Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Financování politického života

10.12.2014

 

27. listopadu 2014 se v aule Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity uskutečnila konference s názvem Financování politického života. Akci pořádal Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity ve spolupráci s Právnickou fakultou, Konrad-Adenauer-Stiftung a Fakultou sociálních studií. Mediálními partnery byly Euroskop, Eurocentrum Brno a Eurocentrum Zlín.

 

Konference byla rozdělena do tří panelů. Jako první se svým krátkým uvítacím projevem vystoupil hlavní organizátor Tomáš Vlček a poté již následoval první panel s názvem „Ústavní meze politického financování“.

 Panel, jež moderoval Jan Filip, soudce Ústavního soudu ČR, nabídl posluchačům srovnání problematiky mezi čtyřmi sousedními státy: Německem, Slovenskem, Rakouskem a Českou republikou. Martin Morlok z Institut für Deutches und Internationales Partaienrecht und Partaienforschung Düsseldorf představil situaci v Německu a poukázal na povinnosti demokratického státu stanovit právní rámec, ale i finanční zdroje pro politické strany tak, aby byla zachována demokracie. Manfred Stelzer z Institut für Staats-und Verwaltungsrecht Wien ve svém příspěvku poukázal na probíhající diskuzi v Rakousku ohledně ústavních limitů a zdůraznil tamější velkorysý přístup státu k politickým stranám. Ladislav Orosz, soudce slovenského Ústavního soudu, se zabýval významnými změnami ve slovenské legislativě, které započaly v roce 2014, a to včetně změn v zákoně o politických stranách, které se mimo jiné týkají i financování politických stran či volebních kampaní. Poslední příspěvek v rámci prvního panelu přednesl soudce Ústavního soudu České republiky Vojtěch Šimíček, který hovořil nejen o financování politických stran v České republice, ale i o obecných politických záležitostech.

 Po bohatém obědě následoval panel zaměřený na transparentnost politického financování. Panel moderoval Pavel Molek z Právnické fakulty Masarykovy univerzity, který od začátku vytvořil velmi příjemnou atmosféru. První řečník, Heike Merten z  Institut für Deutsches und Internationales Parteienrecht und Parteienforschung Düsseldorf představila problematiku transparentnosti v Německu a pokusila se poukázat na některé návrhy, které by mohly vést ke zvýšení transparentnosti. Dalšími řečníky pak byli David Ondráčka a Petr Vymětal z Transparency International. Jejich prezentace byla zaměřena na transparentnost politických kampaní v České republice, kdy posluchačům představili výsledky svého výzkumu zaměřeného na tuto tématiku, který byl zahájen již v roce 2013 u příležitosti konání prvních přímých prezidentských voleb. Jejich prezentace byla plná zajímavých a důležitých dat a grafů. Marek Antoš z Právnické fakulty Univerzity Karlovy hovořil o právu a ústavním backgroundu politických prostředků v České republice. Následující příspěvek Roberta Zbírala z Právnické fakulty Univerzity Palackého byl zaměřen na financování evropských politických stran, které fungují v rámci Evropského parlamentu. Panel byl zakončen prezentací Vítězslava Titla a Miroslava Palanského, jež působí jako analytici v rámci projektu „Politické finance“. Ve své prezentaci Titl a Palanský představili svou práci, jejímž cílem je zvýšit transparentnost financování politických stran v České republice.

 Třetí a poslední panel, který byl diskuzí u kulatého stolu, se nazýval „Hlavní úskalí financování politiky a jak z nich ven?“. Diskuze započala příspěvkem profesora Jana Sokola, který divákům představil své dlouholeté zkušenosti. Příspěvek byl velmi poutavý, zejména díky srovnání komunistického režimu se situací po Sametové revoluci a aktuálním stavem české politiky. Pan Poláček, manažer politické strany TOP 09, hovořil o svých praktických zkušenostech, mimo jiné také zmínil legislativní omezení a jaké každodenní problémy přinášely v oblasti financování politických stran. Pan Skuhrovec ze Sociologického ústavu pak upozornil na problémy spojené s financováním, jako je lobbování, nutnost posouzení dopadů atd. Posledním řečníkem byl pan Vymětal z Vysoké školy ekonomické, který představil posluchačům své stanovisko k otázce individuálních dárců a porovnal situaci v České republice a ve Švédsku.