Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Podpora průmyslu a podnikání spadá především do kompetencí členských států. Na úrovni EU se tato politika zaměřuje na vytvoření rámcových podmínek pro rozvoj podniků a inovací. Zohledňuje přitom, že většinu podniků tvoří malé a střední firmy. Její základ proto představuje tvorba příznivého ekonomického klimatu a doplňují ji specifické iniciativy pro určité sektory.

K podpoře průmyslu a podnikání EU přispívá především:

  • vytvářením vnitřního trhu
  • rámcovými desetiletými hospodářskými strategiemi
  • iniciativami na snižování byrokratické zátěže
  • podporou malých a středních podniků
  • podněcováním inovací a ochranou duševního vlastnictví
  • podporou strategicky důležitých odvětví (letecký a kosmický průmysl nebo biotechnologie), podporou tradičních odvětví (např. textilní a automobilový průmysl)

 

Montiho zpráva
Montiho zpráva zveřejněná v květnu 2010 navrhuje např. vytvoření jednotného digitálního trhu, plné využití potenciálu jednotného trhu se službami či vybudování „fyzické" infrastruktury pro jednotný trh. Věnuje se také postavení sociálních služeb v rámci jednotného trhu, smíru mezi ekonomickou svobodou a právy pracujících nebo integrací politických cílů EU do politiky veřejných zakázek. Řeší rovněž otázku zajištění regulace na úrovni EU. (foto: Audiovisual Service EU)

 

Mezi  hlavní stanovené cíle EU v oblasti průmyslu a inovací do roku 2020 patří:

  • upevňovat svou průmyslovou základnu a podporovat přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku
  • podporovat inovace jakožto prostředek k vytváření nových zdrojů hospodářského růstu
  • podporovat malé podniky a propagovat kulturu podnikání
  • zajistit celounijní trh se zbožím
  • přispět k rozvoji evropských aktivit ve vesmíru


Vnitřní trh 

 

Jedním z hlavních předpokladů úspěchu politiky průmyslu a podnikání je fungování vnitřního trhu Evropské unie. Vytváření vnitřního trhu stále pokračuje (viz sekce vnitřní trh EU).

Hlavními instrumenty pro podporu vnitřního trhu jsou harmonizace standardů pro funkčnost a bezpečnost výrobků (pro téměř 90 procent výrobků však platí tzv. „princip vzájemného uznávání", kde výrobek legálně vyráběný a uvedený na trh v jednom členském státě EU, může být legálně uváděn na trh na celém vnitřním trhu).

Významnou liberalizaci umožnila směrnice o službách na vnitřním trhu (směrnice č. 2006/123), která začala platit v lednu 2010. Další iniciativou k povzbuzení jednotného trhu byla tzv. Montiho zpráva, zveřejněná v květnu 2010, která navrhovala možnosti pro odstranění zbývajících slabých míst („bottlenecks") jednotného trhu.

Strategie byla aktualizovaná v roce 2015, kdy se Komise zaměřila na odstraňování bariér pro spotřebitele, malé a střední podniky, inovativní služby a na mobilitu odborníků. Komise v roce 2015 představila novou strategii pro jednotný trh, která souvisí se snahou plně rozvinout potenciál jednotného trhu.  Postupně by mělo být dosaženo změn v několika oblastech: 

  • Spotřebitelé: Komise si dala závazek přijmout opatření, aby se zajistilo, že se spotřebitelé, kteří chtějí kupovat služby nebo výrobky v jiném členském státě, ať již přes internet, nebo tak, že se osobně dostaví do provozovny prodejce, nebudou muset potýkat s rozdílnými cenami, prodejními podmínkami nebo možnostmi doručení, pokud k tomu ovšem neexistují objektivní a ověřitelné důvody.
  • Malé a střední podniky a začínající podniky: Podnikům by měl být umožněn snadnější přístup k financování. Komise hodlá také zjednodušit právní předpis o DPH, snížit náklady na registraci společnosti, předložit návrh týkající se platební neschopnosti společností a zpřístupnit veškeré informace o regulatorních požadavcích v rámci jednotného digitálního portálu.
  • Inovativní služby: Komise plánuje vytvořit evropskou agendu pro kooperativní ekonomiku.
  • Odborníci: Komise chce nabídnout podnikům a odborníkům snazší uznávání odborných kvalifikací a přeshraniční poskytování podnikatelských, stavebních a dalších.


V souvislosti s plněním strategie byl lednu 2017 navržen balík opatření, jehož cílem je usnadnit poskytovatelům služeb orientaci v administrativě a pomoci členským státům identifikovat nadměrně zatěžující nebo zastaralé požadavky.

V návaznosti na projev předsedy Komise Jean-Clauda Junckera v září 2017 Komise představila Obnovenou strategii průmyslové politiky EU, jejímž cílem je umožnit evropským průmyslovým odvětvím pokračovat v udržitelném růstu a poskytovat další pracovní místa.



Hlavní prvky strategie průmyslové politiky EU jsou:

  • Komplexní balíček opatření, jejichž cílem je posílit odvětví kybernetické bezpečnosti. Balíček zahrnuje vytvoření evropského výzkumného a odborného střediska pro kybernetickou bezpečnost.
  • Návrh nařízení o volném toku jiných než osobních údajů, které usnadní přeshraniční předávání údajů, a napomůže tak modernizaci průmyslu a dokončení společného evropského datového prostoru.
  • Nový soubor opatření o oběhovém hospodářství, včetně strategie týkající se plastů a opatření ke zdokonalení produkce obnovitelných biologických zdrojů a jejich přeměně na biologický materiál a bioenergii.
  • Soubor iniciativ zaměřených na modernizaci rámce duševního vlastnictví, obsahující mimo jiné sdělení o vyváženém, transparentním a předvídatelném evropském rámci pro udělování licencí na patenty.
  • Iniciativa zaměřená na lepší fungování zadávání veřejných zakázek v EU.
  • Rozšíření agendy dovedností o nová klíčová průmyslová odvětví, jako je stavebnictví, ocelářství, papírenský průmysl, zelené technologie a obnovitelné zdroje energie, výroba a námořní doprava.
  • Strategie pro udržitelné finance – cílem je lépe nasměrovat soukromý kapitál do udržitelnějších investic.
  • Iniciativy zaměřené na vyváženost a progresivitu obchodní politiky a evropský rámec pro prověřování přímých zahraničních investic, které mohou představovat hrozbu pro bezpečnost nebo veřejný pořádek.
  • Revidovaný seznam kriticky důležitých surovin, u nichž bude Komise i nadále přispívat k zajištění bezpečných, udržitelných a cenově přijatelných dodávek pro zpracovatelský průmysl v EU.
  • Nové návrhy na zavádění čisté, konkurenceschopné a propojené mobility, včetně zpřísnění norem emisí CO2 z osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel, akčního plánu na vytvoření infrastruktury pro alternativní paliva, který podpoří vznik infrastruktury pro nabíjení elektromobilů, a opatření na podporu autonomního řízení vozidel.

Následně v říjnu 2017 Komise navrhla iniciativu, jejímž cílem je efektivnější způsob zadávání veřejných zakázek, který by využíval potenciál digitálních technologií.

V listopadu 2017 Rada vyzvala Komisi k vypracování komplexní strategie zaměřené na rok 2030 a následující období. Její součástí by měly být středně až dlouhodobé cíle a ukazatele týkající se průmyslu a měl by k ní být připojen akční plán obsahující konkrétní opatření. 

  • Lisabonská strategie a Strategie Evropa 2020

V roce 2000 Evropská rada v Lisabonu přijala desetiletý rámcový plán směřování evropského hospodářství. Lisabonská strategie měla Evropu učinit nejvíce konkurenceschopnou a dynamickou ekonomikou světa. Cílem strategie bylo přispět ke zvýšení ekonomického růstu a zaměstnanosti prostřednictvím znalostí a jejich aplikace. Přitom měly být brány v úvahu sociální a ekologické aspekty. Pro její realizaci nebyly vytvářeny nové instituce.

Lisabonskou strategii pravidelně hodnotila Evropská rada na jarním zasedání. Komise také vytvářela zprávu o plnění strategie (Scoreboard) a zprávu o konkurenčním postavení EU ve světě. V roce 2005 tzv. Wim Kokova zpráva konstatovala, že strategie není úspěšná kvůli vytyčení mnoha cílů a jejich nedostatečnému naplňování členskými státy.

V nové "pětiletce" omezila Komise pod vedením José Manuela Barrosa množství priorit na dvě – dosažení vyššího a trvalého růstu a vytváření více pracovních míst a také lepší pracovní místa. I přes nový začátek zůstala ambice lisabonské strategie nenaplněna.

Po jejím vypršení ji nahradila Strategie Evropa 2020.

5 priorit podle Strategie Evropa 2020 

  • zaměstnanost 75 procent obyvatelstva ve věku od 20 do 64 let
  • investice 3 procenta HDP do výzkumu a vývoje
  • dosažení cílů „20-20-20" v oblasti klimatu a energie (včetně zvýšení závazku na snížení emisí na 30 procent, pokud budou podmínky příznivé)
  • podíl dětí, které předčasně ukončí školní docházku pod hranicí 10 procent; počet mladých s terciární úrovní vzdělání dosáhne 40 procent
  • počet osob ohrožených chudobou klesne o 20 milionů

 

  • Podpora malých a středních podniků

Malé a střední podniky dohromady tvoří 99 % všech evropských firem a vytváří tři čtvrtiny pracovních míst. Jejich podpora byla i součástí lisabonské strategie. V červnu 2000 na summitu v portugalské Santa Maria da Feira byla přijata Evropská charta malých podniků, která měla vytvořit prostředí přívětivé pro malé a střední podnikání.

V listopadu 2005 představila Komise politiku nazvanou Nejprve mysli na malé s cílem zlepšit přístup malých a středních podniků na trh, zjednodušit legislativu a lépe je zapojit do 7. rámcového programu EU pro výzkum a vývoj, který podporuje podnikání a podnikatelské dovedností prostřednictvím vzdělávání a školení.

V prosinci 2008 Evropská rada přijala Akt pro malé a střední podniky (Small Business Act), který definoval deset hlavních zásad pro vytváření příznivého prostředí pro podnikání či zlepšování přístupu malých a středních podniků k finančním zdrojům. Evropská komise v jeho rámci představila čtyři legislativní návrhy.

Small Business Act - hlavní legislativní návrhy

  • vznik statutu evropské soukromé společnosti
  • snížení sazby DPH na místně poskytované služby s vysokým podílem lidské práce
  • revize směrnice o pozdních platbách
  • nařízení o blokových výjimkách

 

 

 

 

V roce 2008 přijala Komise návrh nařízení o statutu evropské soukromé společnosti. Cílem návrhu na statut evropské soukromé společnosti je vytvoření univerzálního typu evropské společnosti (minimální jmění 1 euro). Zjednodušený právní rámec umožňuje založit takový podnik ve všech členských zemích pod stejnými pravidly a principy.

Nová směrnice o opožděných platbách z 16. února 2011 nahradila směrnici č. 35/2000. Hlavní body jejího návrhu jsou možnost vymáhat i úroky z prodlení nižší než 5 € a náhradu za náklady spojené s vymáháním dluhu. Podniky budou mít nárok na speciální poplatek za opoždění platby ze strany veřejných orgánů a platit by měla zásada transparence.

Směrnice o snížení sazby DPH na místně poskytované služby s vysokým podílem lidské práce odsouhlasily členské země v březnu 2009 za českého předsednictví. Umožňuje všem členským státům používat sníženou sazbu DPH na úrovní 5 % u služeb náročných na pracovní sílu – například kadeřnictví, domovní úklid a renovace, autoservisy a obsluha v restauracích.

Nařízení o blokových výjimkách by mělo zjednodušit členským státům přidělování státních podpor. Komise vyjmenovává i nové oblasti ve kterých obdrží členské státy výjimky ze zákazu těchto podpor (např. ochrana životního prostředí, podpora inovací, podpora výzkumu a vývoje velkých společností, podpora v podobě rizikového kapitálu a podpora podnikům nově vytvořených podnikatelkami).

Na podporu malého a středního podnikání vznikly také celoevropské poradenské sítě Enterprise Europe Network nebo SOLVIT

Na podporu MSP se zaměřil také Investiční plán pro Evropu (nebo také Junckerův plán) z roku 2015, který představil tehdy nově zvolený předseda Evropské komise jako jednu ze svých klíčových iniciativ. Plán má za cíl spustit soukromé i státní investice do sektoru malého a středního podnikání v objemu několika stovek miliard eur a oživit tak hospodářský růst v Evropě, stagnující po odeznění hospodářské krize.

Jako hlavní nástroj plánu slouží nově zřízený Evropský fond pro strategické investice (EFSI). Komise a skupina Evropské investiční banky v červenci 2018 informovaly o tom, že splnily a přesáhly dříve stanovený závazek mobilizovat 315 mld. eur dodatečných investic. Od července 2015 bylo schváleno 898 akcí, které měly aktivovat investice ve výši 335 mld. eur. Unie hodlá v investičním plánu pokračovat minimálně do roku 2020 s cílem mobilizovat alespoň 500 mld. eur.
 

  • Snižování byrokracie

EU usiluje o snižování zbytečné administrativní zátěže pro podnikatele. Za tímto účelem v roce 2005 představila strategii Better regulation, konkrétní závazky proti zbytečné byrokracii přijala Evropská komise v akčním programu z ledna 2007 - jeho cílem bylo do roku 2012 snížit administrativní zátěž o čtvrtinu.

V roce 2007 byla také ustavena zvláštní skupina nezávislých zúčastněných stran na vysoké úrovni pro oblast administrativní zátěže, jejímž předsedou se stal bývalý bavorský premiér Edmund Stoiber. Jejím úkolem bylo poskytovat Komisi poradenství v naplňování Akčního programu pro snižování administrativní zátěže. Její mandát byl prodloužen v letech 2010 a 2014, poté byla její činnost ukončena. Komise na začátku svého funkčního období stanovila priority, mezi které patřil závazek zlepšení právní úpravy (better regulation). Vedle interních reforem Komise vypracovala interinstitucionální dohodu s EP a Radou, která má pomoci při zlepšování právní úpravy.

REFIT

Iniciativa REFIT je součástí programu Komise pro zlepšování právní úpravy, kterou Komise zřídila v roce 2015. Komise každoročně v rámci programu REFIT zahajuje několik zjednodušujících iniciativ. REFIT může využívá podněty od jednotlivců, podniků, nevládních organizací, vnitrostátních orgánů a dalších zainteresovaných stran. REFIT je součástí přípravy ročních pracovních programů Komise, z nichž každý obsahuje návrhy nových iniciativ a hodnocení kvality stávajících právních předpisů EU. V letech 2015 a 2016 bylo zrušeno 37 právních předpisů.

V současné komisi působící od roku 2014 má na starosti agendu snižování byrokracie Frans Timmermans, první místopředseda komise pro zlepšování právní úpravy, interinstitucionální vztahy, právní stát a Listinu základních práv.

 

  • Ochrana průmyslového vlastnictví

Pod oblast ochrany průmyslových práv patří ochrana výsledků technické tvůrčí činnosti (vynálezy a užitné vzory), předmětů průmyslového výtvarnictví (průmyslové vzory), práva na označení (ochranné známky) a konstrukční schémata polovodičových výrobků (topografie polovodičových výrobků). Na vnitřním trhu EU je tato ochrana zajišťována jednak harmonizací předpisů členských států, jednak vytvářením práv, která platí jednotně na celém území EU (ochranná známka Společenství, průmyslový vzor Společenství).

Evropskou ochrannou známku platící na celém území EU je možné získat od roku 1996. Známky zapisuje a spravuje Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu (OHIM) se sídlem ve španělském Alicante. Náklady na získání této ochranné známky jsou podstatně nižší než souhrn nákladů na získání národních ochranných známek v jednotlivých státech. OHIM od roku 2001 také rozhoduje o zápisu průmyslových vzorů Společenství, které existují ve dvou formách – nezapsaný průmyslový vzor Společenství a zapsaný průmyslový vzor Společenství.

Evropská patentová úmluva uzavřená v roce 1973 umožňuje získat na základě jediné přihlášky a jediného udělovacího řízení patent buď v několika, nebo případně ve všech členských státech. V každé zemi, pro kterou byl evropský patent udělen, má jeho majitel stejná práva a stejné povinnosti, jako majitel národního patentu. Evropské patenty uděluje Evropský patentový úřad se sídlem v Mnichově.

Evropský patent ale není jednotný a nedílný. Jedná se v podstatě o svazek národních patentů. Po udělení patentu tak majitel musí provést jeho validaci, čímž se řízení značně prodražuje (překlady patentového spisu do úředního jazyka státu, administrativní poplatek). Od roku 2003 proto existuje snaha o vznik patentu EU, který tyto náklady odstraní.

Státy Visegrádské čtyřky (V4) v roce 2015 podepsaly dohodu o Visegrádském patentovém institutu. Jeho úkolem bude snížit náklady na ochranu inovací vzniklých v rámci zemí V4.

 

  • Podpora Inovací

K podpoře inovací (včetně ekoinovací), průmyslových a průlomových technologií a výzkumu slouží rámcový program pro výzkum a inovace v EU pro období 2014-2020 s názvem Horizont 2020. Jeho rozpočet činí 80 miliard eur.

Program sestává ze tří hlavních pilířů: část Vynikající věda podporuje výzkum a vytváří pro něj vhodné podmínky), pilíř Vedoucí postavení evropského průmyslu cílí na zlepšení konkurenceschopnosti evropského průmyslu prostřednictvím nových technologií a inovací a pilíř Společenské výzvy podporuje výzkum otázek evropské společnosti, jako je čistá energie, demografické změny, ochrana klimatu nebo udržitelné zemědělství.

Pro příští dlouhodobý rozpočet EU na období 2021–2027 navrhuje Komise 100 miliard eur na výzkum a inovace. Nový program Horizont Evropa má navázat na předchozí program pro výzkum a inovace Horizont 2020. Komise navrhuje pro nové období vytvořit program InvestEU, který by zajistil centralizované financování z rozpočtu EU ve formě úvěrů a záruk.

Nový program by se měl skládat z investičního fondu, poradenského centra a internetového portálu. Fond InvestEU by měl mobilizovat veřejné a soukromé investice v EU v rámci čtyř oblastí politiky – udržitelná infrastruktura; výzkum, inovace a digitalizace; malé a střední podniky a sociální investice a dovednosti.

 

Instituce EU a průmysl a podnikání

  • Evropská komise

Generální ředitelství pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky

V čele stojí britská generální ředitelka Lowri Evans. Úkolem ředitelství je zajišťovat hladké fungování jednotného vnitřního trhu, podporovat udržitelnou a inkluzivní ekonomiku, snižovat administrativní zátěž, podporovat podnikání, zejména malé a střední podniky, chránit a vymáhat právo průmyslového vlastnictví, podporovat technologické inovace. Generální ředitelství má také v gesci evropské vesmírné programy Copernicus a Galileo. Politickou odpovědnost za něj nese polská eurokomisařka Elżbieta Bieńkowska.

Tématu inovací se rovněž věnuje Generální ředitelství pro výzkum a inovace, v jeho čele stojí Holanďan Robert-Jan Smits. Politicky spadá ředitelství pod portugalského komisaře pro vědu, výzkum a inovace Carlose Moedase.

  • Rada Evropské unie

Rada ministrů pro konkurenceschopnost

Rada vznikla v roce 2002 sloučením tří dřívějších konfigurací Rady – pro vnitřní trh, průmysl a výzkum. Podle programu jednání je složená z ministrů pro evropské záležitosti, ministrů pro průmysl nebo výzkum. Schází se přibližně pětkrát až šestkrát ročně.

  • Evropský parlament

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

Výboru předsedá polský europoslanec Jerzy Buzek z frakce Evropské strany lidové.  Jedním ze tří místopředsedů je český europoslanec za KSČM Jaromír Kohlíček. Členy jsou europoslanci Miroslav Poche (ČSSD) a Evžen Tošenovský (ODS). Mezi náhradníky patří Luděk Niedermayer (TOP 09) a Pavel Telička.

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele

Výboru předsedá belgická europoslankyně Anneleen van Bossuyt z Evropské konzervativní a reformní frakce. ČR v něm zastupuje Dita Charanzová (ANO 2011), Jiří Maštálka (KSČM), Jiří Pospíšil (TOP 09) a Olga Sehnalová (ČSSD). 

Evropská komise vytvořila celoevropskou síť zaměřenou na poskytování podpůrných služeb a informací pro rozvoj inovačního podnikání. Aktivity české části Enterprise Europe Network realizuje konsorcium jedenácti partnerů, které koordinuje Technologické centrum Akademie věd ČR.


Mechanismus hlasování

Většina legislativních návrhů je přijímána tzv. řádnou legislativní procedurou.



Jak politika ovlivňuje ČR

Česká republika se aktivně podílí na realizaci průmyslové politiky EU a snaží se uplatňovat především její horizontální opatření s důrazem na zlepšování podnikatelského prostředí a snižování regulace podnikání. Zároveň se plně věnuje i aktivitám věnovaných specificky důležitým sektorům (např. automobilový nebo chemický průmysl).

Vytváření vhodného podnikatelského prostředí na evropské úrovni je pro české podnikatele důležité pro udržení vlastní konkurenceschopnosti i proto, že 85 procent českého exportu směřuje do zemí EU. Také prohlubování čtyř svobod významně napomáhá dosažení vyššího ekonomického růstu a vyšší životní úrovně.

Z regionálních fondů EU získává Česko prostředky na podporu podnikatelských iniciativ a inovací. V rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost pro období 2014-2020, který spravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu, získá ČR celkem 4,33 mld. eur.

Finanční prostředky z nich mohou žadatelé využít na spolufinancování podnikatelských projektů v oblasti rozvoje výzkumu, vývoje a inovací, podnikání a konkurenceschopnosti malých a středních podniků, energetických úspor, rozvoje vysokorychlostních přístupových sítí k internetu a informačních a komunikačních technologií. Cílem je dosažení konkurenceschopné a udržitelné ekonomiky založené na znalostech a inovacích. Program má 5 prioritních os, ze kterých lze čerpat dotace.

V rámci Strategie Evropa 2020 si ČR stanovila jako národní cíle zvýšení míry zaměstnanosti na 75 %, zvýšení investic do výzkumu a vývoje na 2,7 % HDP, dosažení poměru lidí s vysokoškolským vzděláním ve věku 30-34 let ve výši 32 % a poměru žáků předčasně opouštějících vzdělávací systém ve výši 5,5 %. ČR bude také dále usilovat o snížení spotřeby primárních energetických zdrojů s tím, že konkrétní závazek bude stanoven po dopracování potřebné metodologie.


Gestor v ČR

V ČR je průmyslová politika v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu. Jednotlivé evropské iniciativy na podporu podnikatelského prostředí však mohou spadat do gesce jiných úřadů. Gestorem pro snižování administrativní zátěže je Ministerstvo vnitra, národní cíle a pozici ke Strategii Evropa 2020 koordinuje Úřad vlády. Ochrana práv průmyslového vlastnictví spadá do působnosti Úřadu průmyslového vlastnictví.

 

Důležité odkazy

Strategie Evropa 2020

Stránka Evropské komise věnovaná tématu lepší regulace

Evropský portál pro malé podniky

Možnosti finanční podpory pro malé a střední podniky

 

Důležité dokumenty

Akt pro malé a střední podniky

Strategie Evropa 2020

Akční plán: Evropská agenda podnikavosti a podnikání (anglicky)

Sdělení „Přezkum inovační politiky Společenství v měnícím se světě"

Towards Sustainable Industrial Competitiveness Policy - studie belgického předsednictví

„Montiho zpráva" - Nová strategie pro jednotný trh

Update Strategie pro jednotný trh z roku 2015

Autor: CDK, září 2018