Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Co když Velká Británie vystoupí z EU?

21.12.2015

Shrnutí semináře Eurocentra Praha.

Výjimečně ve středu 16. prosince 2015 pořádalo Eurocentrum Praha seminář, který se zabýval aktuálním tématem případného odchodu Británie z EU, a to vpředvečer očekávaného summitu Evropské rady v Bruselu. Mezi panelisty zasedli Roman Joch, ředitel Občanského institutu, a Jan Váška z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.

Do konce roku 2017 uspořádá vláda Velké Británie referendum ohledně setrvání země v Evropské unii. Na konci týdne se konal summit Evropské rady, který měl projednat požadavky Británie na reformu primárních smluv, za kterých by mohla ostrovní země v EU nadále zůstat. Z velkých evropských lídrů si nikdo, ani samotný britský premiér David Cameron, nepřejí, aby Británie z EU vystoupila.

Proč chtějí Britové pryč z EU?

Británie má již v současnosti vyjednáno několik trvalých výjimek (tzv. opt-outů) – není například součástí měnové unie, ani schengenského prostoru. Britové jsou přesvědčení, že jsou historicky a kulturně velmi odlišní od zbytku Evropy a jejich vztah ke kontinentální Evropě byl vždy poměrně rezervovaný. V minulosti jim nikdy nebylo lhostejné, co se na kontinentu děje, ale sledovali to vždy s určitým odstupem. Nyní je atraktivita Evropy pro Británii snížena migrační krizí.

Další důvody mohou představovat nepřehlednost a nejasnost fungování evropských institucí, které pro mnoho Britů znamenají něco nečitelného a byrokraticky nesympatického. Je také možné, že Britové nevidí ve vedení EU žádné silné osobnosti. Ať se jednalo v minulých letech o předsedu komise Barrosa, o stálého předsedu Evropské rady Rompuye nebo v současné době vysokou představitelku pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Mogherini. „Žádný z těchto představitelů není těžkou váhou na poli evropské či světové politiky. Výjimku může dnes představovat současný předseda Evropské rady Donald Tusk, který již na půdě domácí politiky byl úspěšným vůdcem velkého evropského státu,“ podotkl Roman Joch.

Bude otázkou, do jaké míry zafunguje v nadcházejícím referendu emocionální faktor (v otázce migrace) a sociální faktor (některé části Británie jsou stále čistými příjemci prostředků z evropských fondů). „Do určité míry platí, že Britové budou v referendu hlasovat spíše o současné politice vlády, než o skutečném setrvání v EU,“ doplnil Joch.

Ztráta pro všechny

Členství Británie v EU je v jejím vlastním zájmu jak ekonomickém, tak politickém. Británie je vstupní branou na evropský trh pro mnoho zahraničních podniků a investorů. „Do Británie proudí nejvíce zahraničních investic. Je velkou neznámou, jak by se zachovali investoři v případě, že by Británie z EU skutečně vystoupila,“ uvedl Jan Váška. Zároveň britští občané velmi těží z volného pohybu osob v rámci Evropy. Nemálo britských penzistů tráví svůj život ve slunných oblastech Španělska. Členství jim dále umožňuje zvýšit svou mezinárodní váhu při jednáních na světových fórech pod hlavičkou mnohem silnějšího ekonomického uskupení.

Po vystoupení se může Británie zařadit po bok Norska či Islandu a stát se součástí Evropského hospodářského prostoru nebo Evropského sdružení volného obchodu. V takovém případě bude Británie přebírat pravidla pro regulaci vnitřního a společného trhu, ale nebude mít možnost podílet se na jejich tvorbě. Otázkou také zůstává, jak by se k odchodu Británie z EU postavily banky, které mají sídlo v Londýně, a najednou by se ocitly mimo Unii. Odchod Británie z EU by byl ztrátou i pro Unii samotnou. Velká Británie totiž obohacuje vnitrounijní diskusi a přispívá k názorové pluralitě. Vyvažuje tak vliv ostatních velkých států – zejména Německa a Francie.

Pro Českou republiku by vystoupení Británie z EU mělo podle Romana Jocha významný dopad na její zahraniční politiku. „Odchod Británie z Unie by znamenal germanizaci české zahraniční politiky,“ dodal Joch s tím, že by se česká diplomacie pravděpodobně pevně přimkla k německé zahraniční politice.