Pomlázka, beránek, zdobení vajíček, svátky. Velikonoce v České republice jsou kombinací pohanských, židovských a křesťanských tradic. Velikonoční tradice se dodržují převážně na vesnicích, oblíbené jsou ale i ve městech. Jak se ale slaví Velikonoce v dalších zemí Evropské unie? Na pár z nich se společně podíváme.
Španělsko
Velikonoční týden se slaví v každém městě, městě a vesnici ve Španělsku. Přesto existují některé slavnosti, které jsou zvláště dobře známé svou jedinečností a krásou a získaly označení International Tourist Interest. Například během velikonočního týdne v Seville lze spatřit, jak „cofrades“ (laická bratrstva) dokážou unést obrovskou váhu náročně zdobených soch Panny Marie a Ježíše, když pochodují úzkými uličkami starého města. Velikonoční týden v Malaze zahrnuje rituální privilegium osvobození vězně a jedním z nejdojemnějších okamžiků ze všech je, když postava Ježíše „el rico“ žehná odsouzenému. Každá z oslav je speciální a jedinečná.
Švédsko
Velikonoce ve Švédsku jsou tradičně rodinným svátkem. Mnoho rodin je slaví na rodinné chalupě, protože se jedná o první prodloužený jarní víkend. Děti se ve Švédsku účastní zábavné tradice. Ve čtvrtek před Velikonocemi se obléknou do starých šatů, namalují si tváře na červeno a stanou se velikonočními čarodějnicemi neboli Påsk Kärringar! Jakmile jsou připraveni, jdou do ostatních domů v okolí a doufají, že budou obdarováni sladkostí. Děti také dostávají velikonoční vajíčka (někdy vyrobená z kartonu) naplněná cukrovím.
Slovinsko
Velikonoce ve Slovinsku jsou největším křesťanským svátkem a kulinářským setkáním celé rodiny. Velikonoční čas začíná 40denním postním obdobím. Svatý týden je doprovázen živými lidovými zvyky a obyčeji. Vše začíná květnou nedělí a končí o týden později Velikonocemi.
Na velikonoční sobotu místní připravují tradiční velikonoční košík a jídlo si odnášejí do kostela, kde je požehnáno tzv. žegen. Potraviny v košíku symbolizují Kristovo utrpení. Košík bývá plný šunky (představuje tělo Krista), potice (symbolizuje Kristovu trnovou korunu), klobás (symbolizuje provazy, kterými byl Kristus svázán), křenu (představuje hřeby, kterými byl Kristus ukřižován) a malovaných kraslic. /pirhi (představuje Kristovu krev) a dnešní obrovská čokoládová vajíčka pro děti jsou nutností. Při výrobě pirhi místní obyvatelé obvykle používají květiny, zeleň a přírodní barviva. Nejtradičnější ozdobou pirhi je přírodní barvení slupkou červené cibule.
Irsko
Velikonoce v Irsku se slaví v podstatě stejným způsobem jako ve většině západních zemí, s velikonočními svátky, velikonočními vajíčky a dokonce i návštěvou velikonočního zajíčka. Velikonoce jsou pojmenovány podle pohanské bohyně jara „Eostre“ a mnohé z tradičních velikonočních ikon byly původně anglosaské symboly plodnosti, než byly převezeny do Spojených států. Irové tyto symboly vítají a slaví Velikonoce čokoládovými velikonočními vajíčky a malováním velikonočních vajíček podobným způsobem, zatímco ulice jsou často zdobeny zelenou a žlutou barvou. V Irsku se navíc široce slaví náboženský význam Velikonoc a katolická tradice se dodržuje přísněji než v některých jiných zemích. Irská velikonoční tradice vychází z křesťanského pohledu na Velikonoce jako na dobu Kristova zmrtvýchvstání.
Francie
Ve Francii se Velikonoce slaví v neděli. Datum závisí na ročním období a pohybu slunce. Francouzi slaví velikonoční neděli 14. den prvního lunárního měsíce na jaře. Velikonoční neděle (Dimanche de Pâques) a Velikonoční pondělí (Lundi de Pâques) jsou státní svátky ve Francii.
V Alsasku si lidé zdobí domy před Velikonocemi. Na větvích jsou malovaná vajíčka, jarní květiny a malé figurky, které krásně visí v oknech nebo uprostřed stolu.
A také od nás z Česka vám přejeme pohodové Velikonoce!
Autor: Alžběta Frommerová, Eurocentrum Brno