Británie chce dohodu s EU, jež jí zajistí co největší nezávislost

28.02.2020
Euroskop, ČTK

Británie chce v dohodě o budoucích vztazích s Evropskou unií dosáhnout co největší hospodářské i politické nezávislosti. Podle agentury Reuters to vyplývá z vyjednávacího mandátu, který v úterý schválila a ve čtvrtek zveřejnila britská vláda. Do jednání, která začnou v pondělí 2. března, tak vstupují obě strany s rozdílnými představami. EU nabídla Británii „ambiciózní, vyvážené a dalekosáhlé partnerství“. Londýn chce mít do konce června hotový „hrubý náčrt“ dohody. V mandátu dodává, že pokud v létě jednání nedospějí do kýženého stavu, mohl by z nich vycouvat a místo toho se věnovat přípravám na ostřejší zlom ve vzájemném vztahu.

Británie 31. ledna opustila Evropskou unii a vstoupila do takzvaného přechodného období, které potrvá do konce tohoto roku. Během něj se chtějí Londýn a Brusel dohodnout, jak upraví budoucí vztahy nejen v obchodu, ale i v bezpečnosti, dopravě či rybolovu.

Británie, která opustí jednotný trh i celní unii, podle Reuters v mandátu přijímá skutečnost, že nastanou problémy ve vzájemném obchodu, zároveň ale dává najevo, že znovunabytí suverenity je pro ni přednější.

„Na konci přechodného období 31. prosince 2020 Spojené království znovu nabude plnou hospodářskou a politickou nezávislost,“ uvedl vicepremiér Michael Gove, který ve čtvrtek vyjednávací mandát představil v parlamentu. „Chceme co nejlepší obchodní vztah s EU, ale nehodláme ho v jednáních vyměnit za svou suverenitu,“ dodal ministr, který je ve vládě zodpovědný za další vyjednávání s EU.

Po přechodném období nechce Londýn dodržovat pravidla EU

Gove zdůraznil, že Británie nadále odmítá dodržovat po konci přechodného období unijní pravidla ohledně hospodářské soutěže, ekologie, sociálního zabezpečení či subvencí a nehodlá se v žádné oblasti podřídit rozhodování Soudního dvora EU.

Média podotýkají, že tento postoj představuje odklon od právně nezávazné „politické deklarace“ o budoucích vztazích, kterou obě strany přijaly na podzim společně s „rozvodovou dohodou“. V té se píše o zajištění „otevřené a férové“ hospodářské soutěže a o „silných závazcích pro zajištění rovného hracího pole“.

Rozdílný přístup EU ihned naznačil i její hlavní vyjednavač Michel Barnier, když na twitteru napsal, že „my se budeme držet všech našich předchozích závazků z politické deklarace“. „Chceme ambiciózní a spravedlivé partnerství,“ dodal.

Podle Británie si mají být obě strany rovny

Britskou vizí je „partnerství založené na přátelské spolupráci mezi suverénními partnery, kteří jsou si rovni“, stojí v mandátu. Obě strany podle něj mají respektovat vzájemnou právní autonomii a „právo spravovat vlastní zdroje, jak uznají za vhodné“.

Británie od budoucí obchodní dohody očekává, že zajistí v oblasti finančních služeb prostředí „předvídatelné, transparentní a přátelské k podnikání“. Budoucí dohoda by měla podle Britů obsahovat reciproční závazky, že ani jedna ze stran neoslabí ochranu v oblasti pracovního práva a standardů. Dohoda by zároveň neměla nijak omezovat daňovou suverenitu.

Pro rybolov, dopravu, energetiku a justiční spolupráci chce Británie uzavřít dohody, které budou nezávislé na dohodě obchodní. V oblasti rybolovu, která je pro Londýn obzvlášť citlivá, chtějí Britové každý rok znovu vyjednávat o přístupu do britských vod, celkovém odlovu a jeho rozdělení.

Pokud jednání selžou, chce Británie partnerství jako Austrálie

„Hrubý náčrt“ dohody chce Británie s EU vyjednat do konce června, doufá, že do září ji bude možné „rychle dotáhnout“. Konec června je termínem, do kterého je možné při shodě dvou stran sáhnout po dvouletém prodloužení přechodného období, britská vláda však tento kurz odmítá. Pokud se vyjednávání nebude vyvíjet podle jejích představ, chce prý usilovat o partnerství „australského typu“, tedy o velmi volný obchodní vztah.

Vyjednávací týmy se v druhé fázi brexitu poprvé sejdou v pondělí v Bruselu, další kolo by se mělo uskutečnit ještě v březnu v Londýně. Podle aktuálního harmonogramu se tedy složité rozhovory o podobě nového vztahu mají zvládnout za deset měsíců. Británie vyjednávací období nechce prodlužovat, neboť do jeho konce musí dodržovat unijní pravidla, na jejich podobu už ale kvůli vystoupení z EU nemá vliv.

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek