Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Jak se díváme na cizince v našem regionu? Jako na hrozbu, nebo spíše jako na příležitost?

V Brně se na začátku listopadu sešli zástupci akademické i politické sféry a zástupci neziskového sektoru, aby spolu s návštěvníky Knihovny Jiřího Mahena debatovali o cizincích a o tom, jak je možné na současnou migrační „vlnu“ nahlížet v Jihomoravském kraji.

Akademici, politici i zástupci neziskového sektoru debatují o aktuální migrační krizi a o cizincích v Jihomoravském kraji

V Brně se na začátku listopadu sešli zástupci akademické i politické sféry a zástupci neziskového sektoru, aby spolu s návštěvníky Knihovny Jiřího Mahena debatovali o cizincích a o tom, jak je možné na současnou migrační „vlnu“ nahlížet v Jihomoravském kraji. Akademik Martin Hrabálek hovořil o rozdílu mezi ekonomickými migranty a uprchlíky, o roli médií a o hysterických reakcích, které u veřejnosti vyvolávala informace o tom, že by Česká republika měla přijmout 1500 žadatelů o azyl. Europoslanec Tomáš Zdechovský posluchačům přiblížil realitu evropského rozhodování, když zmínil neschopnost osmadvacítky shodnout se na jednotném postupu a společném řešení. Není na tom nic překvapivého, 28 členských států může mít 28 různých zájmů, některé členské státy navíc dlouhodobě nezvládaly plnit své závazky v oblasti kontroly vnějších schengenských hranic a je nereálné očekávat, že by samy zvládly nápor několika set tisíc migrantů. Společná řešení jsou tedy nutná, ale obtížně se hledají. Matěj Hollan, náměstek primátora města Brna, přesunul debatu na místní úroveň a prezentoval snahu města připravit se na příchod stovek či tisíců cizinců, kteří by ve městě mohli žít a pracovat. Podle něj by Brno s několika tisícovkami nových obyvatel nemělo absolutně žádný problém. Brno bývalo multikulturním městem a není pochyb o tom, že by se jím mohlo znovu stát. Sérii příspěvků zakončil Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům, který hovořil o dobrovolné a vynucené migraci a o tom, jak obtížnou situaci mají v České republice i legálně pobývající cizinci s dlouhodobým pobytem.

Řečníci se shodli na tom, že Česko, kterému chybí asi sto tisíc zaměstnanců v profesích, o něž Češi nemají zájem, a které čelí velmi neutěšenému demografickému vývoji, by si přitom příchozí cizince (v tomto případě ekonomické migranty) mohlo a mělo vybírat. V Brně je řada zaměstnavatelů, kteří mají o cizince ze třetích zemí zájem, kvůli špatnému systémovému nastavení je ale obtížně získávají. Martin Rozumek upozornil i na kolísavou kvalitu průzkumů veřejného mínění. Zaráží ho např. deklarovaný odpor čtyř pětin Čechů k přijímání uprchlíků, když 95 % procent obyvatel ČR skutečného uprchlíka nikdy nevidělo.

Kdy skončí válka v Sýrii? Proč se EU více neangažuje v problematických regionech? Jak zastavit migrační vlnu? 

Dotazy z publika směřovaly na všechny přítomné pány, posluchači se ptali na postoje české politické reprezentace, na důvody názorové polarizace společnosti, na řešení války v Sýrii i na prognózy budoucího vývoje. Panelisté se shodli na tom, že migrace je a bude přirozeným fenoménem a že nemůžeme očekávat řešení v horizontu několika let. Nikdo si netroufá odhadnout, jak se bude vyvíjet situace v Sýrii, kde mezi sebou bojují tisíce ozbrojených skupin, žádná ale není dost silná na to, aby válku ukončila, tedy vyhrála. Řešilo se angažmá Ruska, Spojených států i EU, moderátor Michael Murad ale odmítl předvídat konec války s tím, že jde na jednu stranu o důležitou, na druhou stranu o zbytečnou otázku. Proč? Protože tlak na přesun obyvatelstva z Blízkého východu bude přítomen neustále. Příčinou je obrovská sociální a politická nestabilita regionu, ale také klimatické podmínky a skutečnost, že velká část daného území se stává neobyvatelnou. S migrací se tedy budeme muset vyrovnat.