Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Rozhovor s Petrou Vejvodovou na téma „Nová média jako nástroj šíření propagandy“

Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity pořádal 6. října 2016 konferenci „Digitální revoluce a demokracie“. Akce proběhla v rámci tzv. Česko-německého dne a pokryla širokou škálu témat včetně změn v komunikaci mezi politickými stranami a voliči, výzev pro právní řád, propagandy, kybernetických hrozeb, nových médií atd.

Petra Vejvodová z Mezinárodního politologického ústavu MU, která vystoupila s příspěvkem „Nová média jako nástroj šíření propagandy“, nám v průběhu konference poskytla rozhovor.

Paní Vejvodová, vy dnes budete ve svém příspěvku hovořit o šíření propagandy v době sociálních sítí. Já bych se nejdřív ráda zeptala na základní věc, a sice jestli sociální sítě nějak zásadně změnily způsob šíření propagandy.

Sociální sítě se do šíření propagandy určitě promítly. Jsou nástrojem, který velmi výrazně přispěl k rychlému šíření dezinformací a zároveň se promítl do toho, jakým způsobem je propaganda formována. Role sociálních médií tedy spočívá především v tom, že umožňují rychlé šíření obsahu a zasažení širokého publika.

Rozumím tomu tedy tak, že dezinformační kampaň má díky sociálním médiím mnohem širší dosah.

Určitě, informace se šíří prostřednictvím různých skupin na Facebooku, různých stránek, kdokoliv se může vyjádřit k jakémukoliv veřejnému příspěvku. Dopad jednotlivých informací a dezinformací je tedy širší, než když se dříve dělaly klasické letákové kampaně.

A mapujete nějakým způsobem lidi, na které propaganda cílí? Jsou to na sociálních sítích stále titíž, nebo se dezinformace šíří mezi různé skupiny obyvatel?

Na to zatím nemáme data, více se tomu chceme věnovat v příštím roce. Plánujeme se zaměřit na lidi, kteří propagandu šíří, na konkrétní jednotlivce a na to, jakou mají motivaci.  Zároveň je třeba se zaměřit i na lidi, kteří propagandu šíří nevědomě např. z pozice prostého občana, který se v informacích nedokáže dobře zorientovat. Článek, na který takový člověk narazí, může být v souladu s jeho světonázorem, odráží jejich hodnotové nastavení a on už si dále neověřuje, jestli jsou informace v článku obsažené pravdivé, nebo ne. Tím, že tito lidé využívají sociální sítě a různé informace předávají dál, jde to velmi snadno. Informace, kterou sdílíte, se velmi rychle rozšíří mezi širší okruh vašich známých a dochází k řetězové reakci.

Co konkrétně sledujete, z čeho získáváte data pro svůj výzkum?

My se aktuálně soustředíme zejména na zpravodajské servery a věnujeme se manipulativním technikám. Tzn., že nás zajímá, jak technicky propaganda probíhá, jaké manipulativní techniky se používají.

Mohla byste některé z těch technik zmínit?

Např. nás zajímají věci jako je apel na strach, stereotypizace, nálepkování, fabulace nebo démonizace. Jde o sadu asi 10 technik a nás zajímá, které z nich se v jaké míře objevují na sledovaných zpravodajských serverech. Jde tedy o to, jaké nástroje z oblasti manipulace šiřitelé propagandy používají.

Řešíte zároveň, jak s propagandou bojovat, popř. jak apelovat na to, aby si lidé informace ověřovali a aby dezinformační kampani nepodléhali?

V tuto chvíli na to skutečně pouze apelujeme, ale rádi bychom se posunuli i do oblasti mediální výchovy. Tzn. ukazovat, jakým způsobem pracovat s informacemi, zdůrazňovat nutnost ověřování zdrojů, což není vždy lehký úkol, klást důraz na rozvoj kritického myšlení, apod.

Máte třeba zprávy o tom, jak na hrozbu propagandy reagují orgány veřejné zprávy? Jestli to skutečně vnímají jako hrozbu a zda např. hledají nástroje, pomocí nichž se dezinformační kampani můžeme bránit?  

Nás na základě výzkumné analýzy, kterou jsme vydali před létem, oslovily některé politické strany, které mají zájem o výstupy z analýzy a chtějí ta data šířit mezi své straníky. Jde jim o to, aby se i jejich členové vzdělávali a měli povědomí o tom, jaká média máme k dispozici, která z nich se snaží o objektivní zpravodajství a která se naopak podílejí na dezinformační kampani. Těm je pak dobré se vyhnout, pokud dáváme rozhovory, apod. O výzkum mají zájem i složky státní správy, konkrétně Ministerstvo vnitra ČR se začíná intenzivněji věnovat problematice působení cizích mocností na území ČR, kam spadá i monitoring propagandy. Doufám tedy, že se nám podaří navázat nějakou spolupráci i na této bázi.

Jsou dosavadní výstupy z vašeho výzkumu veřejně dostupné?

V tuto chvíli je dostupná výzkumná zpráva z analýzy, je volně ke stažení, a momentálně připravujeme i akademický text, který snad projde rychle recenzním řízením a během příštího roku by mohl být zveřejněn. V článku podrobněji vysvětlujeme i metodologii a přicházíme s dalšími zjištěními nad rámec té výzkumné analýzy, kterou jsme publikovali v červnu.

 

Děkuji Vám za rozhovor.

Angelika Gergelová, Eurocentrum Brno