Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Aby Evropě neujel vlak - jak nejlépe podpořit výzkum a vývoj?

16.12.2015

Shrnutí semináře Eurocentra Praha. Krátký video záznam nadete tady.

Ve čtvrtek 3. prosince 2015 uspořádalo Eurocentrum Praha seminář, který se zabýval dalším z témat Národního konventu o EU. Tentokrát přítomní diskutovali roli výzkumu a inovací v současné ekonomice a způsoby jejich další podpory v evropském měřítku. Mezi panelisty se sešli pan Karel Dobeš, vládní zmocněnec pro spolupráci s Evropskou agenturou pro GNSS, Martin Bunček, místopředseda Technologické agentury ČR, Michal Pazour z Technologického centra AV ČR a Roman Hvězda, manažer projektu ELI Beamlines.

Inovační kapacita představuje schopnost firem prosadit se na globálních trzích pomocí vlastních inovací. Inovace však nelze vymyslet ani řídit. Je především důležité vytvořit inovační prostředí, které bude inovace podporovat. V současné době probíhá globální závod o znalosti. Celkové výdaje na výzkum a vývoj v Evropě, USA a Japonsku sice rostou, ale v Jižní Koreji či Číně jsou výdaje na výzkum ještě mnohem vyšší a dynamičtější.

Evropský výzkumný prostor jako odpověď na evropský paradox

V Evropě vydáváme mnohem více publikací než jiné země, zaostáváme ale v počtech zaregistrovaných patentů, kterým vévodí Japonsko a USA. „Mnohem více tedy publikujeme, ale můžeme se pochlubit mnohem méně výsledky, které by šly dále využít. Tomu se říká tzv. evropský paradox,“ vysvětlil Michal Pazour z Technologického centra AV ČR. Z tohoto důvodu se EU angažuje ve vytvoření společného prostoru založeného na páté svobodě (volném pohybu znalostí). Evropský výzkumný prostor (ERA) by měl poskytnout dodatečný potenciál evropské vědě.

Rámcové programy administrované Evropskou komisí určené k podpoře výzkumu a vývoje představují marginální roli ve financování této oblasti. Mezi hlavní nástroje patří Rámcový program pro Výzkum a inovace tzv. Horizon 2020. V jeho rámci se jedná zejména o projekty výzkumných organizací a o mezinárodní spolupráci. Účast českých výzkumných týmů v těchto programech je však poměrně nízká. ERA je naopak spíše založená na propojení národních inovačních programů.

Velkou příležitost k inovacím skrývá kosmonautika

Vesmír představuje velký inovační potenciál s vysokou přidanou hodnotou. Je to právě vesmír, na který se kladou při výrobě veškerých technologií nejvyšší nároky, a jejichž poznatky jsou dále využitelné v mnoha oblastech našich každodenních životů. „Dnes již nepřemýšlíme nad tím, že prakticky díky vesmírným výpravám jako Apollo 11, máme v současné době k dispozici mikroprocesory a mobilní telefony,“ poznamenal Karel Dobeš.

Hlavní pilíř kosmického programu EU představuje Evropská kosmická agentura (ESA). Nejedná se však o výzkumnou, ale o implementační agenturu. ESA vypisuje zakázky pro externí firmy či provozuje v členských zemích inkubátory myšlenek a nových nápadů. V nejbližší době bude jedno z těchto transferových center otevřeno i v České republice.

Velkou příležitostí bylo a je pro ČR vytvoření a přesunutí administrativního sídla navigačního systému Galileo (GSA) do Prahy v roce 2012. Dnes systém zaměstnává skoro 150 lidí. Praha se tak stala hlavním městem satelitové navigace v Evropě. Snaha o získání těchto aktivit na území ČR je dle Dobeše klíčová. „Důležité je zaměřit úsilí na výrobu softwaru, který představuje zdroj vysoké přidané hodnoty. Hardware lze nechat vyrobit v Číně, ale software musíme vyrábět u nás,“ zdůraznil Karel Dobeš. Stále u nás chybí nějaká národní kosmická agentura. Máme sice 27 aktivních firem v oblasti kosmických aktivit, ale měli bychom se od ostatních zemí hodně učit a změnit náš konzervativní přístup.

Inovace na český způsob

Inovace mají velmi mnoho podob a představují klíčový prvek, který by měl hrát ústřední roli ve firemní strategii. Česko již není zemí montoven, náš průmysl se od té doby posunul. Ale pro inovační potenciál v ČR hrají velkou roli nadnárodní korporace, které zde působí. „U nás dochází k inovacím pouze na nižších stupních, u průmyslových inovací spíše přebíráme nápady od ostatních. Lidé v ČR jsou málo ambiciózní a velmi často se neodváží na nápadu vystavět svou vlastní firmu. Takže máme na druhou stranu i výhodu, že pro velké společnosti nebudeme představovat další konkurenci,“ doplnil Martin Bunček.

Podíl českých společností na inovacích se postupně zvyšuje. Stále důležité však budou nadnárodní společnosti, které u nás fungují. Je potřeba, aby zde začaly investovat do výzkumu, vývoje a inovací.

„Pro rozvoj inovací a podporu výzkumu je především důležité vybudovat dobré podmínky pro výzkumné pracovníky, včetně odpovídající infrastruktury,“ uzavřel Roman Hvězda. Jednu z takových cest může představovat v současné době vznikající panevropské laserové centrum ELI Beamlines v Dolních Břežanech u Prahy.