Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Studenti na FSS MU debatovali s odborníky

Studenti na FSS MU debatovali s odborníky o břidličném plynu.

Ve čtvrtek 4. dubna se na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity (FSS MU) v Brně sešli odborníci na problematiku břidličného plynu, aby se studenty debatovali o přínosech a úskalích těžby zemního plynu z tohoto nového zdroje.

Akci uspořádala Fakulta sociálních studií, jejíž výzkumníci dlouhodobě zkoumají význam a roli břidličného plynu v mezinárodních vztazích a otázkách energetické bezpečnosti, ve spolupráci s poslancem Evropského parlamentu RNDr. Pavlem Pocem, který se na půdě Evropského parlamentu dlouhodobě zabývá problematikou těžby břidličného plynu a jeho dopadu na lidské zdraví.

Akce se zúčastnili studenti FSS MU a Vysoké školy Škoda auto, zástupci Evropského parlamentu, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, Ministerstva životního prostředí ČR, Českého báňského úřadu, dále podporovatelé těžebních aktivit, zástupci potenciálně dotčených obcí a občanská sdružení zaměřená na ochranu životního prostředí.

Proti břidličnému plynu stojí silná opozice ze strany místních správ oblastí potenciálně dotčených těžbou či průzkumem a ze strany environmentálních organizací. Ty se vymezují zejména proti způsobu, jakým je tento plyn těžen – tzv. hydraulickému štěpení, neboli frakování. Rovněž na úrovni Evropské unie probíhá významná diskuse o možných přínosech a existujících rizicích této metody těžby. Všechny tyto úrovně byly zahrnuty do debaty v rámci workshopu se studenty. Přestože zaznívaly často velmi protichůdné argumenty, nesla se celá akce v duchu korektní a věcné výměny názorů.

Jedním z výstupů debaty byl například jasný požadavek na precizní legislativní úpravu těžby nerostných surovin z nekonvenčních zdrojů. Se spíše odmítavou reakcí se setkal požadavek na průzkum vytipovaných oblastí s ohledem na jejich potenciál k těžbě břidličného plynu ze strany podporovatelů těžby. Otázka dalšího výzkumu v oblasti těžby z nekonvenčních zdrojů se rovněž setkala s nejednoznačným přijetím. Striktně odmítavé stanovisko vůči jakékoli další aktivitě v oblasti průzkumu nekonvenčních zdrojů a rozvoje těžby z těchto zdrojů prezentovali zástupci environmentálních organizací a dotčených obcí.

Jednoznačným přínosem akce byl formát, který dovolil sezvat relevantní aktéry sporu o břidličný plyn ke společné diskusi a výměně názorů se zapojením vysokoškolských studentů. Výsledkem věcné diskuse bylo například souhlasné stanovisko účastníků o nutnosti vytvoření legislativy ošetřující tuto problematiku. Akce je důkazem, že podobná setkání mohou pomoci obrousit hrany často velmi vyhrocených sporů mezi zainteresovanými aktéry. To ostatně dokládá i reakce Václava Šebka, jednoho z účastníků z řad studentů, kterého na akci zaujala právě „…konfrontace s různými názorovými proudy, resp. s různými aktéry, kteří mají k věci co říci a které někdy dělí spíše rozdílné kompetence, nikoliv názory“.

Celá akce se uskutečnila v rámci projektu „Inovace výuky na FSS – Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií“, který od roku 2011 probíhá na FSS MU a který reaguje na potřeby pracovního trhu komplexní přípravou studentů na zaměstnání v oborech spojených s energetikou a energetickou bezpečností (více na http://www.opvk.fss.muni.cz/ensec/).

 

Postoje a reakce jednotlivých aktérů k těžbě břidličného plynu a samotnému průběhu workshopu

RNDr. Pavel Poc, poslanec Evropského parlamentu, spolupořadatel workshopu:

„Podmínky pro metodu hydraulického štěpení v České republice ani v Evropě dle mého názoru nejsou. Efektivní, ekonomické, racionální a environmental – friendly použití dané těžební metody nevidím, tedy jí říkám NE. Co se týká dnešního workshopu, jsem maximálně spokojený. Nebyl pro mě ani tak o metodě hydraulického štěpení, byl o práci se studenty, s mladými lidmi, já osobně jsem se dnes hodně naučil.“  

Ing. Tomáš Tesař, náměstek ministra pro sekci ochrany přírody a krajiny, Ministerstvo životního prostředí ČR:

„V organizaci workshopu byly obsaženy všechny varianty toho problému, studenti dostali příležitost zaujmout různá stanoviska a debata byla velmi břitká a kultivovaná. Jsem rád, že takto zásadní téma, které se týká životního prostředí na jedné straně a na druhé straně energetiky a pohodlí života v ČR, tady bylo takto zevrubně a přitom gentlemansky probráno.“

Bc. Jan Sádlo, analytik Ministerstva průmyslu a obchodu:

„Workshop byl zajímavý jak pro studenty, tak pro nás. Poznali jsme argumenty z jiných stran a to při racionální debatě, nešlo o žádné emocionální výlevy. To je ta správná cesta jak dojít ke kvalifikovanému rozhodnutí o tom, jestli u nás má břidličný plyn budoucnost nebo ne.“

Ing. Šárka Endrlová, starostka Berouna:

„Za mne jako za představitele samosprávy případného průzkumem dotčeného území už přes rok trvám na nesouhlasu s průzkumem a případnou těžbou břidlicového plynu v Českém krasu CHKO Berounsko. Jsem nesmírně vděčná za pozvání a možnost vyměnit si názory a nasát atmosféru akademické půdy, protože to mezi studenty bylo skutečně osvěžující.“

Ing. Stanislav Benada, Ph. D., expert v oblasti geologie, ředitel Muzea naftového dobývání a geologie:

„Můj postoj k průzkumu, který by se mohl provádět v České republice, je pozitivní, protože si myslím, že v ČR mohou existovat určité zásoby metanu a může se těžit metodou hydraulického štěpení. Rizika, která znám a která existují v souvislosti s technickou činností v krajině, se dají eliminovat i pomocí dostatečného poučení osob, kteří v dané lokalitě žijí. Dnešní diskuzi vítám, o složitých otázkách je potřeba mluvit, je třeba je medializovat a vyměňovat si názory.“

Jiří Malík, koalice občanských iniciativ STOP HF:

„Náš postoj je jednoznačný, těžbu zde nemůžeme připustit. Tento problém je černobílý, buď budeme těžit a zkoumat nebo si neznečistíme pitnou vodu. Metoda má nyní obrovské problémy v Americe a nelze ji přenést do České republiky i vzhledem k hrozícímu zdravotnímu poškození obyvatelstva. Akce byla velmi zajímavá. Jediný problém vidím v krátkém časovém prostoru, protože metoda hydraulického štěpení je sama o sobě natolik složitá a dopadů, které způsobuje, je tolik, že vše nešlo řádně postihnout.“

Ing. Radim Mžyk, ředitel Odboru dobývání energetických surovin a bezpečnosti podzemních staveb, Český báňský úřad:

„Workshop hodnotím kladně vzhledem k tomu, že zde byli zástupci všech relevantních stran. V každém případě je nutno podotknout, že zásoby, které v ČR jsou, nejsou žádným způsobem ověřené. Těžko posoudit, zda může těžba břidličného plynu přispět k podstatnému ekonomickému efektu z hlediska zajištění spotřeby plynu.“