Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Daně v květnu 2010

Euroskop, 04.06.2010

Španělé „oprášili" směrnici o zdaňování úspor, Komise chce založit fondy k řešení problémů souvisejících s úpadky bank

Španělé „oprášili" směrnici o zdaňování úspor

Návrh směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2003/48/ES o zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb (KOM(2008)727)

Španělské předsednictví v průběhu května 2010 po čase opět otevřelo otázku návrhu revize směrnice o zdaňování úspor.

Pozadí

Komise návrh revize směrnice č. 2003/48 o zdaňování úspor zveřejnila v listopadu 2008. Nová norma by měla zajistit, aby nebylo možné vyhýbat se zdanění prostřednictvím zakládání „fiktivních" právnických osob nebo nadací a fondů (které často disponují daňovými výjimkami; stávající norma se uplatňuje od 1. 7. 2005).

Danou iniciativu lze volně spojovat především s německými snahami zamezovat daňovým únikům skrze zpřísňování unijních norem. Daňové úniky v EU údajně dosahují 200-250 mld. € ročně (2,5 % HDP EU), z čehož cca 40 mld. € tvoří podvody s DPH.

Plénum EP své první čtení završilo v dubnu 2009 (přijalo zprávu Benoîta Hamona z výboru ECON), Rada o své pozici zatím jedná.

Klíčové body

Jedním z navrhovaných opatření by mělo být okamžité zdaňování příjmů z úroků (tj. hned, byť dané příjmy nemusejí jejich příjemci plynout okamžitě, ale přes prostředníka). Ve výsledku by to znamenalo zavedení daňové povinnosti i pro subjekty, jež jsou jí nyní zbaveny, popř. se jich netýká obecně.

Pokud jde o zdanění příjmů z úspor, měla by být daňová povinnost rozšířena i na ty (moderní) finanční produkty, kterých se nyní netýká (některé typy cenných papírů, životní pojistky, investiční fondy ap.).

Nová norma by měla rovněž zajistit automatickou výměnu informací mezi členskými státy, resp. jejich finančními úřady, aby mohly zdaňovat příjmy z úroků, které jejich obyvatelé získali mimo svůj domovský stát.

V současnosti z této praxe disponují výjimkou Rakousko, Belgie a Lucembursko a o informace z těchto států je třeba žádat na individuální bázi; naopak na základě bilaterálních dohod k ní dochází mezi členskými státy EU a nečlenským Švýcarskem, Lichtenštejnskem, Monakem, Andorrou a San Marinem a deseti závislými územími Velké Británie a Nizozemska - Anguillou, Arubou, Britskými Panenskými ostrovy, Kajmanskými ostrovy, Guernsey, Ostrovem Man, Jersey, Montserratem, Holandskou západní Indií a Turks a Caicos.

Stav projednávání

Problematickým je především nesouhlasný postoj Rakouska a Lucemburska, jež by s novou směrnicí přišly o výjimku z automatické výměny informací mezi finančními úřady (viz výše). Španělské předsednictví navrhuje, aby výjimka vypršela nejpozději 1. 1. 2014 (přičemž původní návrh počítal až s 1. 1. 2015).

Obě země jsou ochotny souhlasit jedině za podmínky, že stejnému režimu (tj. faktickému zrušení bankovního tajemství) bude na základě revidované směrnice vystaveno i nečlenské Švýcarsko, což však Španělsko (v kontrastu např. k Velké Británii, Německu nebo Francii) nepodporuje.

Předpokládaný další vývoj

Rada na úrovni ministrů o návrhu zatím jednala třikrát, zatím však vždy bez úspěchu. Přesný harmonogram není (také s ohledem na citlivost dané problematiky) k dispozici.

Lze však předpokládat, že ambiciózní návrh španělského předsednictví podporu v Radě nezíská.

Odkazy

 

Komise chce založit fondy k řešení problémů souvisejících s úpadky bank

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the European Central Bank. Bank Resolution Funds (COM(2010)254)

Komise 26. 5. 2010 předložila sdělení o „národních fondech k řešení problémů souvisejících s úpadky bank". V praxi by to mělo znamenat zdanění bank.

Pozadí

Doznívající finanční krize podle Komise přinesla EU jednu zkušenost: nesmí se opakovat, aby z veřejných prostředků byly saturovány banky, jež nejsou schopny si zajistit vlastní hospodaření. Za tím účelem (a v reakci na podnět G20 ze září 2009) od října 2009 do ledna 2010 uskutečnila veřejnou konzultaci, jež tuto její domněnku podpořila.

V poslední době jde vedle snah o vybudování nové dohledové architektury nad finančními institucemi o další pokus, jak se pokusit dostat finanční sektor pod (veřejnou/byrokratickou) kontrolu. Ostatně nová finanční architektura, zejm. EBA, součást tzv. mikrodohledu, by měla podle Komise i EP být na nové fondy přímo navázána, a to jak pokud jde o jejich kontrolu, tak o distribuci prostředků z nich.

Signifikantní je, že Komise se doposud zavedení nové podoby zdanění spíše bránila, byť nevylučovala, že banky by měly do budoucna udržovat vyšší objemy rezerv. Změnu postoje Komise částečně vysvětluje výměna na postu odpovědného komisaře - Ira Charlieho McCreevyho nahradil Francouz Michel Barnier.

Klíčové body

Cílem Komise je zajistit, aby v budoucnu úpadky bank - na základě principu „znečišťovatel platí", jak podotkl komisař Barnier - nebyly na úkor daňových poplatníků a nenarušovaly stabilitu finančního systému. Za tím účelem by měly vzniknout národní fondy, oddělené od státních rozpočtů, do nichž by přispívaly samy banky. Kolik a podle jakých pravidel (na základě spravovaných aktiv, pasiv, zisků, bonusů, podle „švédského" modelu zdanění všech půjček sazbou 0,036 %), však zatím není známo.

Počítá se pouze s tím, že celkový objem všech fondů by měl činit cca 140 mld. €. Fondy by neměly za úkol banky „zachraňovat", ale měly by napomoci zajistit jejich řízený úpadek.

Stav projednávání

Kritika návrhu Komise se vede především po linii morálního hazardu, jejž by mohly nové národní fondy navýšit; nechat „padnout" nefunkční banku, jež by do nich přispívala, by bylo (pro dotčené vlády) hůře proveditelné, nehledě na ex ante „záruky", které by mohla existence fondů (byť neoprávněně) vyvolávat.

Samotné banky se obávají snížení konkurenčních výhod těch bank, jež hospodaří zodpovědně, odklonu investorů (kvůli nepředvídatelnosti dění v bankovním sektoru) či snížení disponibilního kapitálu v době, kdy by měly z důvodu nedostatku prostředků na trhu (po hospodářské recesi ) spíše úvěrovat. Otázkou je také to, zda celý mechanismus může pro svůj účel generovat dostatek prostředků (na záchranu bank EU jako celek v posledních 2 letech vynaložila údajně až 4 biliony €, tj. cca 30 % svého HDP) a zda se jeho zavedení vyplatí, pakliže banky (a z finančních institucí jedině ony, se zařazením jiných se nepočítá) mohou přijít až 20 % svých zisků (budou si ztráty kompenzovat zdražením svých služeb?). V neposlední řadě je sporné, zda k němu přistoupí i země mimo EU (zejm. G20); zatím tomu nic nenasvědčuje, rozhodující bude postoj USA.

Iniciativu Komise podporuje krom MMF především Švédsko (to už svůj vlastní fond tvoří, v roce 2025 by měl dosáhnout objemu 2,5 % švédského HDP), Německo (jeho chystaný fond by měl nabývat cca 1 mld. € ročně), Francie a Velká Británie, byť dvě posledně uvedené země předpokládají, že vybrané prostředky by se měly stát součástí národních veřejných rozpočtů.

Postoj ČR

Subjekty z ČR - ministerstvo financí, centrální banka nebo Česká bankovní asociace - se k iniciativě Komise stavějí přinejmenším zdrženlivě.

Předpokládaný další vývoj

Sdělením by se měla 8. 6. 2010 zabývat Rada, summit Evropské rady ve dnech 17.-18. 6. 2010 a následně schůzka zemí G20 v Torontu ve dnech 26.-27. 6. 2010.

V říjnu 2010 by měla Komise své návrhy ze sdělení specifikovat (zejm. o způsob a výši „plnění" navrhovaných fondů), předložení příslušného legislativního návrhu se očekává v roce 2011. Po roce 2014 se údajně počítá s potenciálním sloučením národních fondů (vzniknou-li) v jeden unijní.

Pokud bude očekávaný legislativní návrh založen na právní bázi vnitřního trhu (a nikoliv daní), lze očekávat, že pro jeho schválení bude v Radě postačovat pouze kvalifikovaná většina, resp. že nebude nutné dosáhnout jednomyslnosti.

Odkazy

Další články v rubrice

Daně v květnu 2019

Euroskop, 10.06.2019

Daně v lednu 2019

Euroskop, 08.02.2019

Daně v listopadu 2018

Euroskop, 10.12.2018

Daně v říjnu 2018

Euroskop, 09.11.2018

Daně v červnu 2018

Euroskop, 10.07.2018