Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Energie v únoru 2011

Euroskop, 05.03.2011

Komise uveřejnila sdělení o pokroku v oblasti obnovitelné energie, Původní cíle Evropské rady? Energetika a inovace

Komise uveřejnila sdělení o pokroku v oblasti obnovitelné energie

Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě Obnovitelná energie: na cestě ke splnění cíle pro rok 2020 (KOM(2011)31)

Komise 31. 1. 2011, několik dnů před konáním summitu EU, který měl být věnován také otázkám energetické politiky, publikovala sdělení týkající se obnovitelných zdrojů energie a hodnocení pokroku při naplňování cílů stanovených do roku 2020.

Pozadí

EU začala s podporou OZE v roce 1997 publikací bílé knihy s názvem „Energie pro budoucnost: obnovitelné zdroje energie". Následovaly některé důležité legislativní dokumenty, především směrnice č. 2001/77 o podpoře výroby elektřiny z OZE a směrnice č. 2003/30 o podpoře biopaliv a dalších obnovitelných zdrojů, které stanovily nezávazné indikativní cíle, podle nichž mělo být v EU do roku 2010 dosaženo 21% podílu OZE na výrobě elektrické energie a 5,75% podílu OZE v dopravě, kde mají nahrazovat benzín či naftu.

Do nové dimenze podporu OZE v EU postavil tzv. klimaticko-energetický balík, který vstoupil v platnost v roce 2009 a jehož součástí je i směrnice č. 2009/28 o podpoře energie z obnovitelných zdrojů. Ta již na rozdíl od dosavadních směrnic stanovuje právně závazné cíle, podle nichž má být v roce 2020 v unijním průměru 20 % energie produkováno z obnovitelných zdrojů. Současně má všechny členské státy zavazovat cíl navýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů v oblasti dopravy na 10 % konečné spotřeby. Státy jsou také povinny připravovat v oblasti obnovitelné energie národní akční plány.

Klíčové body a stav projednávání

Sdělení vyznívá optimisticky, pokud jde o cíle stanovené v oblasti obnovitelné energie do roku 2020. Pokud budou členské státy dodržovat národní akční plány, měl by být cíl 20 % energie produkované v unijním průměru z OZE do roku 2020 nejen dodržen, ale i překročen. A to na rozdíl od indikativních cílů, které stanovovaly směrnice z let 2001 a 2003. Zde se do roku 2010 nepodařilo dosáhnout ani nezávazného cíle v oblasti výroby elektřiny z OZE, ani v oblasti stanoveného podílu OZE v dopravě. V prvním případě se do roku 2010 podařilo splnit tento cíl pouze 7 z 27 členských států. ČR přitom patří mezi země, v nichž se značně zvýšil podíl produkce energie z OZE vzhledem k poslednímu boomu fotovoltaiky. Některé státy naproti tomu již plánují energii z OZE dovážet, aby se jim podařilo splnit národní limity (např. Itálie či Lucembursko).

Zpráva dále pozitivně komentuje úspory, k nimž podle ní dochází pod vlivem toho, že Komise požaduje po členských státech, aby spolupracovaly a integrovaly své trhy s OZE. Integrace v této oblasti by se měla dále posilovat, protože zpráva navzdory optimismu konstatuje ještě značné rezervy v úsporách. Dle slov komisaře pro energetiku Günthera Oettingera je potřeba investovat do OZE ještě víc (Komise plánuje zdvojnásobit kapitálové investice až na 70 mld. €) a vyrábět energii z OZE v EU tam, kde je to levné. Podle zprávy investice do OZE stále zaostávají za podporou fosilních paliv, která se projevuje například v podpoře nových infrastrukturních projektů pro přepravu plynu či elektrické energie (v poslední době investice v této oblasti navyšují i výdaje na aktivity, jako je např. využívání technologie CCS).

Předpokládaný další vývoj

Směrnice č. 2009/28 o podpoře energie z obnovitelných zdrojů předpokládá, že v roce 2014 Komise provede revizi efektivity fungování mechanismů podpory a kooperace mezi členskými státy. Výsledkem má být příprava „směrů" pro ještě větší harmonizaci, reformu stávajících mechanismů a podporu spolupráce v EU na daném poli. Dalším cílem má být podpora rozvoje výroby energie z OZE v oblasti jižního Středomoří (ať již ambiciózní plány na využívání fotovoltaiky na Sahaře nebo výroba větrné energie za pomoci elektráren, které by měly být budovány při pobřeží Středozemního moře). Zde je však třeba si uvědomit, že takové plány vyžadují nejen značné finanční výdaje, ale také stabilní politickou situaci v oblasti.

Do budoucna Komise vyzývá členské státy k implementaci jejich energetických akčních plánů, k větší podpoře integrace trhů s OZE, a to i prostřednictvím překonávání infrastrukturních bariér, a k zajištění stabilního investičního prostředí.

Odkazy

 

Původní cíle Evropské rady? Energetika a inovace

Závěry Evropské rady, 4. února 2011, Brusel

4. 2. 2011 proběhlo v Bruselu zasedání Evropské rady, které mělo být unikátně věnováno 2 hlavním tématům: energetické politice EU a podpoře inovací. Summitu sice pod vlivem aktuálního dění nakonec dominovaly otázky hospodářských problémů eurozóny a nově také dění v severní Africe (především v Tunisku a v Egyptě). Hlavy států a vlád přesto věnovaly část jednání i problémům energetické strategie EU, energetické účinnosti, vnitřnímu trhu s energiemi, vnějším vztahům v oblasti energetiky i podpoře inovací a technologického rozvoje.

Pozadí

Komise v listopadu 2010 zveřejnila sdělení týkající se energetické strategie pro Evropu na období 2011-2020. Nová energetická strategie počítá s 5 hlavními prioritami energetické politiky EU pro příslušné období. Jedná se o snížení energetické spotřeby a zvýšení energetické efektivity, zvýšení konkurenceschopnosti trhu s energiemi a další posílení jeho integrace, zabezpečení energetických dodávek a zvýšení ochrany spotřebitele, důraz na inovace a rozvoj nových technologií v energetice a v neposlední řadě problematika vnější dimenze energetických trhů EU s důrazem na státy sousedící s EU. Strategie počítá mj. s dalšími plány na posílení energetické účinnosti do roku 2020, s odstraňováním překážek na vnitřním trhu s energiemi včetně podpory infrastrukturních projektů, s realizací Strategického plánu pro energetické technologie, zvýšením energetické bezpečnosti a zabezpečení dodávek energetických zdrojů mj. koordinací postupu při vyjednávání s externími dodavateli či soustředěním vnější dimenze energetické politiky nejen na producentské, ale i na tranzitní země (více v příspěvku „Komise zveřejnila novou energetickou strategii EU do roku 2020").

Po publikaci nové energetické strategie pro Evropu mají následovat ze strany Komise konkrétní legislativní návrhy. Vzhledem ke strategickému významu je ale energetika důležitým tématem i pro mezivládní úroveň, proto bylo rozhodnuto, že se v únoru 2011 uskuteční v EU vůbec první summit věnovaný tématu energetiky a energetické politiky EU, který tyto otázky propojí s tématem podpory inovací a technologického rozvoje. Do programu summitu ale nakonec zasáhly aktuální události spojené především se situací v severní Africe. Jeho závěry byly doplněny prohlášením o Egyptu a středomořském regionu. Podobu závěrů ovlivnila i skutečnost, že právě na něm zástupci Francie a Německa představili svůj tzv. pakt pro konkurenceschopnost.

Klíčové body a stav projednávání

V oblasti energetické politiky nakonec summit přinesl i několik konkrétních závěrů, které se týkají stanovení termínů pro dosažení některých cílů, o nichž hovoří energetická strategie. Hlavy států a vlád členských zemí EU se shodly např. na tom, že do roku 2014 má být dobudován vnitřní trh s plynem a elektřinou, členské státy proto mají ve stanovených lhůtách přijmout a v plném rozsahu implementovat platnou legislativu.

Další závěry se týkají infrastruktury, EU chce podpořit projekty propojení energetických sítí (plynárenských a elektroenergetických) tak, aby do roku 2015 již žádný členský stát netrpěl izolací od evropských energetických sítí a nebyl ohrožen výpadkem dodávek zdrojů z důvodu nedostatečného napojení na energetické sítě. Cílem je integrace trhů a sítí na regionální úrovni. Závěry konstatují, že většinu nákladů na investice v oblasti infrastruktury, které jsou nemalé, bude muset financovat trh. U některých opodstatněných projektů (především z hlediska zajištění bezpečnosti dodávek) by ale mohlo být soukromé financování doplněno financováním z veřejných zdrojů.

Zajímavá je explicitní výzva k vyhodnocení evropského potenciálu pro udržitelnou těžbu a využívání nejen konvenčních, ale i nekonvenčních zdrojů fosilních paliv, a to za účelem posílení energetické bezpečnosti. Přímo je tak zmíněn potenciál těžby plynu z břidlice.

Dalším důležitým, ale i citlivým tématem je energetická účinnost. Závěry summitu konstatují neuspokojivé plnění cíle, který se týká zvýšení energetické účinnosti v EU o 20 % do roku 2020, na kterém se mimo jiné dohodla Evropská rada v červnu 2010. Už do 1. 1. 2012 by všechny členské státy měly přijmout evropské standardy týkající se energetických úspor, a to především u zakázek na veřejné budovy a služby. Komise má intenzivněji spolupracovat se členskými státy při provádění směrnice č. 2009/28 o obnovitelných zdrojích energie, která je součástí tzv. klimaticko-energetického balíku. Investice by ale neměly být podporovány jen v oblasti OZE, ale i do „bezpečných a udržitelných nízkouhlíkových technologií", kam by některé členské státy (např. i ČR) chtěly zařadit také jadernou energii. Nové iniciativy Komise se mají týkat inteligentních sítí, čistých vozidel, skladování energie, udržitelných biopaliv a energetických úspor ve městech.

V souladu s požadavky energetické strategie summit vyzval k lepší koordinaci na úrovni EU i při jednání členských států s klíčovými producenty, odběrateli i tranzitními zeměmi. Komise má do června 2011 předložit sdělení o bezpečnosti dodávek a mezinárodní spolupráci, členské státy mají do ledna 2012 informovat Komisi o svých stávajících i nových dvoustranných dohodách, které mají uzavřeny se třetími zeměmi v oblasti energetiky. Energetická bezpečnost má figurovat jako důležitá dimenze evropské politiky sousedství (sousední země by měly být motivovány např. prostřednictvím takových instrumentů, jako je rozšiřování Energetického společenství, k přijetí pravidel, která pro vnitřní trh s energiemi platí v EU) i v rámci agendy vnějších vztahů EU obecně. Závěry summitu vyzývají k další diverzifikaci zásobovacích tras i zdrojů energie; explicitně je zmíněna např. otázka velkých strategických koridorů pro přepravu plynu (typu jižního koridoru), ale také partnerství s Ruskem, které má být spolehlivé a transparentní. Tématem pro jednání na mezinárodní úrovni má být též podpora vysokých standardů pro jadernou bezpečnost.

Předpokládaný další vývoj

Navzdory tomu, že původní témata poněkud zastínila debata o tzv. paktu pro konkurenceschopnost a dění na Blízkém východě, přinesl summit i v oblasti energetiky některé výsledky, zejm. ve stanovení termínů pro další postup a dosahování některých cílů. Ne zcela vyřešenou otázkou zůstalo např. financování náročných přeshraničních infrastrukturních projektů, a to do června 2011, kdy má Komise předložit seznam projektů, které jsou důležité z hlediska energetické bezpečnosti, avšak problematické z hlediska zajištění dostatečného financování ze soukromých zdrojů.

Odkazy

 

Další články v rubrice

Energie v říjnu 2019

Euroskop, 08.11.2019

Energie v červenci 2019

Euroskop, 09.08.2019

Energie v červnu 2019

Euroskop, 10.07.2019

Energie v květnu 2019

Euroskop, 10.06.2019