Energie v červnu 2013

02.07.2013
Euroskop

Komise zveřejnila návrh na změnu směrnice o jaderné bezpečnosti

Komise zveřejnila návrh na změnu směrnice o jaderné bezpečnosti

Předloha návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2009/71/EURATOM, kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení (KOM(2013)343)

Komise 13. 6. 2013 představila dlouho očekávaný návrh na změnu platné směrnice o jaderné bezpečnosti z roku 2009. Změna směrnice přináší nové unijní cíle v oblasti jaderné bezpečnosti a zavádí také evropský systém pravidelných kontrol fungování jaderných zařízení. Nové mechanismy mohou vést k dlouho diskutované harmonizaci standardů pro jadernou bezpečnost na úrovni celé EU.

Podle Komise má být posílena také role a nezávislost národních regulátorů, transparentnost v oblasti jaderné bezpečnosti a schopnost rychlé reakce a připravenost v mimořádných situacích.

Pozadí

Snahy o nastavení harmonizovaných požadavků na jadernou bezpečnost ze strany EU byly poměrně očekávatelné v kontextu zátěžových testů, kterým se po havárii ve Fukušimě podrobila jaderná zařízení v rámci EU a také některé jaderné elektrárny v sousedství EU.

Zátěžové testy prováděla Komise ve spolupráci se Skupinou evropských dozorných orgánů pro jadernou bezpečnost (ENSREG) a současně přezkoumávala, v kontextu výsledků zátěžových testů, dosud platnou legislativu v oblasti jaderné bezpečnosti. Revize platné směrnice o jaderné bezpečnosti proto byla očekávána (více v příspěvku „Komise zveřejnila sdělení o výsledcích zátěžových testů jaderných elektráren“, Energie v říjnu 2012).

V EU je v současné době v provozu 132 jaderných reaktorů. Nejvíce jich provozuje Francie (58), druhou jadernou velmocí bylo v minulosti Německo se 17 reaktory, po havárii ve Fukušimě však bylo 8 z nich odstaveno a Německo do budoucna plánuje uzavření všech svých jaderných elektráren. Dalšími státy, které významně využívají jaderné energie, jsou Velká Británie (16 reaktorů) či Švédsko (10 reaktorů). ČR v současnosti provozuje 6 reaktorů a další 2 v Temelíně plánuje budovat.

EU je dlouhodobě aktivní především v otázkách, které se týkají nakládání s jaderným odpadem a ochrany před působením radioaktivity, kde Unie dlouhodobě spolupracuje s IAEA v oblasti dodržování mezinárodně platných standardů týkajících se jaderné bezpečnosti.

Podle tiskové zprávy Komise se na přípravě nově zveřejněného návrhu podílely také ENSREG, IAEA, skupina vědců vytvořená za tímto účelem na základě Smlouvy o Euratom a Asociace západoevropských jaderných dozorů (WENRA). Zohledněny měly být také zprávy pocházející ze zemí, které rozvíjejí jadernou energetiku, ale nejsou členy EU, zejm. z Japonska a USA, a dále názory vnitrostátních dozorných orgánů a zástupců průmyslu a NGO.

Klíčové body

Směrnice má stanovit obecné cíle týkající se jaderné bezpečnosti pro celou EU. Členské státy by na jejich základě měly v případě jaderné havárie především zamezit úniku radioaktivity do okolí.

Konkrétní požadavky, jak toho má být dosaženo, směrnice stanovuje, nepředepisuje ale konkrétní technologická opatření, která mají být uvedena do praxe, protože podle vyjádření Komise tato opatření rychle zastarávají.

Důležitým požadavkem směrnice je vydávání pravidelných a právně závazných hodnocení, která se mají týkat jaderných zařízení v celé EU, a to minimálně každých 6 let. Na konkrétních tématech a společné metodice se mají dohodnout členské státy s podporou regulátorů, ale současně v úzké spolupráci s EK, přičemž hodnocení by se vždy měla týkat různých aspektů jaderné bezpečnosti. Vlastní revizi potom mají provádět mnohonárodní týmy, které na jejich základě vypracují také doporučení. Členské státy mají mít za provedení těchto doporučení odpovědnost, přičemž v případě prodlení nebo jejich nedostatečného provedení je EK oprávněna nařídit v příslušném členském státě inspekci. Národní regulační úřady mají mít také povinnost zveřejňovat výsledky těchto inspekcí.

Vnitrostátní dozorné orgány a provozovatelé elektráren mají mít také za povinnost zveřejnit strategii informování veřejnosti o případné havárii, ale i v případě běžného provozu elektrárny.

Pravidelné bezpečnostní prověrky mají probíhat také na vnitrostátní úrovni, a to v každé JE minimálně jednou za 10 let. Zvláštní prověrka potom musí být provedena v případě, že se zvažuje prodloužení životnosti JE.

V případě nehody nebo vážných bezpečnostních problémů je každý členský stát povinen během 6 měsíců zorganizovat inspekci příslušného zařízení. Přísné bezpečnostní podmínky se mají týkat také nových JE, které by měly být vždy konstruovány tak, aby bylo zajištěno, že případné porušení jádra reaktoru nebude mít žádné následky mimo elektrárnu. Současně nový návrh směrnice požaduje, aby byla v případě budování nových jaderných elektráren poskytnuta veřejnosti příležitost podílet se na rozhodovacím procesu při udělování povolení na jejich výstavbu.

Každá jaderná elektrárna v EU musí také podle návrhu zajistit maximální připravenost na mimořádné události, ke kterým může dojít v areálu JE. Za tímto účelem musí být v každé zřízeno středisko pro reakci na mimořádné situace, které musí být chráněno proti zemětřesením, záplavám i radioaktivitě a v případě potřeby řídit zvládání příslušné havárie.

Návrh směrnice hovoří také o zajištění nezávislosti vnitrostátních dozorných orgánů při rozhodování. Za tímto účelem by měly mít k dispozici dostatek finančních prostředků i odborných pracovníků.

Předpokládaný další vývoj

O návrhu mají jednat Rada i EP. Rada by jej měla podle očekávání Komise schválit během roku 2014, od EP se očekává pouze nezávazné stanovisko.

Směrnice tedy nepodléhá proceduře spolurozhodování. Bude-li schválena, mají mít členské státy 18 měsíců na její transpozici do vnitrostátních právních řádů.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality