Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Pracovní povolení

V rámci pohybu občanů za prací do jiných členských zemí EU musí být zajištěno nediskriminační zacházení a volný přístup k zaměstnání. Tato věc vyplývá z uplatňování jedné ze čtyř základních svobod - svobody volného pohybu osob.

Nicméně i zde jsou možné výjimky vyplývající z platných smluv. Takovou výjimkou pro české občany bylo přechodné období pro pohyb pracovních sil, které bylo definováno Smlouvou o přistoupení ČR k EU.

Pokud nějaký členský stát EU či EFTA (státy EHP a Švýcarsko) uplatňoval vůči ČR přechodné období pro volný pohyb pracovníků, neznamenalo to, že naši občané nesměli v dané zemi pracovat. Pouze potřebovali k legálnímu výkonu zaměstnání v takovém státě pracovní povolení, o něž museli (zpravidla prostřednictvím svého zaměstnavatele) žádat na místním úřadu práce. Režim vystavování pracovních povolení se v jednotlivých státech liší.

V zemích, které uplatňovaly uvedené přechodné období dle znění Smlouvy o přistoupení ČR k EU platilo: Jestliže občan ČR byl zaměstnán na území takové země a byl mu umožněn přístup na její pracovní trh prostřednictvím pracovního povolení na dobu alespoň jednoho roku, měl již nadále uvolněn přístup na daný pracovní trh. O zmíněnou výsadu občan přišel pouze tehdy, pokud trh práce této země dobrovolně opustil.

Přechodné období na volný pohyb pracovních sil uplatňované původními členskými státy skončilo na konci dubna 2011 a od 1. 5. 2011 otevřely své pracovní trhy také Německo a Rakousko.

Omezení volného pohybu pracovníků bylo zrušeno též v zemích EHP a ve Švýcarsku.

 

Další informace a odkazy