Energie v červnu 2014

07.07.2014
Euroskop

Rada jednala o změně směrnice o jaderné bezpečnosti, Rada podpořila pokročilá biopaliva, ale i větší flexibilitu pro státy

Rada jednala o změně směrnice o jaderné bezpečnosti

Návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2009/71/EURATOM, kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení (KOM(2013)343)

COREPER dosáhl politické dohody 11. 6. 2014 nad návrhem na změnu platné směrnice č. 71/2009 o jaderné bezpečnosti z roku 2009.

Pozadí

Snahy o nastavení harmonizovaných požadavků na jadernou bezpečnost ze strany EU byly poměrně očekávatelné v kontextu zátěžových testů, kterým se po havárii ve Fukušimě podrobila jaderná zařízení v rámci EU a také některé jaderné elektrárny v sousedství EU.

Zátěžové testy prováděla Komise ve spolupráci se Skupinou evropských dozorných orgánů pro jadernou bezpečnost (ENSREG) a současně přezkoumávala, v kontextu výsledků zátěžových testů, dosud platnou legislativu v oblasti jaderné bezpečnosti. Revize platné směrnice o jaderné bezpečnosti proto byla očekávána (více v příspěvku „Komise zveřejnila sdělení o výsledcích zátěžových testů jaderných elektráren“, Energie v říjnu 2012). K tomu došlo v říjnu 2013.

Po květnovém obdržení nezávazného názoru EP, který se dotýkal zejména nezávislosti nezávislých dozorových orgánů a komplementaritě unijní legislativy s mezinárodními organizacemi, COREPER dosáhl shody nad větší transparentností procesu rozhodování v otázkách jaderné bezpečnosti.

Klíčové a sporné body

Návrh směrnice má stanovit obecné cíle týkající se jaderné bezpečnosti pro celou EU. Členské státy by na jejich základě měly v případě jaderné havárie především zamezit úniku radioaktivity do okolí.

Konkrétní požadavky, jak toho má být dosaženo, směrnice stanovuje, nepředepisuje ale konkrétní technologická opatření, která mají být uvedena do praxe, protože podle vyjádření Komise tato opatření rychle zastarávají.

Důležitým požadavkem směrnice je vydávání pravidelných a právně závazných hodnocení, která se mají týkat jaderných zařízení v celé EU, a to minimálně každých 6 let. Na konkrétních tématech a společné metodice se mají dohodnout členské státy s podporou regulátorů, ale současně v úzké spolupráci s Komisí, přičemž hodnocení by se vždy měla týkat různých aspektů jaderné bezpečnosti. Vlastní revizi potom mají provádět mnohonárodní týmy, které na jejich základě vypracují také doporučení. Členské státy mají mít za provedení těchto doporučení odpovědnost, přičemž v případě prodlení nebo jejich nedostatečného provedení je Komise oprávněna nařídit v příslušném členském státě inspekci. Národní regulační úřady mají mít také povinnost zveřejňovat výsledky těchto inspekcí.

Vnitrostátní dozorné orgány a provozovatelé elektráren mají mít také za povinnost zveřejnit strategii informování veřejnosti o případné havárii, ale i v případě běžného provozu elektrárny.

Pravidelné bezpečnostní prověrky mají probíhat také na vnitrostátní úrovni, a to v každé JE minimálně jednou za 10 let. Zvláštní prověrka potom musí být provedena v případě, že se zvažuje prodloužení životnosti JE.

V případě nehody nebo vážných bezpečnostních problémů je každý členský stát povinen během 6 měsíců zorganizovat inspekci příslušného zařízení. Přísné bezpečnostní podmínky se mají týkat také nových JE, které by měly být vždy konstruovány tak, aby bylo zajištěno, že případné porušení jádra reaktoru nebude mít žádné následky mimo elektrárnu. Současně nový návrh směrnice požaduje, aby byla v případě budování nových jaderných elektráren poskytnuta veřejnosti příležitost podílet se na rozhodovacím procesu při udělování povolení na jejich výstavbu.

Každá jaderná elektrárna v EU musí také podle návrhu zajistit maximální připravenost na mimořádné události, ke kterým může dojít v areálu JE. Za tímto účelem musí být v každé zřízeno středisko pro reakci na mimořádné situace, které musí být chráněno proti zemětřesením, záplavám i radioaktivitě a v případě potřeby řídit zvládání příslušné havárie.

Návrh směrnice hovoří také o zajištění nezávislosti vnitrostátních dozorných orgánů při rozhodování. Za tímto účelem by měly mít k dispozici dostatek finančních prostředků i odborných pracovníků.

Předpokládaný další vývoj

Během příštích měsíců se očekává formální přijetí směrnice Radou. Bude-li schválena, mají mít členské státy 18 měsíců na její transpozici do vnitrostátních právních řádů.

Odkazy

Rada podpořila pokročilá biopaliva, ale i větší flexibilitu pro státy

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty a směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (KOM(2012)595)

Rada 13. 6. 2014 přijala politickou dohodu o opatřeních směrem k intenzivnější podpoře nové generace biopaliv, která mají nižší negativní dopad na životní prostředí z hlediska emise skleníkových plynů.

Pozadí

Tzv. biopaliva první generace, vyráběná z potravinářských a energetických zdrojů, vyvolávají kritiku kvůli emisím skleníkových plynů, které se navyšují vlivem využívání zemědělské půdy k pěstování plodin určených na biopaliva, a způsobují tak tzv. nepřímé změny ve využívání půdy (indirect land use change, tzv. ILUC). Nová generace paliv je vyráběna z alternativních zdrojů, jako jsou např. mořské řasy a odpadky.

V souvislosti s přijetím směrnice o obnovitelných zdrojích energie (č.28/2009) a směrnice o kvalitě paliv (č. 70/98) vyzvaly EP a Rada Komisi k analýze negativních dopadů plynoucích z plnění cílů těchto legislativních aktů v souvislosti s nepřímými změnami ve využívání půdy a případně ke zpracování legislativního návrhu. Ty mimo jiné stanovují závazný cíl 10 % podílu obnovitelných zdrojů energie v dopravě do roku 2020 a 6 % snížení intenzity skleníkových plynů, která emitují paliva v dopravě. Komise předložila návrh v říjnu 2012.

Klíčové a sporné body

Podle poslanců by se měl snížit podíl biopaliv tzv. první generace v roce 2020. Zatímco stávající legislativa stanovuje udržet tento podíl v roce 2020 na hranici 10 % energie spotřebované v dopravě, poslanci EP podporují snížení na podíl 6 % (na rozdíl od 5 % původně navrhovaných Komisí).

Členské státy se shodly na posílení podpory nové generace biopaliv, současně však chtějí garantovat jistotu již realizovaných investic do sektoru tradičních biopaliv. Ke snížení tzv. ILUC má dojít prostřednictvím stanovení stropu pro konvenční biopaliva na 7 % celkové spotřeby energie v dopravě.

Členské státy mají přijmout závazný národní plán dosažení 0,5 % podílu druhé a třetí generace biopaliv v rámci celkového cíle 10 % podílu obnovitelných zdrojů v dopravě (EP navrhoval dokonce 2,5 %). Zároveň mají být členské státy oprávněny nastavit nižší cíl v případě „objektivních“ důvodů, které musí předložit stejně jako vysvětlit neplnění stanoveného cíle. Zvláštní podporu mají získat vozy poháněné elektřinou vyrobenou z obnovitelných zdrojů energie.

Zájmové skupiny kritizují, že se tím mj. ohrožuje zájem investorů o investice do inovativních technologií obnovitelných zdrojů. Představitelé agrárního sektoru zase poukazují na to, že toto opatření může mít dopad na zaměstnanost v zemědělství a splnění energeticko-klimatických cílů EU.

Další předpokládaný vývoj

Po formálním přijetí pozice Rady v prvním čtení budou zahájena jednání s EP.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality