Energie v prosinci 2011

15.01.2012
Euroskop

Summit stanovil směry pro další vývoj energetické politiky EU, Komise vydala „cestovní mapu“ pro energetiku do roku 2050

Summit stanovil směry pro další vývoj energetické politiky EU

Závěry Evropské rady, 9. prosince 2011, Brusel

Jednání o fiskální úmluvě sice podle očekávání zastiňovala většinu témat summitu, který se uskutečnil 8.-9. 12. 2011, včetně otázek dalšího rozšiřování EU (podpis přístupové smlouvy mezi EU a Chorvatskem či evaluace pokroků Srbska a Černé Hory, která by mohla vést k zahájení přístupových jednání v roce 2012). Přesto se na summitu objevily i jiné důležité otázky týkající se především energetické politiky.

Evropská rada ve svých závěrech stanovila směry pro další vývoj energetické politiky EU s důrazem na co nejrychlejší dobudování vnitřního trhu s energií a na rozvoj infrastruktury, který má zabránit izolaci některých regionů EU především od plynárenských a elektroenergetických sítí. K dalším prioritám má patřit zvyšování energetické účinnosti, soudržnost v rámci energetické dimenze vnějších vztahů EU a posilování jaderné bezpečnosti.

Pozadí

V únoru 2011 se uskutečnil první summit, který ER hodlala věnovat téměř výhradně otázkám energetické politiky (i když realita byla nakonec jiná, protože i v tomto případě již původně plánovaná témata zastínilo řešení ekonomických problémů). ER přesto v únoru 2011 stanovila směry pro dokončení vnitřního trhu s energií do roku 2014, priority týkající se zvyšování energetické účinnosti, rozvoje infrastruktury a větší důslednosti při sledování koherentního postupu ve vnějších vztazích v energetické oblasti (více v příspěvku „Původní cíle Evropské rady? Energetika a inovace).

Prosincový summit měl „pokrok při naplňování stanovených priorit zhodnotit. Zástupci hlav členských států a vlád EU také posuzovali výsledky procesu prověřování bezpečnosti jaderných elektráren v EU, který Komise spustila pod vlivem havárie v japonské jaderné elektrárně Fukušima, k níž došlo v březnu 2011.

Klíčové body a stav projednávání

Pokud jde o prioritu dobudování vnitřního trhu s energií, summit zdůraznil především potřebu implementace platných právních předpisů. Do roku 2015 by dle závěrů summitu měly být všechny členské státy propojeny s existujícími plynárenskými a elektroenergetickými sítěmi. To si vyžádá i nezbytné investice do infrastruktury, summit proto podpořil brzké dosažení dohody o návrhu, který se týká energetické infrastruktury. V kontextu priorit, které se týkají rozvoje infrastrukturních sítí a propojení energetických trhů, závěry zdůrazňují především význam podpisu memoranda o porozumění, které se týká tzv. severojižního propojení, jenž by mělo zvýšit energetickou bezpečnost střední a východní Evropy především v oblasti plynu.

Zástupci hlav států a vlád se také shodli na podpoře dohody o existujícím návrhu, který se týká energetické účinnosti a podle kterého by mělo dojít do roku 2020 v EU ke zvýšení energetických úspor o 20 %.

Závěry summitu se vyjádřily i k listopadovým závěrům Rady, které se týkají posílení vnější dimenze energetické politiky EU. Summit zdůraznil především potřebu uvést dohody s klíčovými dodavateli a tranzitéry energetických surovin do souladu s právem EU, což je ovšem v řadě bodů problematické (viz problém ratifikace Smlouvy o Energetické chartě ze strany Ruska či problematika rozšiřování energetického acquis do zemí ve východním sousedství EU). Prioritou EU má být podle výsledků summitu také dosažení dohody o strategii vybudování nízkouhlíkové ekonomiky v EU do roku 2050.

Summit konstatoval, že došlo k pokroku při prověřování bezpečnosti jaderných elektráren v EU. Aby byla posílena důvěra v jadernou bezpečnost, hodlá Unie dále posilovat regulaci v této oblasti. Členské státy mají včas implementovat platné předpisy o jaderné bezpečnosti a nedávno přijatou legislativu týkající se bezpečného nakládání s použitým jaderným palivem a radioaktivním odpadem. Ambiciózním cílem je, aby se musely zátěžových testů bezpečnosti jaderných elektráren zúčastnit také všechny země v sousedství EU.

Předpokládaný další vývoj

Komise by měla předložit závěrečnou zprávu o zátěžových testech, jimž se musí podrobit i zařízení v ČR, do června 2012. Ve stejném období má být předložena také zpráva o opatřeních v oblasti jaderného zabezpečení v EU a v jejím sousedství, je tedy otázkou, jakým způsobem a s jakou úspěšností hodlá EU přimět sousední státy, aby se k testům připojily.

Je tak možné očekávat další propojení priorit v oblasti energetiky s nástroji vnější politiky EU (mohlo by se tak stát s využitím sousedské politiky), a to nejen v souvislosti s energetickou bezpečností, ale také s takovými otázkami, jako je jaderná bezpečnost. EU nadále hodlá této oblasti věnovat zvýšenou pozornost. ER se v té souvislosti vyjádřila také k otázce íránského jaderného programu. Summit proto vyzval Radu, aby co nejdříve přijala opatření k rozšíření stávajících sankcí, které EU uplatňuje vůči Íránu.

Odkazy

Komise vydala „cestovní mapu pro energetiku do roku 2050

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Energetický plán do roku 2050 (KOM(2011) 885)

Komise 15. 12. 2011 přijala sdělení s názvem „Energetický plán do roku 2050. Jako hlavní priority energetické politiky EU do roku 2050 dokument zdůrazňuje snižování emisí skleníkových plynů, a to až o 80 %. Snaží se přitom najít odpověď na otázku, jak tento cíl zároveň skloubit se zajišťováním bezpečnosti energetických dodávek a zachováním konkurenceschopnosti v energetické oblasti.

Pozadí

Už v březnu 2011 Komise vydala sdělení týkající se přechodu EU směrem ke „konkurenceschopné nízkouhlíkové ekonomice do roku 2050. Sdělení se týkalo snižování uhlíkových emisí ve všech odvětvích ekonomiky, nejen v oblasti výroby energie, ale také v dopravě, stavebnictví, průmyslu i zemědělství (více v příspěvku „Komise chce do roku 2050 „nízkouhlíkovou ekonomiku). Energetický plán do roku 2050 má odpovědět na to, jak právě energetiku (nejen z hlediska její produkce, ale také transportu, spotřeby, skladování apod.) přizpůsobit těmto ambiciózním požadavkům nízkouhlíkové ekonomiky.

Klíčové body a stav projednávání

Podle představ Komise by do roku 2050 mělo být v EU dosaženo takového stavu, že nebudou produkovány při výrobě energie téměř žádné emise sloučenin uhlíku (snížení emisí o 80 %). Předložený dokument obsahuje nastínění několika scénářů, jak by mohl fungovat energetický systém bez emisí uhlíku a jaký by bylo nutné přijmout právně-politický rámec k zajištění takového systému, včetně zajištění stabilního podnikatelského prostředí pro investice soukromých subjektů. Scénáře kombinují různé hlavní způsoby, jimiž lze v současnosti snižovat uhlíkové emise, jako je posilování energetické účinnosti (tedy zajištění energetických úspor různými způsoby), přechod na obnovitelné zdroje energie, větší využívání jaderné energie, která není zdrojem emisí CO2, či sporná varianta zachycování a geologického ukládání CO2. Dokument má dokázat, že dekarbonizace v energetické oblasti je při současné úrovni dostupných technologií proveditelná, a to z technického i ekonomického hlediska.

Podle dokumentu mají být všechny prověřované scénáře různých kombinací dekarbonizačních technik levnější v porovnání se současným přístupem k produkci a využívání energie. Důraz je kladen hlavně na energetickou účinnost a zvýšení podílu OZE v energetickém mixu, přesto si členské státy dle sdělení mají uchovat určitou flexibilitu v oblasti energetického mixu, protože různé scénáře počítají s využíváním nejen OZE, ale také ropy, plynu, jaderné energie a uhlí a též se zajištěním většího propojení vnitřního trhu s energií.

Sdělení také požaduje zvýšení investic do energetické infrastruktury, protože je podle Komise potřeba nahradit stávající infrastrukturu starou několik desítek let tak, aby bylo možné v EU využívat moderních nástrojů typu přeshraničních propojení, inteligentních sítí a nízkoemisních technologií nejen pro produkci, ale také pro přenos či skladování energie.

Za tím účelem by mělo být co nejdříve rozhodnuto o investicích, které by měly být realizovány do roku 2030, aby se v budoucnosti předešlo ještě větším nákladům na obnovu stávající infrastruktury. Dokonalejší technologie by tak měly zajistit i pokles cen elektřiny, i když s takovým vývojem sdělení počítá až ve značně dlouhodobém horizontu 20 let; do té doby by naopak mělo stále docházet spíše k růstu cen elektřiny, do určité míry i v souvislosti s investicemi do dražších technologií. Komise si ale slibuje, že náklady budou vlastně investicemi do evropské ekonomiky, které mají zvýšit lokální zaměstnanost či snížit závislost EU na dovozu energií a energetických surovin.

Sdělení také navrhuje nahradit paralelní systémy dosahování úspor uhlíkových emisí v jednotlivých členských státech celoevropským přístupem. Centralizaci na úrovni EU obhajuje úsporami z rozsahu. Mělo by k nim přispět právě dobudování vnitřního trhu s energií do koce roku 2014, jak o něm hovoří i závěry prosincové Evropské rady.

Předpokládaný další vývoj

Podle komisaře pro energetiku Günthera Oettingera je takový energetický model dokonce nezbytný pro dlouhodobé zajištění bezpečnosti a udržitelnosti stávajícího energetického a ekonomického systému. EU by měla podle komisaře přijmout politická opatření pro zajištění „správných investic, potřebný právní rámec na to podle něho má.

V příštích letech lze proto očekávat další iniciativy v konkrétních oblastech energetické politiky, které mají přispět právě k budování nízkouhlíkové ekonomiky do roku 2050. Nové návrhy tedy mají přijít počínaje rokem 2012 v oblasti vnitřního trhu s energiemi, OZE či jaderné bezpečnosti (navzdory tomu, že řada států se ještě bude potýkat s implementací nové legislativy, která byla ve všech těchto oblastech přijata v posledních letech).

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality