03.06.2011
Euroskop
Rada se začala zabývat CCCTB
Rada se začala zabývat CCCTB
Návrh směrnice Rady o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB) (KOM(2011)121)
Rada se 5. 5. 2011 začala na úrovni pracovní skupiny zabývat návrhem na zavedení společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob (tzv. CCCTB) v EU.
Pozadí
Komise svůj návrh předložila v březnu 2011. Nová směrnice by měla podle ní „výrazně snížit administrativní zátěž, náklady na dosažení souladu s předpisy a právní nejistotu, jimž jsou podniky v EU v současné době vystaveny. Pokud jde o jednotnost právního prostředí, měla by se EU přiblížit USA, Japonsku nebo Číně. Nová norma by měla podnikům přinést úspory v řádu miliard eur ročně, malé a střední podniky by díky ní mohly podle Komise ušetřit až 2/3 svých nákladů (více v příspěvku „Komise navrhuje zavést CCCTB, Daně v březnu 2011).
Klíčové body
Maďarské předsednictví členským státům zatím pouze předložilo dotazník, jakým směrem by se mělo vyjednávání o CCCTB v Radě ubírat.
Tj. zda vůbec má být podnikům (včetně poboček podniků ze třetích zemí) umožněno využívat výhod jediného kontaktního místa pro podání daňového přiznání (v zemi, kde má podnik hlavní sídlo) a konsolidovat všechny zisky a ztráty, které jim vzniknou v rámci EU, za předpokladu, že (1) členské státy si i nadále zachovají právo stanovovat si vlastní sazbu daně a (2) CCCTB bude nepovinný (pokud se pro něj ale konkrétní podnik rozhodne, měl by podle návrhu v daném režimu zůstat min. 5 let). Právě toto je jádro návrhu Komise.
Základ daně podniku by měl být rozdělen mezi ty členské státy, v nichž daný podnik provozuje činnost. Měly by se zohlednit 3 faktory: 1. aktiva (dlouhodobý hmotný majetek plus náklady na výzkum a vývoj, marketing a reklamu v 6 letech před vstupem podniku do CCCTB); 2. pracovní síla (50 % mzdových nákladů a 50 % počtu zaměstnanců); 3. prodej (kam bylo odesláno zboží, kde byla vykonána služba). Po přerozdělení základu daně by si měly členské státy moci zdanit svůj podíl vlastní sazbou. Odpisy v rámci CCCTB by měly činit 25 % za období 4 let.
Konkrétně se maďarské předsednictví v dotazníku zaměřilo na následujících 8 okruhů otázek:
- stanovení základu daně;
- transakce mezi skupinou podniků a podniky přidruženými (těmi, které nejsou součástí skupiny);
- šíře a rozsah klauzule proti zneužití CCCTB;
- způsob konsolidace;
- kritéria pro rozdělování základu daně;
- administrativní otázky;
- způsob začlenění podniků do režimu CCCTB;
- ekonomické otázky vážící se k CCCTB (dopad na rozpočty, administrativní poplatky ap.).
Stav projednávání
Problémem návrhu je, že jej bezvýhradně nepodporují ani firmy (ač Komise je přesvědčena o opaku), ani členské státy, které o něm mají rozhodovat.
Obávají se (v důsledku konsolidace) mj. snížení svých daňových příjmů. Platí to i o Maďarsku, které hodlá negociace v Radě až do konce června 2011, kdy jej na předsednickém postu vystřídá Polsko, záměrně „držet na nižší (odborné, tedy nikoliv primárně politické) úrovni. Maďarsko v jeho úsilí podporuje např. Velká Británie, Irsko, ale např. i ČR. Výhrady vůči CCCTB má i Německo, pro jsou v tuto chvíli údajně jen Francie a Španělsko.
Komise si je vědoma obtížnosti celé materie. Proto předpokládá, že jednání o CCCTB budou trvat min. 2 roky, v krajním případě zvažuje i možnost tzv. posílené spolupráce, tj. že by se na projektu nepodílely všechny členské státy, ale např. jen státy eurozóny.
Pokud CCCTB nakonec bude zaveden, reálně (po započítání implementační lhůty v řádu 12-24 měsíců) se uplatní nejdříve od roku 2015 nebo 2016.
Postoj ČR
ČR sjednocení daňového základu dlouhodobě (fakticky od svého vstupu do EU v roce 2004, kdy už se v EU o CCCTB cca 3 roky neformálně debatovalo) odmítá.
Naposledy se v tomto duchu vyjádřil výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR pro evropské záležitosti 26. 5. 2011.
Předpokládaný další vývoj
návrhu se bude v Radě rozhodovat jednomyslně, EP by měl být pouze konzultován.
Odkazy