Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Energetická a klimatická politika střední Evropy

19.11.2015

Shrnutí semináře Eurocentra Praha. Nechce se Vám číst článek? Tady je video záznam.

Ve čtvrtek 5. listopadu 2015 uspořádalo Eurocentrum Praha seminář, který se zabýval podobou energetické politiky střední Evropy v kontextu EU a aktuálních událostí. Hosty diskusního panelu byli Daniel Měsíc z Odboru koordinace evropských politik Úřadu vlády ČR, Martin Jirušek z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a politolog Maciej Ruczaj. Debata přinesla náhled na otázky energetiky ve střední Evropě z několika úhlů pohledu.

Energetická politika a nově zaváděný projekt Energetické unie představují v EU stále živá témata. Přístup k energetice v komplexním balíčku Energetické unie má v pěti oblastech především propojit cíle s pilíři energetické politiky EU.

Česká republika se spolu se svými sousedy v rámci visegrádské spolupráce aktivně podílí na tvorbě energetické politiky v EU. „Visegrádská čtyřka připravuje společné pozice k projednávaným tématům, vytváří širší koalice s ostatními partnery a pravidelně koordinuje svůj postup před jednáními pracovních skupin,“ vysvětlil Daniel Měsíc.

Boj s uhlíkem – pro Polsko velký problém

Dekarbonizace je spolu s energetickou bezpečností a fungujícím trhem s energiemi jedním ze tří pilířů energetické politiky EU. Současný směr nastavily přijaté závěry Rady EU v minulém roce. Na přelomu letošního listopadu a prosince bude zajímavé sledovat očekávanou mezinárodní klimatickou konferenci v Paříži. V případě dekarbonizace mají členové Visegrádské skupiny velmi podobné zájmy, které se na evropské půdě snaží prosazovat. Tyto kroky ilustruje současná snaha o reformu trhu s emisními povolenkami, kde skupina V4 prezentovala ostatním členům EU svůj návrh.

Přechod k nízkouhlíkové energii představuje zvláště palčivý problém především pro Polsko. To je na uhlí závislé z 88 %. V Polsku však stále neexistuje žádná vize a doposud ani nebyl schválen zákon o obnovitelných zdrojích. „Významné omezení těžby uhlí by v hojně obydlené oblasti Horního Slezska představovalo řadu sociálních problémů. Pro politické strany se zároveň jedná o důležitou část polských voličů,“ uvedl politolog Maciej Ruczaj.

Otázkou zůstává, jak se Polsko zachová po posledních volbách. Po osmi letech dochází ke střídání stran u moci a často se ve veřejné debatě zmiňuje možnost opt-outu pro Polsko v případě klimatického balíčku připravovaného Evropskou komisí.

Jak zajistit energetickou bezpečnost?

Ve světle nedávných událostí se v EU prosazují snahy o zvýšení energetické bezpečnosti cestou diverzifikace energetických dodávek.  Obnovitelné zdroje energie nejsou jedinou cestou snižování emisí. „Nevidím důvod, proč bychom měli zvýhodňovat obnovitelné zdroje třeba oproti jaderné energii,“ uvažuje Daniel Měsíc.

Alternativní řešení může představovat i výstavba terminálů na zkapalněný zemní plyn, které umožní dovážet surovinu v tankerech třeba ze Spojených států amerických. „Při vyjednávání o dodávkách vám rozhodně pomůže skutečnost, že máte k dispozici jiný zdroj,“ zdůraznil Martin Jirušek.

Východní vlivy – obchod nebo politika?

Země střední a východní Evropy mají stále silné vazby na Rusko a dodnes je většina z nich závislá na dodávkách energií z Ruska. Tato skutečnost se naplno projevila v roce 2009, kdy do Evropy přestal proudit zemní plyn z Ruska přes Ukrajinu.

Podle studie Masarykovy univerzity se Gazprom jako největší světový exportér zemního plynu snaží vyrovnat se složitou situací, když majoritním vlastníkem je stát – Ruská federace. Společnost pro ruskou vládu totiž představuje přirozený nástroj, který se přímo nabízí k využití pro dosažení zahraničněpolitických cílů. „Na situaci Gazpromu je podezřelé především načasování a kontext jednotlivých kroků směrem k zahraničním partnerům, spíše než samotné jednání, které se dá všeobecně považovat za tržní,“ doplnil autor studie Martin Jirušek.

Video záznam toho nejzajímavějšího ze semináře najdete tady.