Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Budou auta budoucnosti jezdit na elektřinu, vodík, nebo benzín?

14.03.2016

Shrnutí semináře Eurocentra Praha.

Ve čtvrtek 10. března 2016 uspořádalo Eurocentrum Praha další seminář v rámci Národního konventu o EU. Účastníci debatovali o možnostech snižování emisí výfukových plynů a alternativních pohonných hmotách pro automobily, které by v budoucnu nahradili benzín a naftu. Jako řečníci vystoupili Oldřich Macák, ředitel Odboru sektorové expertízy a průmyslové politiky Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, dále Lukáš Folbrecht, koordinátor vnějších vztahů společnosti Škoda Auto, a.s., Tomáš Chmelík, manažer útvaru čistých technologií společnosti ČEZ, a. s., a Miroslav Kopeček z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

 

Proč u nás nejezdí víc elektromobilů?

 

Oldřich Macák představil Národní akční plán čisté mobility, který definuje koncepci ČR v oblasti podpory alternativních pohonů automobilů. Dokument upravuje např. snižování emisí škodlivin z dopravy ve městech, podporu českého průmyslu, mimořádné odpisy pro dobíjecí infrastrukturu nebo podporu obměny vozového parku institucí veřejné správy za auta s alternativním pohonem. Macák také připomněl, že pro naplňování cílů akčního plánu využívají české subjekty prostředky z operačních programů Doprava, Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost nebo Integrovaného operačního programu. „Nejvíc elektromobilů jezdí v současnosti v Nizozemí, Velké Británii a Německu, kde se registrace takových vozů pohybují mezi 20 až 40 tisíci kusů. Česká republika má necelé tři stovky registrací,“ doplnil.

 

V úvodu svého příspěvku Lukáš Folbrecht zmínil, že kvůli předpisům EU máme v Evropě nejčistší ovzduší na světě. Největší tuzemská automobilka k tomu přispívá výrobou vozů na stlačený zemní plyn (např. Citigo nebo Octavia CNG). V budoucnu představí tzv. Plug-in Hybrid, tedy vůz, který bude jednak možné nabíjet ze zásuvky a jednak bude mít i klasickou palivovou nádrž. Rozvoji výroby ovšem brání legislativa, která stanoví povinnost servisních techniků mít tříleté odborné vzdělání v oboru elektrotechniky a zároveň kvalifikaci automechanika. „V Německu stačí, když technici absolvují několikadenní výcvik, po kterém jsou schopni vyměnit baterii auta,“ vysvětlil Folbrecht.  Za další bariéry rozvoje elektromobility v ČR označil chybějící infrastrukturu, malá motivace potenciálních zákazníků nebo komplikace při parkování ve veřejných garážích, kdy lze velmi často vidět značky se zákazem vjezdu pro vozidla na stlačený plyn.

 

Byla dřív slepice, nebo vejce?

 

Tomáš Chmelík se věnoval zejména rozvoji dobíjecí infrastruktury pro elektromobily, kterou společnost ČEZ buduje již od roku 2010. Podle něj jsou výtky na nízkou hustotu sítě dobíjecích stanic nespravedlivé. „Je to jako s otázkou, co bylo dřív, zda slepice nebo vejce. Je totiž riskantní, investovat peníze do budování infrastruktury, když počet elektromobilů je tak nízký. Zároveň je otázka, zda se opravdu nezvyšuje proto, že chybí právě infrastruktura,“ vysvětlil. Náklady na vybudování dobíjecí stanice nejsou podle něj zrovna nízké a také údržba není zadarmo, návratnost investice je údajně minimálně 10 let. „Snažíme se proto budovat síť stanic racionálně. Na parkovištích u obchodních center stavíme obyčejné stanice, kde není nutné rychlodobíjení, protože lidé se stejně vydají na nákupy. Naopak u dopravních uzlů budujeme rychlodobíjecí stanice, kdy lze auto nabít za necelou půlhodinu,“ vysvětlil. Chmelík odhaduje pozvolný nárůst zájmu o elektromobily s tím, že jsou pro zákazníky atraktivní jako zboží, které je odlišuje od ostatních. Naopak masové rozšíření aut s vodíkovým pohonem je podle něj hudbou velmi vzdálené budoucnosti.

 

V závěru semináře představil Miroslav Kopeček z Fakulty elektrotechnické ČVUT projekt eForce. V jeho rámci budují studenti ČVUT prototyp vozu na elektrický pohon, se kterým se pak účastní mezinárodních závodů. „Nejtěžší na tom je nedostatek času. Na celý vývoj máme většinou jen jeden rok,“ vysvětlil Kopeček.  Přínosem naopak je, že studenti si mohou v praxi vyzkoušet konstrukci fungujícího prototypu automobilu a mají pak více zkušeností oproti ostatním uchazečům o zaměstnání v oboru.