Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Proč nepatří odpad na skládku

22.09.2015

Ve čtvrtek 17. září uspořádalo Eurocentrum Praha seminář na téma oběhového hospodářství. Hosty diskusního panelu byli Jan Maršák z Ministerstva životního prostředí, Zbyněk Kozel, generální ředitel společnosti EKO-KOM, a Pavel Růžička z nevládní organizace EMPRESS. Seminář proběhl v rámci Národního konventu o EU, který poskytuje trvalou platformu o strategickém směřování ČR v rámci EU.

Jan Maršák i Pavel Růžička se ve svých vystoupeních věnovali především objasnění a představení oběhového hospodářství a aktivitám Evropské komise, které v tomto směru podniká. Nakládání s odpady a koncept oběhového hospodářství představuje na evropské úrovni živou a čerstvou oblast zájmu. Jedná se o jednu z cest k dosažení udržitelného rozvoje vyspělých ekonomik. Hlavní myšlenkou je přechod z lineárního fungování hospodářství k oběhovému, a tedy k využívání primárních surovin více než jednou. Základem je změnit vnímání společností a ekonomických subjektů v případě odpadu, který může být mnohdy využíván jako cenná druhotná surovina. Evropská komise podpořila diskuze na téma odpadů zejména po předložení tematického legislativního balíčku v průběhu minulého roku. Původní dokumenty však byly z jednání v Radě EU na popud Komise staženy k přepracování. Představení nové strategie se očekává v prosinci tohoto roku.

Překážkou mohou být vysoké daně

V České republice je podle Pavla Růžičky zavedení oběhového hospodářství stále na svém počátku. Do budoucna jej bude potřeba podpořit nejen mezirezortním přístupem k problematice, ale také například posílením vzdělávání společnosti v otázce třídění odpadu. Překážku by mohlo dle něj představovat vysoké zdanění práce, které může negativně ovlivnit míru recyklace, resp. přepracovávání výrobků, které je právě náročné na pracovní sílu. „Na evropské úrovni bude zajímavé sledovat aktivity nizozemského předsednictví od začátku příštího roku, které zařadilo odpadovou politiku mezi své klíčové priority,“ poznamenal Růžička.

Přestože Evropská komise se rozhodla původní balíček pozměnit, již z proběhlých veřejných konzultací v průběhu uplynulého léta je patrné, že k radikálním změnám nedojde. Na tomto bodě se shodovali jak zástupce veřejné správy, tak zástupce podnikatelského sektoru. Česká vláda poslední návrh Komise obecně přivítala. Znění samotné strategie však považovala za příliš ambiciózní. Očekává se, že nová verze bude přesto ještě ambicióznější a komplexnější. Komise pracuje hlavně na lepším provázání s ostatní legislativou a na přenosu těžiště na začátek životního cyklu výrobku. Jádrem bude snaha o minimalizaci tvorby odpadu a současně posílení jeho následné cirkulace v ekonomice. Při naplnění strategie Komise předpokládá vytvoření až 2 milionu tzv. zelených pracovních míst.

Belgičani se jezdí učit recyklovat do Čech

K situaci ohledně obalů a jejich recyklace v České republice se vyjádřil zejména Zbyněk Kozel a hodnotí ji ve srovnání s ostatními západoevropskými zeměmi jako velmi dobrou. Dodal, že v tomto případě se nebude potřeba nového balíčku obávat. V Evropě patří Česká republika mezi vzorové země. Jezdí se sem učit recyklovat plasty například z Nizozemska či Belgie. Česká republika nemá s plněním obalové směrnice potíže, a proto vnímá jako nespravedlivé, že některé státy (například Německo) tuto směrnici ještě ani neimplementovaly. Zajímavé je řešení Slovinska, které recykluje pouze obaly vyrobené na území svého státu. Dovezených obalů se jejich opatření netýká, přesto dle Eurostatu vykazuje Slovinsko plnění dané směrnice.

Všichni řečníci se shodli na kritice hned několika bodů odpadové legislativy EU. V první řadě se jedná o nejasné a neférové stanovování procentuálních cílů v unijní strategii. „Takové nastavení poškozuje převážně malé ekonomiky a zvýhodňuje ty velké, protože absolutní čísla se mohou ve skutečnosti hodně lišit,“ prohlásil Zbyněk Kozel. Podobně si v druhém bodě vysloužilo kritiku i statistické vykazování dat v souvislosti s hospodařením s odpady. Zbyněk Kozel zdůraznil, že statistické metodiky se v jednotlivých členských zemích mnohdy značně rozcházejí a neodráží tak skutečný stav situace odpadů v jednotlivých zemích. Poznamenal, že dozvědět se například, jak se počítá recyklace komunálního odpadu v jednotlivých zemích EU, je prakticky nemožné. Nepřesné, netransparentní a nesjednocené vykazování dat představuje v této oblasti zkrátka velký problém. „Právě otázka výpočtových metod a statistického reportingu bude jednou z hlavních priorit České republiky při vyjednáváních o nové strategii,“ ujistil přítomné Jan Maršák. Uvedený prostor pro nejasnosti a odlišné interpretace se otevírá zejména kvůli formulování příliš širokých definic základních termínů odpadového hospodářství. Základem žádoucí změny je tak podle všech panelistů především srozumitelné názvosloví připravovaných právních předpisů.

Je ekodesign ta správná cesta?

Ekodesign bude v nové koncepci Komise představovat jeden z hlavních akcentů Programu nulového odpadu pro Evropu a přechodu k oběhové ekonomice. Již na počátku celého životního řetězce výrobku by mělo být jasno o jeho recyklačním potenciálu. Tento přístup byl všemi řečníky přivítán, ale Zbyněk Kozel varoval před stanovováním požadavků na ekodesign pro účely recyklace na úrovni jednotlivých členských států. V případě elektroniky poukázal na složitost vymýšlení ekodesignu v našich zeměpisných oblastech, když je většina produktů dovážená z Asie, příp. USA.

Sestřih toho nejdůležitějšího najdete v obrazové poodbě na kanálu YouTube.