Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Území EU mimo Evropu

Území Evropské unie je definováno v článku 52 Smlouvy o EU a článcích 349, 355 Smlouvy o fungování EU (konsolidovaná verze smluv). Obecně lze říci, že součástí EU jsou pouze ta zámořská území, která jsou i ve vnitropolitickém uspořádání součástí některé členské země. Kromě pevninského území členských států v Evropě vymezují Smlouvy dále toto:

„Ustanovení smluv se vztahují na Guadelope, Francouzskou Guayanu, Martinik, Réunion, Svatý Bartoloměj, Svatý Martin, Azory, Madeiru a Kanárské ostrovy." Z francouzských zámořských území se tedy jedná o kategorie DOM a ROM (zámořské departmenty a zámořské regiony jako integrální součást Francie a EU).

Čili i tato ostrovní území jsou součástí Unie, kde se aplikují unijní pravidla. V praxi se zde např. platí eurem, případně lze pro cesty na tato území použít platný občanský průkaz. V případě francouzských zámořských departementů doporučujeme použití občanského průkazu zvážit. V případě komplikací se lze snadno ocitnout mimo území EU, což by mohlo způsobit dodatečné problémy s legitimováním.

Dále se ve smlouvách praví, že s ohledem na vzdálenost, ostrovní povahu a některé další zvláštní znaky příslušných zeměpisných oblastí může Rada přijímat speciální opatření použitelná pro tato území, pokud jde o celní a obchodní politiku, daňovou a rozpočtovou politiku, volné zóny atd. 

Ostatní zámořská území a teritoria netvoří součást Evropské unie (a tudíž tu neplatí unijní pravidla), jsou však ústavně svázány s některým ze čtyř následujících členských států Unie: Dánskem, Francií, Nizozemskem a Velkou Británií.

Tato zámořská teritoria mají zvláštní vztahy s EU již od založení Evropského hospodářského společenství (50. léta 20 stol.) a jejich zvláštní postavení je zakotveno ve Smlouvě o fungování EU (jedná se o přidružení k EU). Účelem přidružení je podpora hospodářského a sociálního rozvoje. Důvodem tohoto napojení jsou bývalé koloniální vazby mezi zeměmi. Vyjmenovaná jsou v Příloze II Lisabonské smlouvy.

Jisté výjimky tedy platí v obou případech. Některá zámořská území jsou součástí Unie, ale s ohledem na jejich situaci je zde neuplatňují všechna unijní pravidla - např. nejsou součástí celní unie, nejsou brány jako součást s pohledu DPH, je třeba si vyřídit pracovní povolení apod. Naopak další zámořská území nejsou součástí Unie, ale vzhledem k jejich vztahu k členským zemím, mají jistá zvýhodnění pramenící z jejich přidružení.

Další odkazy