Energie v prosinci 2012

16.01.2013
Euroskop

Rada přijala závěry týkající se obnovitelné energie

Rada přijala závěry týkající se obnovitelné energie

Council of the European Union: Council conclusions on Renewable Energy. 3204th Transport, Telecommunication and Energy Council meeting Brussels, 3 December 2012

Na zasedání Rady 3. 12. 2012 byly přijaty závěry týkající se budoucí podpory energie z obnovitelných zdrojů. Energie z obnovitelných zdrojů má hrát klíčovou roli při dosahování takových cílů EU, jakými jsou přechod k nízkouhlíkové ekonomice, zajištění konkurenceschopnosti, ale také energetické bezpečnosti. Podle závěrů Rady k dalším prioritám týkajícím se OZE náleží integrování OZE do energetických trhů, zefektivnění podpory OZE a využití mezinárodní spolupráce na tomto poli.

Pozadí

V červnu 2012 EK zveřejnila sdělení s názvem „Obnovitelná energie: významný činitel na evropském trhu s energií. V něm se věnovala budoucnosti své politiky v oblasti OZE zejm. po roce 2020. EK po tomto datu počítá s posílením role OZE, volá po koordinovanějším přístupu, reformě mechanismů na podporu OZE a využití spolupráce mezi členskými státy na bázi obchodování s OZE.

EK počítá s OZE také v rámci své strategie, která se týká energetické bezpečnosti, protože (jak zdůrazňuje sdělení) OZE napomáhají diverzifikaci a zabezpečení energetických zdrojů. Podle EK mají OZE význam nejenom v rámci známé politiky snižování emisí skleníkových plynů, ale přispívají také k ekonomickému růstu, protože mají posilovat konkurenceschopnost, přispívat k vytváření nových pracovních míst a exportních příležitostí.

Stojí přitom za zmínku, že EK si zároveň začíná být vědoma i toho, že OZE nejsou bez problémů. V říjnu 2012 EK v reakci na znepokojivý trend z posledních let – zabírání zemědělské půdy využitelné pro pěstování potravinářských plodin za účelem produkce plodin určených k výrobě biopaliv – vydala návrh, jehož cílem má být limitace použití biopaliv, k jejichž produkci se primárně využívá plodin určených pro potravinářský průmysl (více v příspěvku „Komise vydala sdělení omezující biopaliva první generace). OZE tedy zdaleka nepředstavují „všemocné řešení problémů energetické nebo environmentální politiky EU, Unie ale i nadále počítá s tím, že je bude významně podporovat, jak naznačují i závěry Rady.

Klíčové body a stav projednávání

Evropská rada v roce 2007 stanovila cíl v podobě dosažení 20% podílu OZE na celkové spotřebě energie v EU. Podle závěrů Rady se jedná o jeden ze stěžejních cílů EU, který se týká nejen energetiky, ale také unijní politiky v oblasti zaměstnanosti a růstu, jak je definována strategií Evropa 2020. S dosažením tohoto cíle počítala EK také ve sdělení z června 2012. Podle Rady by proto mělo dojít především k většímu otevření trhu s elektřinou v rámci EU a k lepší integraci OZE do tohoto trhu. S dokončením vnitřního trhu s elektrickou energií se v EU počítá do roku 2014, je ovšem otázkou, zda se tohoto cíle podaří dosáhnout vzhledem k problémům s implementací tzv. třetího liberalizačního balíku v některých členských zemích.

Problémy s využíváním energie z OZE jsou známé, proto by do budoucna měly následovat především investice do podpory energetických sítí a infrastruktury, chce-li se EU těmto problémům vyhnout. Unie chce dále využívat spolupráce a obchodních vztahů mezi členskými státy (závěry Rady hovoří především o spolupráci v regionech Středozemního nebo Černého moře či o využívání potenciálu spolupráce v rámci tzv. Energetického společenství a sousedské politiky EU), klást důraz na technologické inovace a udržitelnost (viz zmíněné problémy některých OZE, zejm. biopaliv). Navzdory některým již zmíněným problémům závěry Rady i nadále považují za dobrý legislativní základ stávající směrnici č. 2009/28 o podpoře energie z OZE, a to především proto, že do roku 2020 představuje jistotu pro investory.

Pozice ČR

Prosincového jednání Rady se za ČR zúčastnil ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba, který v následném tiskovém prohlášení zdůraznil, že za úspěch jednání z pohledu ČR považuje především to, že v debatě byl zohledněn také více realistický postoj k problematice OZE, jenž zastává jak ČR, tak i další státy Visegrádské čtyřky. V závěrech Rady se tak podle ministra Kuby např. neobjevila konkrétní zmínka o nových evropských cílech pro OZE po roce 2020.

V souvislosti s OZE, jejich podporou a rozvojem v rámci EU se ČR potýká především s neplánovanými průtoky elektřiny, které ohrožují bezpečnost rozvodné sítě jak v ČR, tak také v některých okolních státech (především v Polsku). Ministr Kuba v této souvislosti poukázal na to, že příslušné dokumenty EK, včetně zprávy o dosavadním fungování vnitřního trhu s energií, která byla vydána v listopadu 2012, zmiňují tento problém pouze okrajově. Ocenil ale postoj komisaře pro energetiku Günthera Oettingera, podle kterého by další rozvoj OZE (z pohledu ČR zejm. v Německu) měl být doprovázen odpovídajícími mechanismy, které uvedené jevy budou eliminovat.

Předpokládaný další vývoj

Rada vyzvala EK, aby předložila tentokrát nezávazné pokyny týkající se zlepšování vnitrostátních režimů podpory OZE a také zvláštní pokyny týkající se mechanismů spolupráce, v souladu se směrnicí o podpoře energie z OZE. O konkrétních cílech jednání o perspektivě OZE po roce 2020 se v závěrech Rady nehovoří, zmíněno je pouze to, že je potřeba je řádně připravit, včas zvážit vhodné možnosti podpory, řešit zbývající nedostatky především v oblasti infrastruktury a integrace trhu a zohledňovat přitom všechny cíle energetické politiky EU. EK by měla podle Rady především provést analýzy možných dopadů podpory OZE na ceny pro spotřebitele, na konkurenceschopnost ekonomik členských států a také na přínosy, pokud se jedná o bezpečnost dodávek energií. V potaz by měly být vzaty také širší souvislosti, a to nejen politické, ale také souvislosti týkající se technologického vývoje.

EK by měla podle Rady nejpozději v roce 2014 předložit pevnější rámec pro oblast rozvoje OZE a provést přitom také některé změny ve směrnici z roku 2009. Lze přitom očekávat, že by se tyto změny mohly týkat udržitelnosti biopaliv. Cíle pro oblast OZE po roce 2020 by podle Rady měly vzít v úvahu také nákladovou efektivitu, podporovat bezpečnost dodávek, inovace, konkurenceschopnost ap., závěry Rady však jednoznačně zdůrazňují, že právě zvýšení podílu energie z OZE je vedle posílení energetické účinnosti a infrastruktury jedním z hlavních faktorů, které by měly přispět právě k posílení konkurenceschopnosti v EU.

I do roku 2030 a dále se tedy počítá s růstem podílu OZE v EU, navzdory tomu, že konkrétní opatření závěry Rady zatím nespecifikují.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality