 21. oficiálním a pracovním jazykem Evropské unie, tzn. že do ní nyní je překládána veškerá legislativa a irští zástupci ji mohou používat na setkáních Rady.


Irský eurokomisař

 

Současným irským zástupcem v Evropské komisi je Phil Hogan, který zastává post šéfa rezortu zemědělství a rozvoje venkova.

  • Máire Geoghean-Quinn, komisařka pro výzkum a inovace (2010-2014)
  • Charlie McCreevy - komisař pro vnitřní trh a služby (2004-2009)
  • David Byrne - komisař pro zdraví a ochranu spotřebitele (1999-2004)
  • Pádraig Flynn - komisař pro zaměstnanost asociální záležitosti (1993-1999)
  • Ray MacSharry - komisař pro zemědělství a rozvoj venkova (1989-1992)
  • Peter Sutherland - komisař pro konkurenceschopnost, sociální věci a vzdělávání (1985-1989)


Irští europoslanci


Irsko má v Evropském parlamentu 11 poslanců.

 

Evropské volby

2014 

2009 

2004 

Název strany % MEP % MEP % MEP
Fine Gael 22,3 4 29,13 4 27,8 5
Sinn Féin 19,5 3     11,1 1
Fianna Fáil 22,3 1 24,08 3 29,5 4
Nezávislí poslanci 25,7 3 11,5 1 15,5 2
Strana práce     13,92 3 10,5 1
Socialistická strana     2,7 1    
volební účast / počet MEP 52,4 11 58,6 12 58,5 13

Zdroj: Evropský parlament

 

Politický systém Irska


Irsko je parlamentní republika. V čele státu stojí prezident volený přímo na 7 let, s možností jednoho znovuzvolení. Výkonnou moc má vláda, jejíhož předsedu (Taioseach - "týšok") na návrh sněmovny jmenuje prezident. Členové vlády na návrh premiéra schvaluje sněmovna. Rezignace předsedy vlády znamená i konec celé vlády.

Zákonodárnou moc má parlament (Oireachtas), který tvoří dvě komory - sněmovna poslanců (Dáil Éireann) a senát (Seanad Éireann). Polslanci, kterých je 166, jsou voleni na 5 let systémem jednoho přenosného hlasu. Senátorů je celkem 60, menší část z nich jmenuje premiér a část se volí na vybraných univerzitách. Většinu senátorů volí sbor volitelů tvořený poslanci sněmovny, odstupujícími senátory a členy okresních zastupitelstev.

Irský politický systém se vyznačuje dominancí pravicových a pravicově-středových stran, které však ve svých programech mají značnou dávku sociálně solidárních opatření. V Irsku také neexistuje významnější strana komunistického typu. Nejblíže by této pozici měla republikánská Sinn Féin. Chybí rovněž tradiční křesťansko-demokratická strana.

Dalším specifikem irského politického systému je prostupnost politických uskupení se Severním Irskem, které je součástí Velké Británie. Irská ústava totiž umožňuje Irům ze Severního Irska usadit se v Irsku a požívat plných občanských práv. Nejsilnější a politicky nejdůležitější irské politické strany se však na Severu neangažují.

Irským prezidentem je od listopadu 2011  Michael Daniel Higgins.

Irským premiérem je od června 2017 Leo Varadkar.


 

Moderní historie Irska

 

  • 1800 Irský parlament rozpuštěn kvůli protestům proti koruně
  • 1845-51 Série „bramborových" hladomorů vyústila v masovou emigraci Irů především do Anglie a Spojených států, počet obyvatel se snížil o polovinu, z 8 na 4,4 milionu. Hladomor vyústil v permanentní politické, demografické a sociální změny.
  • 1880 Začátek bojů za irskou samosprávu „Home Rule" v rámci Spojeného království

  • 1916 Velikonoční povstání proti britské vládě
  • 1919-21 Válka za nezávislost. Na jejím konci vzniká odtržením 26 hrabství na jihu a západě země Svobodný irský stát, který se stal členem Britského společenství jako nominální konstituční monarchie. Severní Irsko zůstává součástí Velké Británie.
  • 1932 Do čela Irského státu se dostává republikánská strana Fianna Fáil, vedená veteránem Éamonem de Valerou, který v  roce 1937 se souhlasem Londýna mění ústavu a rozšiřuje autonomii. Název státu byl zkrácen na Irsko.
  • 1939 Za druhé světové války prosadil prezident De Valera neutralitu.

  • 1949 Konec personální unie s Velkou Británií, Irsko zůstává neutrální a nestává se členem NATO
  • 1973 Irsko členem Evropských společenství

 

Odkazy na instituce


Kontakty na ambasády


ČR v Irsku
57 Northumberland Road, Ballsbridge Dublin
Tel: +353/(0)1/6681135, 6681343, KO-6681281
Fax: +353(0)/16681660
dublin@embassy.mzv.cz
www.mzv.cz/dublin


Irsko v ČR
 
Tržiště 13, 118 00 Praha 1
Tel: 257 530 061-4
Fax: 257 531 387
pragueembassy@dfa.ie
http://www.embassyofireland.cz/

Autor: Petr Zenkner, Euroskop