Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

FYROM míří do EU - kdy se makedonské slunce přidá k evropským hvězdám?

19.10.2010
Shrnutí veřejné debaty pořádané Eurocentrem Praha 12. října 2010.

Jiří Kuděla, ředitel Kanceláře strategie, analýz a projektového řízení MZV ČR, uvedl, že přístupový proces Makedonie k EU jednak stabilizuje Balkán a jednak prospívá i bilaterálním vztahům Makedonie a České republiky. Proto Česko podporovalo Makedonii během svého předsednictví v Radě EU na několika úrovních – jak ve Výboru pro západní Balkán, tak na bilaterální úrovni formou návštěvy premiéra Topolánka nebo senátní delegace ve Skopje. Přístupový proces blokovaný řeckým vetem se nicméně rozhýbat nepodařilo. Obecně je podle Kuděly problém v tom, že EU se musí vyrovnat jak s tzv. Východním rozšířením tak se změnami, která přinesla Lisabonská smlouva. Obojí podle něj má silný vliv na současnou situaci ohledně dalšího rozšiřování EU směrem na Balkán. Co se konkrétních termínů týká, odhaduje Kuděla, že Chorvatsko vstoupí do EU patrně v roce 2013 a Makedonie spolu se Srbskem v ideálním případě do roku 2020.

Miroslav Kouba, odborný asistent na Filozofické fakultě Univerzity Pardubice, připomněl malicherný charakter sporu Makedonie a Řecka o název prvně jmenovaného státu. Po protestech proti používání názvu Republika Makedonie, byla země nakonec do OSN přijata pod názvem Bývalá jugoslávská republika Makedonie (angl. Former Yugoslav Republic of Macedonia – FYROM), což jasně odkazuje na prozatímní charakter tohoto označení. Nicméně z dalších návrhů – Republika Severní Makedonie, Republika Nezávislá Makedonie, Republika Demokratická Makedonie nebo dokonce Republika Skopje – se zatím neujal žádný. Problém tkví v rozdělení historického území Makedonie mezi Řecko a Makedonii a s tím spojené rozšíření občanů makedonské národnosti na tomto území. Celý spor je však podle Kouby neřešitelný vzhledem k neústupnosti obou stran, která pramení z identit jednotlivých národů. Charakter bilaterálních sporů se promítá i do roviny symbolické -  nutnost změny makedonské vlajky a naopak přejmenování letiště ve Skopje na letiště Alexandra Makedonského.

Rozhodně však nejde o jediný problém, který stěžuje přibližování Makedonie k EU. Další nesnází byl kosovský konflikt, který se do jisté míry přelil i za makedonskou hranici a souvisel s eskalací napětí mezi albánskou menšinou a majoritním obyvatelstvem roku 2001. Miroslav Kouba v souvislosti s tím podotkl, že Albánci v Makedonii mají převážně identitu kosovských - a nikoli albánských - Albánců. Samostatnou kapitolou jsou spory s Bulharskem. Z bulharské strany totiž zaznívají názory, že makedonština je pouze dialektem bulharštiny a Makedonci jsou etnickou skupinou bulharského původu. Oddalování zahájení přístupových rozhovorů s EU je navíc podle Kouby důvodem klesající podpory členství mezi makedonskou veřejností.

Martin Dorazín, zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu, podotkl, že výchozí pozice pro přibližování k EU byla v případě Makedonie velice špatná. V tomto ohledu lze pokrok, kterého tato země dosáhla nazvat malým zázrakem. Problematická je v současné době však skutečnost, že Makedonie není v centru pozornosti EU, která musí řešit jiné aktuální problémy. „Makedonci však se stále považují za pupek této části Balkánu, což vede k rozčarování,“ doplnil Dorazín. Ideální by podl něj bylo, kdyby Makedonie vstoupila do EU ve skupině společně se Srbskem. Tím by se totiž překonal odpor Řecka, které je na mezinárodní scéně tradičním srbským spojencem.

Autor: Eurocentrum Praha