Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Česká republika a otázka přijetí společné měny euro

03.05.2013

Ve čtvrtek 25. dubna se konala v Praze v prostorách Poslanecké sněmovny ČR konference v rámci Národního fóra o budoucnosti Evropské unie, kterou uspořádal Úřad vlády České republiky. Významným hostem konference byl stálý předseda Evropské rady Herman van Rompuy.

Tento projekt je tematicky spojen s diskuzí o prioritách Evropského roku občanů 2013, ale také s reformou hospodářské a měnové unie, která bude v letošním roce probíhat i na půdě Evropské rady. V rámci této diskuze došlo i k otázce přijetí eura v České republice. Premiér Petr Nečas ujistil předsedu Evropské rady, že svého závazku přijetí eura ČR dostojí, nicméně, jak podotkl, „situace a podmínky v eurozóně se po podpisu přístupové smlouvy změnily natolik dramaticky, že o něm bude muset rozhodnout referendum.“ K otázce vstupu ČR do eurozóny se vyjádřil i předseda Evropské rady, který připomněl, že ČR neplní všechna kritéria, až je splní, je třeba začlenit přijetí eura i do svého ústavního pořádku, do čehož se nebude EU nijak vměšovat.

Česká republika se zavázala přijmout euro podpisem přístupové smlouvy k EU, souhlas s jejím zněním vyjádřili občané v referendu. V článku 4 Aktu o přistoupení České republiky do Evropské unie je novým členským zemím udělená dočasná výjimka na zavedení eura, čímž se však ČR zavazuje k jeho přijetí. Obecným předpokladem pro přijetí společné měny je splnění konvergenčních kritérií, nicméně vstup do eurozóny je v plné kompetenci členských států. Česká vláda však v nejbližší době zavést euro neplánuje, jednak česká vláda doposud nestanovila datum jeho přijetí, neboť v současné době, dle slov premiéra, je pro proexportní českou ekonomiku výhodnější setrvat na koruně, ale také, a to především, neplní níže uvedená kritéria.

Aby kterákoliv členská země EU mohla zavést společnou měnu, musí nejprve plnit konvergenční, neboli maastrichtská kritéria. Ta lze rozdělit na rozpočtová a měnová; kritéria rozpočtová stanovují maximální výši deficitu veřejných rozpočtů a veřejného dluhu v poměru k HDP, měnová kritéria stanovují míru inflace, výši dlouhodobých úrokových sazeb a posuzují stabilitu měnového kurzu. Tato kritéria musí být plněna dlouhodobě, aby bylo dosaženo vytvoření optimálního prostředí, které podporuje udržitelnou konvergenci.

Pro míru plnění těchto kritérií jsou stanoveny čtyři základní ukazatele v následující tabulce.

Tabulka 1 Přehled ukazatelů hospodářské konvergence

Kritérium

 

Referenční hodnota

Skutečnost

Veřejné finance

Vládní deficit nesmí přesáhnout hodnotu 3 % HDP.

-3%

-5, 0 %

(za rok 2012)

 

Veřejný dluh nesmí přesáhnout úroveň 60 % HDP.

60 %

45, 5 %

(za rok 2012)

Inflační kritérium

Roční průměrná inflace nejvýše 1,5 procentního bodu nad referenční hodnotou, která je průměrem inflací v třech zemích EU s nejlepší cenovou stabilitou.

2, 7 %

3, 5 %
(za rok 2012)

Stabilita dlouhodobých úrokových sazeb

Výnos desetiletých vládních dluhopisů nejvýše 2 procentní body nad průměrem výnosů ve třech zemích EU s nejlepší cenovou stabilitou.

3, 8 %

3, 4 %

(za rok 2012)

Stabilita směnného kurzu

Minimálně dvouletý pobyt v ERM II bez vnitřního pnutí.

Česká koruna prozatím není zapojena do ERM II.

Zdroj: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou zpracované Ministerstvem financí ČR a Českou národní bankou

Evropská centrální banka České republice doporučuje udržovat měnovou politiku zaměřenou na cenovou stabilitu, zlepšit fiskální rámec a provádět komplexní a důvěryhodnou fiskální konsolidaci, tedy zavádět další úsporná opatření nad rámec těch, která byla schválena v rozpočtu na rok 2012, a ve střednědobém horizontu pokračovat v obezřetné výdajové politice.

Vedle těchto kritérií uvádí Lisabonská smlouva rovněž požadavek nutnosti slučitelnosti právních předpisů zemí EU s evropskou legislativou. Konkrétně se jedná o statut Evropského systému centrálních bank (ESCB) a Evropské centrální banky (ECB), české právní předpisy však tyto požadavky v současné době nesplňují.

Hlavní opoziční strana ČSSD považuje za klíčové stanovit datum přijetí společné měny. Pokud by tato strana zvítězila v příštích volbách, stanovila by ho na základě širší společenské dohody, do které budou zahrnuti nejen politické strany, ale také sociální partneři. Stejně tak český prezident Miloš Zeman hovoří o možnosti zavedení eura v horizontu do pěti let. Nicméně, jak bylo výše uvedeno, hlavní prioritou je dlouhodobé plnění maastrichtských kritérií.