Daně v září 2010

30.09.2010
Euroskop

Finanční daně členské státy rozdělují

Finanční daně členské státy rozdělují

Issues Note. Financial Sector Taxation (nonpaper Komise)

Rada se 7. 9. 2010 věnovala diskusi o potenciálním zavedení bankovní daně a/nebo daně z finančních transakcí v EU. Obě otázky členské státy i nadále rozdělují.

Pozadí, klíčové body a stav projednávání

Problematiku bankovní daně („fondů pro řešení problémů bank nebo – podle MMF – daně z finančních aktivit) otevřena v květnu 2010 Komise uveřejněním sdělení s cílem neopakovat situaci let 2008-2010, kdy byly z veřejných prostředků saturovány banky, jež nebyly schopny si zajistit vlastní hospodaření. Proto by měly vzniknout národní fondy, oddělené od státních rozpočtů, do nichž by přispívaly samy banky. Kolik, podle jakých pravidel (na základě spravovaných aktiv, pasiv, zisků, bonusů, podle „švédského modelu zdanění všech půjček sazbou 0,036 %?) a kde by měly být prostředky shromažďovány, však nesdělila. Fondy by podle Komise neměly za úkol banky „zachraňovat, ale měly by napomoci zajistit jejich řízený úpadek (více v příspěvku Daně v květnu 2010). Členské státy danou myšlenku v červnu 2010 podpořily.

Ve Švédsku je realizována již od roku 2009, od roku 2011 chystá totéž Velká Británie, Francie, Německo či Maďarsko, ovšem čistě na národní bázi a podle vlastních pravidel. Např. Velká Británie počítá s uvalením poplatku na celou bankovní skupinu včetně dceřiných bank, které působí v jiných členských zemích, Německo hodlá vybírat poplatky pouze od bank působících na jeho území. Velká Británie, Francie a Maďarsko s příjmy počítají ve státním rozpočtu, Německo je hodlá spravovat odděleně.

Jediná ČR si vyjednala (více v příspěvku Daně v červnu 2010).

Daň z finančních transakcí, podporovaná zejm. Německem, Belgií či Rakouskem a odmítaná např. Velkou Británií, Švédskem, Nizozemskem, Španělskem či ČR, byla předmětem debat především na jaře 2010, kdy se za její zavedení postavil EP – navzdory Komisi a později i G20 a zejm. USA, Austrálii a Kanadě.

Aktuální debata vznikla na základě předložení neformálního dokumentu (nonpaperu), v němž Komise porovnává výhody a nevýhody bankovní daně na jedné straně a daně z finančních transakcí na straně druhé a staví se za koordinované „evropské řešení (obávajíc se dvojího – národního a unijního – zdanění dotčených subjektů).

V případě zavedení bankovní daně v EU Komise předpokládá příjmy cca 26 mld. € ročně, byla-li by zavedena daň z finančních transakcí, bylo by možné za stejné období získat 64-372 mld. € v závislosti na tom, zda by předmětem daně byly i deriváty.

Předpokládaný další vývoj

Obě otázky budou předmětem debaty nejspíše i v následujícím období. V říjnu 2010 by měla Komise specifikovat svou představu bankovní daně.

V roce 2011 by měla G20 předsedat Francie, jež hodlá na této platformě znovuoživit diskusi o dani z finančních transakcí. Už 8. 9. 2010 ji v tom podpořili socialisté a zelení v EP, kteří se obávají, že výnosy z „prosté bankovní daně budou řádově nižší, a tedy systémově nevýznamné. Belgické předsednictví vyslovilo myšlenku, že pokud by daň z finančních transakcí nezavedla celá EU, mohla by tak učinit alespoň eurozóna v režimu tzv. posílené spolupráce (tj. neúčastnily by se všechny státy EU, ale jen některé).

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality