Daně v květnu 2012

05.06.2012
Euroskop

EP se vyslovil pro zavedení daně z finančních transakcí

EP se vyslovil pro zavedení daně z finančních transakcí

Návrh směrnice Rady o společném systému daně z finančních transakcí a změně směrnice 2008/7/ES (KOM(2011)594)

Plénum EP 23. 5. 2012 přijalo poměrem 487:152:46 zprávu Anny Podimata k návrhu na zavedení daně z finančních transakcí. Komise to záhy s nadšením přivítala.

Pozadí

O problematice potenciálního zavedení buď daně z finančních transakcí (která by se, jak již v roce 1971 navrhoval James Tobin, ekonom a držitel Nobelovy ceny za ekonomii, vztahovala na separátní přeshraniční operace), nebo bankovní daně (která by se vztahovala na finanční instituce jako takové) se na úrovni EU před předložením návrhu Komise intenzivně diskutovalo minimálně rok (více v příspěvku „EP opět podpořil zavedení daně z finančních transakcí, Daně v březnu 2011).

Komise návrh předložila v září 2011 v návaznosti na prohlubující se dluhovou krizi v eurozóně a jednání o nové finanční perspektivě na roky 2014-2020 (více v příspěvku „Komise předložila návrh na zavedení daně z finančních transakcí, Daně v září 2011). Daň z finančních transakcí by se měla plnit v zásadě dvojí funkci: být potenciálním novým příjmovým zdrojem rozpočtu EU a „bičem na finanční sektor.

Komise předložení legislativního návrhu odůvodnila (1) tím, že finanční sektor by měl „spravedlivým dílem přispívat ke konsolidaci veřejných financí v členských státech, protože hrál roli při vzniku hospodářské krize, (2) tím, že je tento sektor „ve srovnání s jinými v současné době daněn nedostatečně (nevztahuje se na něj DPH, a tak údajně „ušetří až 18 mld. € ročně), a (3) poněkud nelogickým argumentem, že „koordinovaný rámec na úrovni EU napomůže posílení jednotného trhu EU (údajně zabrání daňovým únikům, zamezí dvojímu zdanění a omezí riziko narušení hospodářské soutěže), protože „v současné době má daň z finančních transakcí zavedenu v nějaké formě 10 členských států (Belgie, Kypr, Francie, Finsko, Řecko, Irsko, Itálie, Rumunsko, Polsko a Velká Británie).

Nadto Komise počítá s tím, že „daň z finančních transakcí na úrovni EU posílí pozici EU při podpoře společných pravidel pro zavedení takové daně na celosvětové úrovni, zejména prostřednictvím skupiny G20, byť takové tvrzení nemá oporu v realitě a nic nenaznačuje tomu, že by se na tom mělo v dohledné době něco zásadního změnit. (Fakt, že na úrovni G20 se o dané problematice od roku 2009 debatovalo nejméně dvakrát – na setkání v Pittsburghu v září 2009 a Torontu v červnu 2010 – je v tomto ohledu irelevantní.)

Klíčové a sporné body

EP souhlasí s tím, že transakce s akciemi a dluhopisy by měly být zdaněny (minimální) sazbou 0,1 % a deriváty sazbou 0,01 %. Základ daně by měl být definován „na základě obchodních činností prováděných finančními institucemi. (Právě to, že sazba daně by měla být relativně nízká a její základ poměrně široký, by mělo zajistit, že finanční instituce nebudou hromadně opouštět teritorium EU.) EP nicméně požaduje, aby daň z finančních transakcí byla splatná i při obchodování mimo oblast, kde se má v budoucnu primárně uplatňovat (tj. v EU, ale pravděpodobně – pokud vůbec – ještě na menším území), byly-li obchodované cenné papíry na území této oblasti („zóny) původně emitovány.

Obecně platí, že placení daně z finančních transakcí by se mělo vyhnout výrazně méně subjektů, než původně zamýšlela Komise (např. i díky tomu, že by v EU měla být přijata obdoba britské stamp tax, která je splatná při nákupu nemovitosti fyzickou nebo právnickou osobou pocházející z Velké Británie či kterékoli jiné země; pokud není splacena, pak kupující nenabývá k nemovitosti všechna práva; výjimku by měly tvořit pouze penzijní fondy).

EP nemá problém se zavedením daně jen v některých členských státech EU na základě tzv. posílené spolupráce (obdobně se jedná i o tzv. evropském patentu, jehož se neúčastní Španělsko; více v příspěvku „K jednotnému evropskému patentu už údajně zbývá jen krůček, Vnitřní trh v prosinci 2011), přiznává ale, že by to mohlo narušit fungování společného trhu EU.

Pokud jde o to, jak naložit s vybranými prostředky (počínaje 1. 1. 2014 se počítá s 57 mld. € ročně), EP explicitně nepožaduje, aby se automaticky staly součástí rozpočtu EU. Pokud by se tak ale stalo, příspěvky členských států do rozpočtu EU by se mohly snížit až o 50 %.

Pozice ČR

ČR zavedení daně z finančních transakcí nepodporuje. V tomto smyslu se dlouhodobě a konzistentně vyjadřují jak předseda vlády Petr Nečas, tak ministr financí Miroslav Kalousek. Argumentují tím, že EU by z mnoha důvodů neměla získat právo výběru daní (což by zavedení Tobinovy daně fakticky přineslo). ČR navíc coby členský stát EU v průběhu probíhající (finanční, hospodářské a dluhové) krize svůj bankovní sektor z veřejných prostředků nepodporovala.

Na druhou stranu je třeba upozornit, že diplomatický úspěch, jejž ČR dosáhla v červnu 2010 na summitu Evropské rady tím, že odmítla zavedení tzv. bankovní daně (více v příspěvku „ČR odmítla novou bankovní daň, Daně v červnu 2010), je v současnosti zcela bezcenný, protože eventuality daně z finančních transakcí se netýkal a netýká.

Předpokládaný další vývoj

EP stejně jako Komise předpokládá, že legislativní proces bude možné uzavřít do konce roku 2013.

Je ale v celé záležitosti pouze konzultován.

O zavedení daně z finančních transakcí musí jednomyslně rozhodnout Rada, která o ní bude jednat (znovu) patrně 22. 6. 2012.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality