Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Energetická bezpečnost EU - shrnutí veřejné debaty

Dne 5. listopadu 2009 uspořádalo Eurocentrum Praha veřejnou debatu, která se věnovala energetické bezpečnosti EU. Jako hlavní řečníci vystoupili Václav Bartuška, velvyslanec se zvláštním posláním pro energetickou bezpečnost, a Pavel Šolc, vedoucí poradců ministra průmyslu a obchodu.

   Oba řečníci se vrátili k českému předsednictví, kde energetika hrála velmi výraznou roli. ČR avizovala, že by se energetice chtěla věnovat jako jednomu ze tří hlavních témat, ale celý program předsednictví byl ještě umocněn sporem Ruska a Ukrajiny z ledna roku 2009. Podle Pavla Šolce ukázala tato tzv. plynová krize význam energetické bezpečnosti v současné evropské politice. Václav Bartuška šel ještě dál a uvedl, že plynová krize přispěla k jednotě Unie v otázkách energetiky. Zpočátku totiž jen neochotně sdělovaly údaje o této strategické oblasti, ale nakonec se podařilo sjednotit postoj zemí EU navenek. EU pak vystupovala v jednáních s ruskou i ukrajinskou stranou jednotně, což zásadní měrou přispělo k vyřešení celého sporu. Bartuška si pochvaloval, že trend ve stylu jednání s Ruskem nastavený českým předsednictvím nyní dodržuje i předsednictví Švédska. Z celé anabáze vyvodil poučení, že EU může být jednotná jen tehdy, když ji k tomu donutí tlak třetí země (např. Čína) nebo krize (např. právě ohrožení dodávek plynu v zimním období).

   Podle Václava Bartušky povede ratifikace Lisabonské smlouvy k dvourychlostní Evropě v mnoha oblastech. Bartuška výslovně zmínil možnost vytvoření bloku západoevropských států úzce spolupracujících v oblasti energetiky (po vzoru Eurozóny). ČR má podle Bartušky jako jediná země střední a východní Evropy šanci zapojit se do tohoto bloku, protože má částečně diverzifikované zdroje energií (kromě ropovodu Družba ještě ropovod Ingolstadt). Základem této užší spolupráce bude podle něj vztah k ropě a plynu, rozdíly v přístupu k jaderné energii by neměly hrát roli. Pavel Šolc připomněl, že integrace trhu s energiemi je ve střední Evropě velmi nízká (na rozdíl od Skandinávie) – výjimkou je jen společný trh ČR a Slovenska, který je velmi úspěšný. Šolc zdůraznil, že nejprve je nutné politické prohlášení a projev odhodlání k tržní integraci, odborníci přijdou ke slovu až poté.

   Václav Bartuška uvedl, že v případě projektu Nabucco jsou problémem zdroje. EU podle něj má peníze, ale pouze mluví a nedělá konkrétní praktické kroky. Oproti tomu Čína jedná rychle. Další hrozbou je možnost vojenského zásahu Ruska v oblastech Kavkazu a Střední Asie, který je po válce s Gruzií velmi dobře představitelný. Jedinou nadějí pro Nabucco je Írán, který má největší zásoby zemního plynu na světě. Podobné bezpečnostní problémy vidí Bartuška i u projektu získávání solární energie na povrchu Sahary, protože energetické vedení rovněž překračuje hranice bezpečnostně nestabilních zemí. K tomu navíc přistupuje problém s nedostatečnými skladovacími kapacitami pro získanou energii.

Fotogalerie