Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

EU a Turecko - nové výzvy pro staré partnerství

28.02.2017

Shrnutí semináře Eurocentra Praha.

Ve čtvrtek 23. února 2017 se konal první letošní seminář Eurocentra Praha z pravidelného cyklu. Tentokrát se uskutečnil v rámci Národního konventu o EU a věnoval se budoucnosti vztahů EU a Turecka. Jako řečníci se zúčastnili Tomáš Laně, bývalý velvyslanec ČR v Turecku, Břetislav Tureček, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha, a Yalin Yuregil, člen představenstva Česko-turecké smíšené obchodní komory.

Jak se rodí autokrat

Tomáš Laně připomněl cestu strany AKP a jejího předsedy Recepa Tayyipa Erdogana k moci. Zprvu se jednalo o proevropskou liberální stranu, která získala oblibu veřejnosti v důsledku deziluze z chování etablovaných politických stran a dozvuků ekonomické krize. Postupem času se strana AKP stala nejsilnější politickou silou v Turecku. „V každých dalších volbách získala více hlasů, než v těch předchozích,“ upozornil Laně. Několikanásobný premiér Erdogan zpočátku také spolupracoval s hnutím duchovního Fethullaha Gülena a dosazoval členy hnutí do významných postů ve státní správě. Současně s tím probíhaly soudní procesy s příslušníky armády, která v Turecku tradičně fungovala jako korektiv politického vývoje. Nejpozději po loňském neúspěšném pokusu o puč se však AKP a Gülenovo hnutí rozešly a Erdogan nyní příslušníky uvedeného hnutí považuje za své hlavní nepřátele. Změna v politických postojích Recepa Tayyipa Erdogana podle Laněho souvisí zejména s pocitem strachu ze ztráty výsadního postavení na turecké politické scéně v souvislosti s nárůstem podpory opozičních stran a hnutí. Využívá také strachu veřejnosti z eskalace násilí ze strany radikalizovaných příslušníků kurdské menšiny a přítomnosti množství syrských uprchlíků v zemi. „V Turecku je v současnosti 3,5 milionu uprchlíků ze Sýrie,“ podotkl Laně.

Regionální mocnost

Břetislav Tureček připomněl, že před deseti lety působilo Turecko jako aktivní regionální mocnost s mírotvornými snahami v oblasti Blízkého východu. „Díky své hospodářské síle a vysoké prestiži mezi sousedními zeměmi mohlo usilovat o urovnání izraelsko-palestinského konfliktu a odvážilo se i vojenského zásahu na území Iráku,“ uvedl Tureček. Nicméně v souvislosti s tím, jak se Turecko aktivně zapojilo do občanské války v Sýrii a jasně se přiklonilo na jednu ze stran konfliktu, jeho prestiž klesla a začalo docházet i teroristickým útokům na jeho vlastním území. V reakci na to došlo jak k proměně vnitropolitických poměrů, tak ke změně zahraničněpolitické orientace.

Odsouzeni ke spolupráci?

Yalin Yuregil upozornil na zásadní provázání mezi EU a Tureckem, které mezi sebou mají uzavřenou od roku 1995 celní unii. Zatímco Turecko je pro Unii v objemu vzájemného obchodu pátý nejvýznamnější partner, pro Turecko je EU jasná jednička. „Do zemí Evropské unie směřují dvě třetiny tureckého vývozu,“ podotkl Yalin Yuregil. Co se týká vnitropolitických změn v Turecku po nezdařeném puči, tak několik evropských firem již zastavilo své investice z obav o jejich návratnost a nejasnou budoucnost. Ta je nicméně nejasná i na straně EU v souvislosti s nárůstem pravicového extremismu, nacionalismu a populismu v řadě zemí EU a také v souvislosti s vystoupením Velké Británie z Unie. „Brexit otevírá nové možnosti vztahů EU a tzv. třetích zemí. V této souvislosti bude pravděpodobně redefinován i vztah Evropské unie k Turecku,“ poznamenal Yalin Yuregil. Z tureckého pohledu je zásadní otázka bezvízového styku, který by výrazně usnadnil další rozvoj obchodních vztahů. Turecké firmy v minulosti neměly příliš zájem o pronikání na trhy zemí střední a východní Evropy, ale s tím, jak západoevropské trhy jsou již nasycené, přesouvá se jejich zájem i na region střední a východní Evropy. „Budoucnost Evropy a Turecka je silně provázána a obě strany se vzájemně potřebují,“ uzavřel Yalin Yuregil.

Autor: Eurocentrum Praha