Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Energie v červnu 2018

Euroskop, 10.07.2018

Instituce se shodly na novém cíli pro podíl obnovitelných zdrojů, Dohoda o energetické účinnosti dosažena, Kompromis o správě energetické unie dosažen, Baltské státy jsou o krok blíže k synchronizaci elektrické sítě se zbytkem Evropy

  • Dohoda uzavřena u 3 zásadních bodů energetické unie: OZE, účinnost a správa

  • Pobaltské státy stvrdily záměr synchronizovat elektrickou síť s kontinentální Evropou 

 

Instituce se shodly na novém cíli pro podíl obnovitelných zdrojů

  • Do roku 2030 má podíl OZE dosáhnout 32 %.

  • Cíl je závazný, s případným navýšením po revizi v roce 2023.

  • V dopravě má narůst podíl na 14 %, mělo by se upouštět od biopaliv 1. generace a palmového oleje.

  • Zásadní průlom v oblasti malých výrobců a výroby pro vlastní spotřebu.

Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council on the promotion of the use of energy from renewable sources (recast) (COM(2016)767)

  • Rada a EP se 14. 6. 2018 shodly na kompromisní podobě návrhu směrnice o obnovitelných zdrojích energie.

Pozadí

Dosavadní legislativní rámec stanovuje cíl podílu obnovitelných zdrojů na 20 % do roku 2020. Návrh navazujících cílů do roku 2030 předložila Komise v rámci „zimního“ balíku v listopadu 2016 (více v příspěvku „Komise zveřejnila balík opatření pro transformaci ekonomiky směrem k čisté energii“, Energie v listopadu 2016). Jednání se dlouho nedařilo dokončit, k dohodě nakonec přispěla změna pozice nových vlád v Itálii a Španělsku, které podpořily ambicióznější cíle.

Klíčové a sporné body

Návrh směrnice stanovuje nový závazný cíl na evropské úrovni pro podíl OZE na 32 % do roku 2030, s tím, že v roce 2023 má proběhnout revize a cíl bude případně navýšen. Právě okolo závazného cíle probíhaly největší spory. Původní návrh Komise počítal s 27 %, EP se ale zasazoval až o 35 %. Pro státní podporu byla vytvořena koncepce tzv. režimů podpory, která mají umožnit podporovat konkrétní technologie. Otevření státní podpory pro výrobce ze zahraničí má být pouze dobrovolné.

Kromě poměrně vysokého a závazného cíle má být hlavním přínosem nové legislativy uvolnění podmínek pro malé výrobce elektřiny. Jedná se především o zjednodušení a zkrácení doby povolovacích procesů (maximálně 2 roky), u projektů s kapacitou do 10,8 kW má dokonce stačit pouze oznámení. Navrhovaná legislativa také stanovuje jasný právní rámec pro vlastní spotřebu v domácnostech, spotřebitelé vlastnící zařízení o kapacitě do 30 kW mají zproštěny všech (mnohdy nelogických) poplatků.

Navýšení se dočkal také cíl podílu OZE v dopravě – z 10 % v roce 2020 na 14 % v roce 2030. K tomu by navíc měl do roku 2030 přestat být používán palmový olej jako pohonná hmota, zastaven by měl být také rozvoj biopaliv 1. generace na úrovni dosažené v roce 2020. Alespoň 3,5 % paliv by do roku 2030 mělo pocházet z biopaliv 2. generace.

Dosažený kompromis je nakonec vnímán poměrně pozitivně, ačkoliv cíl 32 % je podle enviromentálních organizací i některých politiků je stále nedostatečný pro dosažení klimatických závazků EU. Velmi pozitivně jsou naopak vnímána nová pravidla pro malé výrobce, která mají posílit jejich postavení proti velkým energetickým společnostem, které v současnosti trhu dominují.

Předpokládaný další vývoj

Dohodu již 27. 6. 2018 formálně odsouhlasila Rada, EP by se měl k jejímu potvrzení dostat na plenárním zasedání v říjnu 2018.

Odkazy

 

Dohoda o energetické účinnosti dosažena

  • Do roku 2030 se má účinnost zvýšit o 32,5 % oproti baseline scénáři.

  • Cíl je pouze indikativní, s možností navýšení po revizi v roce 2023.

  • Nová pravidla mají zajistit například transparentnější účty za energii.

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti (KOM(2016)761)

  • Rada a EP se 19. 6. 2018 shodly na kompromisní podobě směrnice energetické účinnosti.

Pozadí

Dohodou o cílech pro energetickou účinnost do roku 2030 se uzavírá další část jednání o politickém a právním rámci pro energetickou a klimatickou politiku EU v následující dekádě. Z legislativních návrhů „zimního“ balíku (více v příspěvku „Komise zveřejnila balík opatření pro transformaci ekonomiky směrem k čisté energii“, Energie v listopadu 2016), který její podobu do velké části určí, tak již byla ukončena debata o třetím z 8 klíčových návrhů – po dohodě na cíli pro podíl OZE v červnu 2018 a směrnici o energetické účinnosti budov (více v příspěvku „Kompromisu Rady a EP o energetické náročnosti budov dosaženo“, Energie v prosinci 2017).

Klíčové a sporné body

Do roku 2030 by se měla energetická účinnost v EU zvýšit oproti předpokládaným scénářům o 32,5 %. Cíl není na rozdíl od případu podílu obnovitelných zdrojů závazný, v roce 2023 má být nicméně provedena revize, na jejímž základě bude možné cíl navýšit. Zachována zůstává možnost pro jednotlivé státy zvolit si, zda se bude účinnost měřit jako snížení spotřeby či výroby energie, i když EP původně požadoval pouze možnost měření podle výroby. I když je tedy konečná hodnota cíle uprostřed mezi výchozími pozicemi EP (35 %) a Rady (30 %), výsledek vyjednávání se převážil spíše na stranu Rady.

Návrh směrnice dále zachovává inkrementální roční cíle. Nově by měla být upravena pravidla pro vyúčtování nákladů za energie (obzvlášť v bytových domech) tak, aby bylo jasné, kolik jednotlivé domácnosti spotřebují. Stejně tak by měla na národní úrovni vzniknout jasná pravidla toho, jakým způsobem se takové náklady rozdělují.

Reakce na dohodu poukazují především na to, že dohodnutá cílová hodnota není dostatečná, spolu s výsledky jednání o dalších návrzích to tak zřejmě vypadá, že o nesplnění závazků Pařížské klimatické dohody a dalších klimatických politik EU bude jasno ještě dřív, než dojde k realizaci jakýchkoliv opatření.

Předpokládaný další vývoj

Dohodu musí nyní formálně schválit Rada i EP.

Odkazy

 

Kompromis o správě energetické unie dosažen

  • Dosažení energeticko-klimatických cílů mají zajistit národní plány.

  • Plány by měly směřovat k nulové bilanci emisí v polovině století.

  • Byly stanoveny referenční roky 2022, 2025 a 2027.

  • Na plnění bude dohlížet Komise, která bude moci případně navrhovat a provádět dodatečná opatření.

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o správě energetické unie, kterým se mění směrnice 94/22/ES, směrnice 98/70/ES, směrnice 2009/31/ES, nařízení (ES) č. 663/2009, nařízení (ES) č. 715/2009, směrnice 2009/73/ES, směrnice Rady 2009/119/ES, směrnice 2010/31/EU, směrnice 2012/27/EU, směrnice 2013/30/EU a směrnice Rady (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení (EU) č. 525/2013 (KOM(2016)759)

  • Rada a EP se 20. 6. 2018 shodly na kompromisní podobě nařízení o správě energetické unie.

Pozadí

Nařízení je součástí legislativních návrhů „zimního“ balíku (více v příspěvku „Komise zveřejnila balík opatření pro transformaci ekonomiky směrem k čisté energii“, Energie v listopadu 2016). V červnu 2018 rovněž uzavřená jednání o cílech pro podíl obnovitelných zdrojů energetickou účinnost tvoří spolu se závazky pařížské klimatické dohody hlavní indikátory pro naplňování klimaticko-energetické politiky EU v příští dekádě. Nařízení o správě energetické unie by pak mělo tyto cíle navzájem propojit a vytvořit základní rámec pro jejich naplňování.

Klíčové a sporné body

Hlavním cílem nařízení je stanovit rámec pro to, jakým způsobem budou členské státy spolupracovat mezi sebou a s Komisí na plnění závazků na evropské úrovni, a to tak, aby byl jednotlivým státům dán dostatečný prostor na přizpůsobení politik lokálním podmínkám, ale aby zároveň byly evropské cíle opravdu plněny.

Klíčovým nástrojem mají být národní klimaticko-energetické plány pro roky 2021-2030, ve kterých členské státy definují svoji politiku (včetně konkrétních měřitelných cílů) ve všech 5 dimenzích energetické unie. Plány by měly také muset brát v potaz dlouhodobější perspektivu (např. závazek podle Pařížské klimatické dohody dosáhnout nulové bilance emisí v polovině 21. století). Členské státy mají mít čas do konce tohoto roku na odeslání první verze plánů Komisi, která k nim do 30. 6. 2019 zaujme stanovisko, které členské státy zohlední ve finální verzi, jež by měla být hotová do 31. 12. 2019.

Komise by navíc měla přijít do 1. 4. 2019 se strategií pro snižování emisí do roku 2050 podle závazků Pařížské dohody, která bude brát v úvahu zbývající „uhlíkový rozpočet“ nutný k udržení globálního oteplování pod 2 °C.

Aby bylo zaručeno, že budou stanovené cíle, byly stanoveny tzv. „referenční roky“, do kterých má být naplněna určitá část závazků. V případě podílu OZE je to 18 % závazku v roce 2022, 43 % v roce 2025 a 65 % v roce 2027. V případě energetické účinnosti je posouzení dostatečnosti pokroku ponecháno na Komisi. Rozdíl je také v řešení případného zaostávání za potřebným pokrokem. V případě OZE má Komise navrhnout zaostávajícímu státu opatření na nápravu situace, zatímco v případě účinnosti má připravit opatření na evropské úrovni (jako například ecodesign, účinnost budov a dopravních prostředků).

Předpokládaný další vývoj

Dohodu 29. 6. 2018 formálně potvrdila Rada, EP by tak měl učinit na říjnovém plenárním zasedání. Poměrně úspěšný výsledek vyjednávání spolu s výsledkem jednání o cílech pro energetickou účinnost a podílu OZE zřejmě posune ambice i v dalších oblastech – komisař pro energetiku a ochranu klimatu Miguel Arias Cañete již prohlásil, že by díky tomu mohla EU navýšit svůj závazek na snížení emisí CO2 do roku 2030 ze 40 % na 45 %.

Odkazy

 

Krátce...

 

Baltské státy jsou o krok blíže k synchronizaci elektrické sítě se zbytkem Evropy

  • Synchronizace zajistí propojení se zbytkem Evropy a zbavení se závislosti na Rusku.

  • Hotovo by mělo být v roce 2025.

Předseda Komise Jean-Claude Juncker spolu s představiteli Polska a pobaltských států 28. 6. 2018 podepsali cestovní plán pro synchronizaci elektrické sítě pobaltských států s kontinentální elektrickou sítí. Synchronizaci umožní v nedávné době dokončená nová přeshraniční propojení, jako je například LitPol Link mezi Litvou a Polskem (další linky pak směřují ke skandinávským zemím). Synchronizace sítě by měla pobaltské státy zbavit historického propojení a s ním i závislosti na společné síti s Ruskem a Běloruskem, a umožnit jim plnou kontrolu nad svojí elektrickou sítí. Synchronizace navíc umožní plné zapojení do společného evropského trhu a také prosazení evropského práva v této oblasti. Formální proces vedoucí k synchronizaci by měl být po této politické dohodě zahájen příslušnými národními provozovateli přenosových soustav na podzim 2018, synchronizace by pak měla být dokončena okolo roku 2025.

 

Další články v rubrice

Energie v červenci 2019

Euroskop, 09.08.2019

Energie v červnu 2019

Euroskop, 10.07.2019

Energie v květnu 2019

Euroskop, 10.06.2019

Energie v únoru 2019

Euroskop, 08.03.2019