Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Kybernetická bezpečnost v Evropě

22.10.2019

Shrnutí semináře Eurocentra Praha.

Ve čtvrtek 17. října proběhl v odpoledních hodinách v Eurocentru Praha seminář s názvem „Kybernetická bezpečnost v Evropě“. Na semináři jako řečníci vystoupili Tomáš Rezek z Asociace pro mezinárodní otázky a Jan Hraňo a Bohuslav Zůbek z Odboru kybernetické bezpečnosti a koordinace ICT z Ministerstva vnitra. Hosté představili téma jako takové a zároveň upozornili na hrozby plynoucí z existence kybernetického prostoru a jeho využívání.

„Kybernetický prostor je doména, která je dostupná odkudkoliv.“ S touto větou zahájil Tomáš Rezek své úvodní slovo. Kybernetický prostor smazává hranice, je v něm značná míra anonymity (ne vždy víme, kdo se skrývá na druhé straně obrazovky) a při využití jeho výhod už neřešíme technickou stránku, která s sebou nese určitá rizika. Tomáš Rezek dále varoval, že kybernetické útoky budou nabývat na síle a budou stále sofistikovanější. Kybernetická kriminalita vynáší minimálně 1,5 trilionu USD ročně, to je více než vynáší např. obchod s drogami nebo obchod se zbraněmi. Jedním z důvodů může být problém identifikace útočníka, kterého je potřeba odhalit za mezinárodní spolupráce a okamžitě, dokud nezahladí svoje stopy. Svůj úvodní proslov doplnil interaktivní mapou probíhajících útoků, kde lze pozorovat určitý trend podle časového pásma a dnů v týdnu. I hackeři si dávají převážně o víkendu pauzu.

Jan Hraňo představil úlohu Ministerstva vnitra v otázkách kybernetické bezpečnosti. Obranné systémy Ministerstva jsou klíčové, jelikož pod ně spadají např. systémy Policie ČR nebo Hasičského sboru. Pokud by někdo napadl kybernetický prostor této instituce, nemohli by se občané např. dovolat na záchrannou linku o pomoc. Ministerstvo dále vytváří strategii, na které úzce spolupracuje se zákonodárci, a díky ní může neustále vylepšovat a zdokonalovat svůj systém a chránit ho tak před případnými vetřelci. Počet kybernetických bezpečnostních událostí každý rok roste, a proto je nutné neustále investovat do zlepšení zabezpečení kybernetického prostoru.

Bohuslav Zůbek, manažer kybernetické bezpečnosti na Ministerstvu vnitra, svého kolegu doplnil o praktické případy ze života. Je nutné si uvědomit, že každý občan je s kybernetickým prostorem nějakým způsobem v kontaktu. Každý má telefon nebo platební kartu. Pro hackery není nic jednoduššího, než si k této osobě na 15 až 30 vteřin stoupnout a pomocí určitých zařízení si okopírovat její údaje a provést pomocí nich pár plateb. Toto však nemá být jen strašení veřejnosti, ale součást jejího vzdělávání. Obranou v tomto případě je bezpečnostní pouzdro na bezkontaktní platební kartu, které nepropustí žádné signály a informace zůstanou chráněné. Alternativou je platit mobilem.

Jednou z poznámek v rámci diskuze bylo, že většina chytrých zařízení po nás vyžaduje povolení, aby se připojila k Wi-Fi nebo k Bluetooth. Přes tyto technologie se do zařízení může kdokoliv nabourat. To může vyústit v to, že naše chytrá lednička najednou objedná 100 mlék navíc nebo výrazně zvýší svou spotřebu elektřiny.

Další zajímavý dotaz padl na spolupráci Ministerstva se soukromým sektorem. Ministerstvo vnitra s tímto sektorem úzce spolupracuje, většinu systémů Ministerstva vnitra dokonce soukromý sektor spravuje. Důležitá je spolupráce instituce s Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost (https://www.nukib.cz), kde je doporučeno si prostudovat jeho stránky a zvýšit bezpečnost svých zařízení.

Závěrem lze říci, že nejslabším článkem ochranných systémů vždy zůstává uživatel. Pokud ve svých zařízeních máme i třeba ten nejlepší systém, je vše k ničemu, pokud si na obrazovku nalepíme heslo, abychom ho nezapomněli.

Užitečné odkazy:

Autor: Karolína Kopková