Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Předsednictví v praxi

Shrnutí veřejné debaty, která zhodnotila vnější prezentaci a organizačně - logistické aspekty českého předsednictví v Radě EU.

Eurocentrum Praha uspořádalo dne 22. září veřejnou debatu nazvanou Předsednictví v praxi, která byla věnována vnější prezentaci a logisticko-organizačním aspektům českého předsednictví v Radě EU. Jako panelisté se zúčastnili Jana Hendrichová, náměstkyně ministra pro evropské záležitosti, Gabriela Švecová, ředitelka odboru informování o evropských záležitostech Úřadu vlády ČR, Jaroslav Šonka, pedagog z Europäische Akademie Berlin, a Jan Křelina z Českého rozhlasu.

Jana Hendrichová připomněla, že přípravy českého předsednictví po logisticko-organizační stránce začaly v roce 2007 vypisováním prvních výběrových řízení. ČR se podle jejích slov poučila z finských zkušeností a začala tuto fázi s dostatečným časovým předstihem. Paní náměstkyně zdůraznila náročnost předsednictví po logistické stránce s tím, že v ČR se uskutečnilo 14 neformálních zasedání na ministerské úrovni, dalších více než 550 setkání na expertní úrovni a přes 500 doprovodných akcí byla uspořádáno v ČR i v Bruselu. Řada neformálních setkání se konala mimo Prahu, což mělo přispět k lepší propagaci ČR mezi potenciálními návštěvníky ze zahraničí. Jana Hendrichová připomněla úlohu tzv. styčných koordinátorů (liaison officers), kteří doprovázeli delegace po dobu jejich pobytu na území ČR. Jednalo se převážně o studenty vysokých škol s výbornými jazykovými znalostmi, kteří prošli náročným výběrovým řízením. Hendrichová uvedla, že na krytí nákladů se podílel jak centrální rozpočet tak rozpočty jednotlivých rezortních ministerstev, dalšími zdroji financování byly příspěvky od sponzorů a příspěvek od Evropské komise. Závěrem paní náměstkyně poznamenala, že v současné době předávají čeští úředníci své zkušenosti z předsednictví kolegům z Polska.

Gabriela Švecová uvedla svůj příspěvek promítáním krátkého animovaného filmu Od praotce k Unii, který byl u příležitosti českého předsednictví vytvořen a shrnuje české dějiny „v kostce cukru“. Ve svém příspěvku se soustředila především na vnější prezentaci českého předsednictví. Připomněla, že u této příležitosti byl rozkýván metronom v pražských Letenských sadech, byla vydána pamětní poštovní známka nebo vyraženy stříbrné medaile. Logo českého předsednictví bylo vybráno v roce 2008 a slavnostně odhaleno bylo 12. listopadu 2008. V modifikované podobě se pak objevovalo nejen na billboardech nebo informačních brožurách, ale i na protokolárních darech, které dostávaly delegace jednotlivých zemí. Jednalo se např. o kravaty nebo šátky. Vnější tvář českého předsednictví spoluvytvářely také dekorace v místě jednání v Bruselu i v ČR. Slavnou plastiku Entropa, která visela budově sekretariátu Rady EU v Bruselu, označila Gabriela Švecová za umělecké dílo, nikoli za pouhou dekoraci. Připomněla také úspěch oficiálního webu českého předsednictví, který byl vyhodnocen jako jeden z nejlepších internetových portálů roku. Návštěvnost webu byla třikrát vyšší než v případě internetového portálu francouzského předsednictví. Součástí komunikační strategie českého předsednictví byl rovněž tzv. press trip pro zahraniční novináře. Jedná se o výlet, během kterého představuje předsednická země místa, na které chce zahraniční novináře upozornit. V případě ČR došlo nejen na plzeňský pivovar, ale i na továrnu využívající moderní nanotechnologie. Důležité pro vnější prezentaci byly rovněž také tzv. eurofestivaly, neboli doprovodný program v regionech, kde se konala neformální ministerská zasedání.

Jaroslav Šonka začal svůj příspěvek velkou pochvalou všem, kteří organizačně české předsednictví zajišťovali, za obdivuhodnou souhru a hladký průběh. Podotkl, že je rád, že nedošlo na improvizaci, o které na začátku předsednictví hovořil vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra. K heslům Evropa bez bariér a Evropě to osladíme dodal, že jsou obtížně přeložitelná do cizích jazyků, a tedy ne příliš vhodná. Jsou podle něj především odrazem svérázného českého charakteru. V některých cizích jazycích mají ovšem velmi problematické konotace. Kritizoval také výběr Jaromíra Jágra jako jedné z oficiálních tváří předsednictví s poukazem na to, že hokej není v Evropě tak rozšířen jako třeba fotbal a opravdových hokejových národů je v Evropě jen několik. K symbolice cukru v rámci komunikační kampaně českého předsednictví poznamenal, že ČR by se měla snažit být součástí Evropy, začlenit se a nikoli se rozpustit jako cukr v kávě. Za velkou chybu označil absenci vnitropolitické dohody po dobu předsednictví. K dílu Davida Černého Entropa Jaroslav Šonka uvedl, že se jedná výhradně o sbírku českých stereotypů o jednotlivých národech Evropy. Do protikladu k tomu postavil projekt portugalského předsednictví nazvaný Nové světy, který v sobě spojoval otázku koloniální historie Portugalska a agendu rozvojové pomoci EU.

Jan Křelina ocenil v úvodu práci českých diplomatů a státních úředníků a pochválil celkovou koncepci vnější prezentace českého předsednictví za její promyšlenost. Podotkl, že vnější prezentace měla dvě odlišné cílové skupiny – jednak obyvatele členských zemí EU, kteří toho podle něj o ČR mnoho nevědí, a jednak politiky a diplomaty z Bruselu, kteří mají podle Křeliny vůči členským státům ze střední a východní Evropy stále určité předsudky ohledně schopnosti vést Radu EU. Jan Křelina rovněž pochválil grafiku, která byla v rámci vnější prezentace předsednictví použita – zvolený font, barvy i provedení propagačních materiálů označil za vynikající. Slogan Evropě to osladíme považuje za nešťastně zvolený, protože např. ve francouzštině má konfliktní obsah. Nicméně i v češtině má podle něj příliš furiantský podtext („My vám to teď ukážeme…“). K dílu Entropa uvedl, že bylo riskantní svěřit zakázku na oficiální výzdobu budovy sekretariátu Rady EU v Bruselu tomuto kontroverznímu umělci, kterého Křelina označil za „geniálního teenagera“. Co se týká té části plastiky, která měla zobrazovat ČR, tak šlo podle Křeliny o formu vyřizování účtů s prezidentem Klausem. K celkovému zhodnocení předsednictví Křelina poznamenal, že vyjednavačské schopnosti českých diplomatů byly sráženy excesy politiků a předsednictví podle něj skončilo de facto pádem vlády. Po něm následoval podle Křeliny zmatek a ČR se projevila jako nezralá součást Evropy.

Po úvodních příspěvcích se rozproudila živá diskuse nad dotazy z publika. Panelisté také využili možnosti reagovat na své příspěvky navzájem. Gabriela Švecová vysvětlila, že heslo Evropě to osladíme bylo určeno jen pro obyvatele České republiky, a nebylo proto nutné brát v potaz případný překlad do cizího jazyka. Heslo se podle ní dostalo do každodenních rozhovorů běžných občanů ČR, což je evidentní úspěch. Cílem totiž bylo právě zvýšit zájem české veřejnosti o problematiku předsednictví. K otázce plastiky Entropa připomněla, že toto umělecké dílo sklidilo mnoho pozitivních reakcí a mezi návštěvníky budovy sekretariátu Rady EU se těšilo značné oblibě. Někteří z nich do budovy např. zavítali jen proto, aby si mohli plastiku Davida Černého prohlédnout.

Fotogalerie

Autor: Eurocentrum Praha