Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

15.11.2019

V úterý 12.11.2019 pokračovala v Českých Budějovicích série diskuzních setkání „15 let v EU, 15 let před námi“, jejichž cílem je nejen připomenout vlastní 15leté výročí vstupu do EU, ale též zhodnotit přínosy vstupu ČR do EU pro občany, veřejný i soukromý sektor. 

Diskuzní setkání začalo úvodním slovem moderátora doc. Ing. Jiřího Duška, Ph. D., pověřeného rektora Vysoké školy evropských a regionálních studií, který zmínil výsledky aktuálního průzkumu agentury Kantar CZ pro Českou televizi. Podle tohoto výzkumu není pohled občanů na EU jednotný ani 15 let po vstupu do EU. „Postoj k Evropské unii dělí obyvatele České republiky zhruba na třetiny. Pozitivně ji vnímá 31 procent obyvatel, stejný podíl lidí ji hodnotí negativně a 37 procent se k Unii staví neutrálně. Podíl pozitivních a negativních hodnocení je vyrovnaný, ale oproti obdobnému průzkumu před dvěma lety narostla část těch, u kterých vyvolává EU pozitivní představu. Zatímco v roce 2017 jich bylo 19 procent, letos už 31 procent. Naopak se snížil podíl negativního postoje, a to ze 41 procent na 31 procent.“. Ačkoliv je 31 % kladný postoj oceňován jako jeden z historicky nejlepších výsledků, rozhodně nelze usnout na vavřínech, neboť je dlouhodobě vysoký podíl negativních i neutrálních hodnocení. Dle názoru hlavní hostů, tj. doc. Dr. Ing. Dagmar Škodové Parmové, děkanky Ekonomické fakulty Jihočeské univerzity, JUDr. Josefa Knota, 1. náměstka hejtmanky Jihočeského kraje a Ing. Jana Plojhara, systémového manažera ve společnosti Plojhar, s.r.o., je za tím zejména určitá ostražitost vůči novému „mocenskému“ centru v Bruselu i negativní obraz EU v médiích a rukou politiků… Po úvodním slovu zhodnotili jednotliví hosté 15leté členství v EU, z čehož vyplynula pestrá plejáda názorů a poznatků. Členství v EU nelze hodnotit jen v prostém finančním vyjádření čisté pozice ČR ve vztahu k rozpočtu EU, ale je nutné zmínit i celou řadu dalších pozitiv – zejména existenci prostoru 4 svobod (volného pohybu zboží, služeb, osob a kapitálu), právní jistotu soukromého vlastnictví i široké možnosti studentů cestovat a využívat program zahraničních mobilit Erasmus+. Nelze ale samozřejmě jen hledat pozitiva členství ČR v EU, kriticky najdeme i celou negativ a nedostatků, zejména pak byrokracii a administrativní náročnost implementace a realizace evropských legislativních aktů či projektů financovaných ze strukturálních fondů. Zmíněna byla i pro Jihočechy obzvlášť citlivá otázka potravinářství a zemědělství, kdy řada produktů musela být po vstupu ČR do EU postupně přejmenována – rum, pomazánkové máslo či marmeláda atd. (např. od roku 1979 platí v EU směrnice, která nařizuje pod názvem marmeláda prodávat pouze „marmeládu“ ve významu anglického slova marmelade, což znamená, že jako „marmeláda“ se smí nazývat pouze marmeláda vyrobená alespoň z jedné pětiny z citrusových plodů). Velká diskuze se rozvinula ohledně prezentace evropských otázek v českých i zahraničních médiích a nutnosti filtrování informací či reakce na dezinformace. JUDr. Knot a doc. Škodová Parmová otevřeli v rámci diskuze i významnou, byť zatím příliš veřejně nediskutovanou, otázku budoucího programovacího období 2021-2027 a jeho zaměření na inovace a životní prostředí. Nové programovací období přinese ČR okolo 20 mld. €, otázkou však je absorpční kapacita jednotlivých regionů a náhrada výpadku stávajících evropských zdrojů. V rámci dotazů a komentářů z publika zazněl apel posluchačům z řad studentů, aby usilovali o využívání programu Erasmus+, dále byla konfrontována regionální politika ČR a okolních států, zejména Polska, reflektována byla i otázka nízké volební účasti, zejména mladých voličů, a možná řešení tohoto závažného společenského problému.

Diskuze se kromě panelistů účastnilo též více než 60 zájemců z řad veřejnosti různého věku i pohlaví, zejména však mladých lidí do 25 let, je tak zřejmé, že ze strany veřejnosti existuje po těchto akcích společenská poptávka. V rámci diskuze se objevila řada zajímavých otázek a témat, které poukázaly na skutečnost, že informovanost o EU není v Česku dostatečně pokryta nejen prostřednictvím komerčních, ale i veřejnoprávních médií, o čemž svědčí pouze 3 akreditovaní čeští novináři v Bruselu. Na závěr diskuze byla vyhodnocena malá anketa mezi posluchači, která se týkala % souhlasu občanů v rámci dosud jediného referenda o vstupu ČR do Evropské unie v roce 2003. Téměř dvě hodiny plné oboustranně věcné a korektní diskuze ukázaly možnosti formátu diskuzních setkání v Českých Budějovicích, lze tak jen doufat, že se tento formát stane trvalou a dlouhodobě využitelnou součástí komunikační platformy o dopadech členství České republiky v Evropské unii.

Autor:  doc. Ing. Jiří Dušek, Ph.D.