Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Energie v březnu 2012

Euroskop, 10.04.2012
EP přijal usnesení podporující nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050

EP přijal usnesení podporující nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Plán přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050 (KOM(2011)112)

Plénum EP 15. 3. 2012 poměrem 398:132:104 přijalo nezávazné usnesení požadující přechod EU k nízkouhlíkové ekonomice do roku 2050. V praxi to má znamenat další snižování emisí CO2 a přizpůsobení energetické, dopravní i zemědělské politiky EU. EU má v rámci boje za nízkouhlíkovou ekonomiku také zlepšit svůj systém obchodování s emisními povolenkami.

Pozadí

V březnu 2011 EK zveřejnila formou sdělení tzv. strategii 2050, která počítá s vybudováním „konkurenceschopné nízkouhlíkové ekonomiky" v EU do roku 2050. Strategie 2050 (či „cestovní mapa") předkládá ambici EU snížit do roku 2050 emise skleníkových plynů o 80-95 % ve srovnání s rokem 1990. Nejvýznamnějšího snížení emisí by mělo být dosaženo při výrobě elektrické energie, dále v domácnostech a ve službách (více v příspěvku „Komise chce do roku 2050 ,nízkouhlíkovou ekonomiku‘").

Nízkouhlíkové strategie mají být vytvářeny na celostátní i regionální úrovni, součástí je i plán na rozsáhlé investice do energetických technologií. Na přechodu k nízkouhlíkové ekonomice by se měla podílet všechna hospodářská odvětví včetně zemědělství, stavebnictví, kde se počítá zejm. se zvýšením energetické účinnosti budov, či dopravy, kde se do budoucna počítá s posílením elektrifikace, v případě letecké dopravy potom se zvýšením používání biopaliv.

Přechod k nízkouhlíkové ekonomice by měl sice podle představ Komise přinést v konečném výsledku úspory, podle strategie do roku 2050 však v příštích minimálně 40 letech bude naplnění těchto ambiciózních cílů vyžadovat spíše navyšování investic. Ty by měly mířit především do odvětví, jako je výroba elektrické energie, doprava (hybridní vozidla, elektromobily ap.), stavebnictví (především budovy a jejich renovace, používání „energeticky účinných" stavebních materiálů a budování infrastruktury), a také do průmyslu. Investice by měly proudit především do tzv. inteligentních elektrických sítí, které lze využít i k efektivnímu přenosu energie vyrobené z OZE, do tzv. čistých technologií (solární a větrná energie a bioenergie), do projektů nízkoenergetických domů, tzv. inteligentních měst, která se mají stát páteří nízkouhlíkového hospodářství, či do ochrany životního prostředí. Dodatečné investice by se měly „vrátit" například v podobě úspor za nákup fosilních paliv.

Rada se ke sdělení nebyla schopna v průběhu března 2012 (naposledy 9. 3. 2012) v důsledku jednoznačného odporu Polska vyjádřit.

Klíčové body a stav projednávání

EP ve svém usnesení ke zprávě Chrise Daviese strategii Komise podpořil. Plán počítá s postupným dosažením následujícího ambiciózního cíle: do roku 2030 by měla EU snížit emise CO2 o minimálně 40 %, do roku 2040 o 60 % a do roku 2050 o 80 %. Poslanci navrhují provést to mj. tak, že ještě před přechodem do další fáze systému obchodování s emisními povolenkami by mělo dojít k vyřazení značného objemu povolenek, aby byla zachována jejich dostatečně vysoká cena (tj. jejich celkový počet by se měl snižovat i více než o 1,74 %, jak již bylo dříve dohodnuto). To by pochopitelně nezůstalo bez dopadů na průmyslovou činnost v EU. Usnesení požaduje také plnou implementaci právních předpisů týkajících se zahrnutí emisí z letecké dopravy do ETS.

Pokud jde o problematiku energetické účinnosti, zde spíše než plány EK na předehnání cílů stanovených do roku 2020 EP trvá na splnění cíle zvýšení energetických úspor do roku 2020 o 20 %, a to prostřednictvím již existujícího návrhu směrnice o energetické účinnosti. Emise CO2 by dle usnesení měly být odstraněny také v energetickém sektoru a EP opět volá i po zavedení dalších závazných cílů v oblasti OZE. EP vyjádřil podporu také plánu EK snížit emise z dopravy o 60 % do roku 2050 (automobily vyráběné po roce 2025 by např. měly generovat jen 70 g CO2/km).

Předpokládaný další vývoj

EP přijal pouze nezávazné usnesení. Přesto se nabízí otázka, zda očekávat nějaký nový klimaticko-energetický balík postavený tentokrát nejen na ještě ambicióznějších závazných cílech snižování emisí a zvyšování energetických úspor, ale také cílící na nové oblasti vč. SZP. Za tím účelem by mohla být zavedena účetní opatření či cíle pro změny ve využívání půdy. Nová opatření by mohla klást důraz mj. na udržitelnou produkci biopaliv a lesnictví. V této souvislosti lze připomenout, že i nyní navrhovaná reformní opatření v oblasti SZP kladou důraz na princip „ozelenění", který má být jedním ze základů celé reformy.

Ačkoli plán Komise počítá s dalším radikálním snižováním emisí v dopravě do roku 2050, stranou prozatím stojí lodní doprava, kde je třeba brát v úvahu také systém mezinárodních dohod. Usnesení EP Komisi přesto vyzvalo, aby vydala návrhy na snížení emisí také v oblasti lodní dopravy.

Členské státy se mají sdělením Komise znovu zabývat na nejvyšší úrovni - v červnu 2012 na summitu Evropské rady.

Odkazy

Další články v rubrice

Energie v říjnu 2019

Euroskop, 08.11.2019

Energie v červenci 2019

Euroskop, 09.08.2019

Energie v červnu 2019

Euroskop, 10.07.2019

Energie v květnu 2019

Euroskop, 10.06.2019