Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Kultura a média

Úlohu Evropské unie v oblasti kultury definuje článek 167 Smlouvy o fungování EU. Jejím úkolem je zejména podpora a koordinace činnosti členských států. EU podporuje opatření s cílem zachovat kulturní dědictví a podporovat spolupráci a mezinárodní výměnu mezi kulturními institucemi v členských státech. Cílem je mimo jiné také přechod k digitalizaci a podpora inovací v odvětví kultury.

Evropská unie je prostorem, kde se setkává řada rozlišných kultur. Na jedné straně je to velká příležitost, jak obohatit život evropských občanů skrze kulturní rozmanitost, na straně druhé jde o velkou výzvu, s níž se musí Společenství v době globalizace vyrovnat. Kultura leží v jádru evropského projektu, formuje evropskou společnost a identitu. Má ale i nezanedbatelný ekonomický význam, produkuje zhruba 5,3 % celkového HDP Evropské unie (přibližně 509 miliard EUR) a zaměstnává kolem 7,5 % jejích obyvatel (vytváří více než 12 milionů pracovních míst) (dle údajů Komise z roku 2018)

V roce 2006 byla přijata Evropská strategie pro kulturu, která si jako cíle stanovila prosazování mezikulturního dialogu a kulturní rozmanitosti, podporu kreativity skrze kulturní odvětví a prosazování kultury jako klíčového komponentu mezinárodních vztahů Evropské unie v celosvětovém měřítku.

Na tuto strategii navazuje strategický rámec pro roky 2014-2020 s názvem Kreativní Evropa, který podporuje kinematografii, kulturní a kreativní odvětví. Mezi cíle evropského strategického rámce patří rozvoj evropské kulturní a jazykové rozmanitosti, podpora využívání digitálních technologií, práce s publikem, rozvoj mezioborové a mezinárodní spolupráce, sběr dat o kulturních a kreativních odvětvích.

Za úkol si klade také posilování schopnosti kulturních a kreativních odvětví pracovat mezinárodně a zlepšení jejich přístupu k financování. Programy jsou otevřeny nejen členským zemím EU, ale také státům Evropské zóny volného obchodu, kandidátským zemím, potenciálním kandidátům a státům zapojeným do evropské Politiky sousedství.

Kreativní Evropa zahrnuje i audiovizuální média – film, televizní vysílání, video – a audionahrávky, které stejně jako zboží a ostatní služby podléhají pravidlům, jež zajišťují jejich volný oběh na jednotném evropském trhu. Koordinaci právních předpisů členských států zajišťuje Směrnice o audiovizuálních a mediálních službách, která zavádí minimální standardy například v oblasti propagace a reklamy, ochrany dětí nebo přístupnosti audiovizuálního obsahu lidem se zrakovým nebo sluchovým postižením.

Rozpočet programu Kreativní Evropa (2014–2020) na celé programové období má dosahovat 1,46 miliard eur, což je o 9 % více než v minulém období. Tento program zahrnuje dřívější unijní programy: programy MEDIA (1991–2013), program MEDIA Mundus (2011–2013) a programy Kultura (2000–2013).

Z celkového rozpočtu je 56 % vyčleněno na program MEDIA, 31 % na dílčí program Kultura a 13 % připadá na mezioborovou část. Od roku 2014 do roku 2016 daný program poskytl finanční prostředky ve výši 544 milionů eur a vytvořil přibližně 3 000 pracovních míst, čímž významně přispěl k cíli strategie Evropa 2020 v oblasti zaměstnanosti (dle údajů Komise z roku 2018).

 

Dílčí programy Strategie 2014-2020

 

Rámec Kreativní Evropa obsahuje dva dílčí programy a mezioborovou část. Dílčí program MEDIA vznikl v roce 1991 a je implementován v rámci pěti až sedmiletém období. Zaměřuje se zejména na zvyšování konkurenceschopnosti a na oběh evropských děl na mezinárodním audiovizuálním trhu. Podporuje producenty, distribuci evropských filmů v kinech, vzdělávací programy, filmové festivaly, přístup filmů na trh, online distribuci, práci s publikem a kina, včetně sítě evropských kin Europa Cinemas.

Dílčí program Kultura podporuje oblast scénických a výtvarných umění, architekturu, design, literaturu, vydavatelskou činnost, kulturní dědictví, umělecká řemesla a víceoborové projekty. Soustředí se především na projekty mezinárodní spolupráce (70 %), dále na literární překlady (6,6 %), evropské sítě (6 %) a evropské platformy (6 %).

Z prostředků programu jsou financovány i další iniciativy, například titul Evropské hlavní město kultury, Program podporuje také označení Evropské dědictví a udílení řady cen, například Ceny EU za literaturu či Ceny za kulturní dědictví – cena Europa Nostra. V roce 2018 byla dokonce vytvořena Evropská agenda pro hudbu obsahující potřeby a priority v daném sektoru s cílem posílit trvalý dialog mezi tvůrci legislativy kulturní politiky a zúčastněnými stranami.

Mezioborová část strategického rámce zahrnuje nástroj pro finanční záruky, poskytování prostředků na vypracování studií, lepší sběr dat nebo podporu pilotních projektů spolupráce mezi audiovizuálním a dalšími kulturními a kreativními odvětvími. Finanční nástroj (nástroj úvěrových záruk) se snaží řešit obtížný přístup subjektů v kulturních a kreativních odvětví k bankovním úvěrům, chce také zvýšit odborné znalosti finančních institucí v oblasti finanční analýzy kulturních a kreativních projektů a zlepšit tak jejich kapacitu ke spolupráci.

Kulturní politika EU podporuje udělování ocenění na poli kulturního dědictví, architektury, literatury a hudby. Cílem těchto ocenění EU je vyzdvihnout vynikající kvality a úspěchy evropských aktivit ve zmíněných oblastech. Ocenění má za cíl zviditelňovat umělce, hudebníky, architekty, spisovatele a osoby působící v oblasti kulturního dědictví a jejich práci.

 

Evropská hlavní města kultury (EHMK)

 

Evropská hlavní města kultury jsou jednou z kulturních iniciativ EU. Ocenění je každoročně propůjčováno jednomu či více evropským městům, která pak mají možnost představit Evropě svůj kulturní život. Tento titul získala v roce 2000 Praha a v roce 2015 Plzeň. Města vybírá nezávislý panel na základě kulturního programu, který by měl mít silný evropský rozměr, měl by zapojovat místní obyvatele všech věkových skupin a přispívat k dlouhodobému rozvoji města.

Iniciativa se stala příležitostí pro obnovu měst, posílení jejich tvořivosti a zlepšení jejich obrazu. Dosud získalo status EHMK více než 40 měst. Postup výběru města začíná s přibližně šestiletým předstihem a probíhá ve dvou fázích. Členy programu se mohou stát kromě členských států EU také země EHP – Island, Lichtenštejnsko, Norsko, kandidátské země EU, potenciální kandidáti a země zapojené do Politiky sousedství.

 

Evropský rok kulturního dědictví 2018

 

Rok 2018 se nese ve znamení Evropského roku kulturního dědictví, kdy se napříč Evropou konají iniciativy a akce na evropské, národní, regionální a místní úrovni na oslavu bohatého a rozmanitého dědictví Evropy. Mezi hlavní cíle spadá podpora kulturní rozmanitosti, mezikulturního dialogu, zvýšení povědomí o evropské historii a hodnotách a podpora vědomí evropské identity.

Snahou je taktéž nalézt společná řešení na problémy a výzvy, kterým kulturní dědictví čelí, jako například snižující se veřejné rozpočty na kulturu, digitální transformace či nedovolené obchodování s kulturními statky. Na Evropský rok bylo vyhrazeno 8 milionu eur.

 

Neoprávněný vývoz kulturních statků

 

EU v rámci politiky usiluje také o ochranu kulturních statků prostřednictvím omezování neoprávněného vývozu. Cílem směrnice je chránit národní kulturní poklady a sladit jejich ochranu se zásadou volného pohybu zboží. Směrnice upravuje fyzické navracení kulturních statků, které byly nezákonně vyvezeny z území členských států EU.

Zavádí mechanismy spolupráce a postupy navracení zaměřené proti držitelům s cílem zajistit navrácení kulturních statků nezákonně vyvezených z území některé z členských zemí EU na území jiného členského státu EU.

 

Odpovědné instituce EU

 

Při prosazování společných cílů používá Společenství tzv. „otevřenou metodu koordinace" (Open Method of Coordination – OMC). Jedná se o podobu mezivládní tvorby politik, z níž nevyplývají závazná legislativní opatření.

Metoda stanoví rámec spolupráce členských států, které pak směřují své politiky ke společným obecným cílům, které jsou vytyčeny na evropské i národní úrovni. Společenství může rovněž použít legislativní kanály, ovšem pouze tam, kde to umožňuje Smlouva zakládající ES. Zpravidla se jedná o audiovizuální záležitosti nebo vzájemné uznávání diplomů.

  • Rada EU

Opatření v oblasti kulturní politiky jsou projednávána a přijímána v rámci Rady EU pro vzdělávání, mládež, kulturu a sport (EYCS) jednomyslně a ve spolurozhodovací proceduře s Evropským parlamentem.

  • Evropská komise

V rámci Evropské komise se touto politikou zabývá Generální ředitelství pro vzdělávání, mládež, sport a kulturu v čele s kyperskou generální ředitelkou Themis Christophidou. Komisařem pro vzdělávání, kulturu, mládež a sport je Tibor Navracsics z Maďarska.

  • Evropský parlament

V Evropském parlamentu se problematice věnuje Výbor pro kulturu a vzdělávání. Českou republiku v něm zastupuje europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL)

  • Agentury a úřady

Důležitou roli sehrává Vzdělávací agentura pro audiovizi, vzdělávání a kulturu (The Education, Audiovisual and Culture Executive Agency - EACEA), která je zodpovědná za řízení části evropských programů v audiovizuální oblasti, vzdělávání, kultuře, sportu, občanství a dobrovolnictví.

Funguje od roku 2006 pod vedením čtyř ředitelství – kromě již zmíněného GŘ pro vzdělávání a kulturu je do procesu zapojeno GŘ pro komunikační sítě, obsah a technologie (CNECT), GŘ pro migraci a vnitřní věci (HOME) a vzhledem k prvku rozvojové spolupráce rovněž GŘ pro evropskou civilní ochranu a operace humanitární pomoci (ECHO).

 

Gestor v ČR

 

V České republice je gestorem kulturní a audiovizuální politiky Ministerstvo kultury, část agendy je v gesci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (především mnohojazyčnost) a část spadá pod Ministerstvo zahraničních věcí (mezinárodně-politická oblast, kulturní diplomacie).

Autor: CDK, září 2018